Leden 2026 přinesl i do velkých měst jako Praha sníh, jaký tu nebyl roky. A s ním i zledovatělé chodníky a první vážné úrazy. Odškodnění může jít do desítek tisíc korun. Jenže většina lidí o peníze přijde, protože neví, co udělat v prvních minutách po pádu.
Martina z Prahy 6 šla ráno v lednu do práce. Chodník vypadal neškodně, sníh byl ušlapaný. Pod ním ale led. „Spadla jsem okamžitě. Neměla jsem šanci to vyrovnat,“ popisuje nepříjemnou situaci, během níž došlo k poranění končetiny. Nejprve zavolala manželovi. Telefon z kapsy vytáhla až večer doma. Jenže to už bylo pozdě.
Chodník mezitím uklidily technické služby. Bez fotek, bez důkazů. Martina přišla o možnost žádat odškodnění, které se u zlomeniny nohy běžně pohybuje v řádu desítek tisíc korun.
„Tohle je nejčastější scénář,“ potvrzuje pro Kupi Eva Nerudovská, pojišťovací makléřka, která se dlouhodobě věnuje pojistným událostem. „Lidé neudělají chybu proto, že by lhali nebo něco zatajovali. Udělají ji proto, že nevědí, co je důležité hned po pádu.“
Podle odborníků rozhodují první minuty. Nejde o bolest, ale o důkazy. Fotografie místa, povrchu, ledu nebo sněhu jsou základ. Stejně důležité je zachytit okolí – číslo domu, ulici, orientační bod.
Existuje ale jeden detail, který většinu lidí vůbec nenapadne. „Vyfotit vlastní boty,“ říká Nerudovská. „Pojišťovny velmi často řeší obuv. Hrubá zimní podrážka hraje ve váš prospěch. Tenisky nebo hladká podrážka se pak používají jako argument spoluzavinění.“
Nevhodná obuv sice nárok automaticky neruší, ale může výrazně snížit výslednou částku.
Tomáš z Brna uklouzl loni v lednu u zastávky MHD. Kolem prošly desítky lidí. Nikdo se nezastavil. „Tehdy mě vůbec nenapadlo někoho oslovit,“ říká dnes. Právě svědecká výpověď ale často rozhoduje ve chvíli, kdy vlastník chodníku tvrdí, že bylo uklizeno.
Stačí jméno a telefon. Kolemjdoucí, strážník městské policie nebo záchranář. Jeden svědek dokáže potvrdit, že chodník nebyl ošetřený dlouhodobě, a to je klíčové.
Mnoho lidí udělá chybu i u lékaře. Popíší zranění, ale ne jeho příčinu. Jenže právě to je zásadní.
„Trvejte na tom, aby lékař do zprávy uvedl, že ke zranění došlo pádem na neudržovaném nebo zledovatělém chodníku, včetně místa a času,“ upozorňuje Nerudovská. „Bez toho pojišťovna často odmítne plnit.“
Většina chodníků patří obcím, ale ne všechny. Úseky u obchodních center, bytových domů nebo parkovišť mohou být soukromé. Pokud pošlete výzvu špatnému subjektu a ztratíte čas, může být pozdě.
Vlastnictví lze ověřit v katastru nemovitostí na webu nahlizenidokn.cuzk.cz nebo dotazem na obecním úřadě.
Odškodnění se neskládá z jedné položky. Patří sem bolestné, ztráta na výdělku, náklady na léčení, poškozené věci a v závažných případech i ztížení společenského uplatnění.
U běžné zlomeniny se bolestné často pohybuje mezi patnácti a padesáti tisíci korunami. Pokud zranění ovlivní práci nebo zanechá trvalé následky, částky rostou výrazně výš.
„Viděla jsem případy, kdy lidé žádali jen za rozbité mobilní telefony nebo poškozené oblečení,“ říká Nerudovská. „Přitom měli nárok na násobně vyšší částky. Jen o tom nevěděli.“
Ztížení společenského uplatnění není „bonus navíc“, ale samostatná složka odškodnění. Týká se případů, kdy úraz dlouhodobě nebo trvale ovlivní běžný život poškozeného.
Typicky jde o situace, kdy člověk:
ZSU se nehodnotí hned. Lékař ho posuzuje až ve chvíli, kdy je zdravotní stav stabilizovaný – často 9 až 12 měsíců po úrazu. Částky se mohou pohybovat od desítek tisíc až po stovky tisíc korun podle závažnosti.
Ne každý pád znamená automatické odškodnění. Pokud šlo o náhlý meteorologický jev a nebylo reálně možné chodník včas ošetřit, může se vlastník odpovědnosti zprostit. Některé chodníky jsou navíc v zimě záměrně neudržované a řádně označené.
Roli hraje i chování poškozeného. Alkohol nebo zcela nevhodná obuv mohou vést ke snížení náhrady.
Jedna z nejčastějších chyb přichází až týdny nebo měsíce po úrazu. Lidé se soustředí na léčení a administrativu odkládají. Jenže i odškodnění má své hranice.
Nárok na náhradu škody se podle občanského zákoníku promlčuje za tři roky od okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. V praxi to znamená, že tříletá lhůta obvykle běží ode dne úrazu.
„Setkávám se s případy, kdy lidé přijdou po čtyřech nebo pěti letech, často až ve chvíli, kdy se objeví trvalé následky. Bohužel už bývá pozdě,“ upozorňuje Eva Nerudovská. „Promlčení je neúprosné a pojišťovna ho využije.“
U ztížení společenského uplatnění se sice lhůta může počítat až od ustálení zdravotního stavu, ale i tam platí, že bez včasného uplatnění nároku se k penězům nedostanete.
Jana, důchodkyně z Ostravy, měla štěstí. „Spadla jsem před poštou. Paní, co šla kolem, mi pomohla, bohužel má noha byla hodně bolavá, a tak mi zavolala sanitku. Následně se ukázalo, že mám zlomenou kůstku, a měla jsem dlouhou dobu sádru na noze. Jestli si to dobře pamatuji, tehdy jsem dostala 45 tisíc.“
Martin z Plzně štěstí neměl. „Upřímně, když jsem uklouzl na ledu a narazil si slušně zadek a v kapse jsem měl mobil, který to odnesl totálně, nenapadlo mě vůbec fotit ten neuklizený chodník. Kamarádka, co šla se mnou, byla však obezřetnější a vyfotila si cestu i číslo domu. V práci mi kolega poradil, co udělat, abych dostal alespoň za mobil nějaké odškodné. Nakonec jsem to vzdal, protože to bylo vyřizování na dlouhou dobu a jak se říká ostré lokty. Bez důkazů bych nedostal nic a já měl alespoň něco, ale ta úředničina mě odradila a nakonec jsem to nechal být. Co mě ale potěšilo, že chodník byl uklizen ještě téhož dne, nikoli až následující den.“
Lenka, učitelka z Prahy, postupovala přesně. „Zrovna tento týden jsem spadla cestou do práce, zavolala jsem městskou policii. Všechno zdokumentovali. Odškodnění si budu žádat, protože touhle cestou chodí denně stovky žáků do školy a majitel domu evidentně neřešil vůbec nic – ani sníh a rampouchy na střeše.“
Pád na ledu není jen bolestivý zážitek. Může znamenat i zásadní finanční dopad. První minuty rozhodují víc než cokoli jiného. Fotky, svědci a správná lékařská zpráva jsou klíčem k úspěchu. Zimní obuv vás ochrání nejen fyzicky, ale i právně.
Zdroje: Kupi.cz, pojišťovací makléřka Eva Nerudovská pro Kupi.cz, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Katastr nemovitostí ČR, respondenti redakce