V obyčejný den v supermarketu jsem zahlédla ženu, která si schovala jídlo do tašky. Nevěděla jsem, jestli to mám řešit, nebo zůstat v tichu. Jak v takových situacích reagovat? A co o tom říkají odborníci?
Stála jsem mezi regály, když moje oči zachytily ženu, která rychle strčila balení sušenek do tašky. Okamžik, který se mi vryl do paměti. Srdce mi bušilo. Bylo mi jasné, že to není obyčejný nákup, ale situace plná napětí, strachu a nevyřčených příběhů. Měla jsem zasáhnout? Nebo jsem měla zůstat stranou? Takové momenty nejsou zdaleka vzácné. Drobné krádeže se v obchodech dějí běžně, často za nimi stojí tíživé životní okolnosti. Jak se v nich orientovat a kam sahá hranice zákona?
Lucie pracuje jako prodavačka v pražském supermarketu a jednoho odpoledne přišla do obchodu matka s dítětem. Když se nikdo nedíval, vsunula do kabelky dětské sušenky. „Viděla jsem v jejích očích strach,“ vzpomíná Lucie. „Bylo to víc než jen krádež. Věděla jsem, že ji něco tíží.“Nikdo nezareagoval. Někteří zákazníci přecházeli kolem, jiní se tvářili, že nic nevidí. Lucie váhala. „Cítila jsem soucit, ale i strach z toho, co může přijít.“ Příběh jí ukázal, jak složité jsou lidské životy za zdánlivě jednoduchými činy.
Oslovili jsme odborníky, aby se podělili o svůj pohled na tuto problematiku:
JUDr. Petr Svěrkoš, advokát specializující se na trestní právo: „Krádeže drobného zboží jsou v maloobchodech časté. Zákon je jasný – krádež je trestná, i když je malá. Podle § 205 trestního zákoníku může být krádež klasifikována jako přestupek (do 10 000 Kč), nebo trestný čin (nad 10 000 Kč). Ale obchodníci často přihlížejí k okolnostem, například k nouzi pachatele. V praxi se takové případy často řeší domluvou, nikoliv okamžitým trestním stíháním.“
Mgr. Jana Kramná, klinická psycholožka: „Takové činy nejsou jen otázkou morálky, ale často reakcí na stres a bezvýchodnou situaci. Lidé v nouzi nevědí, kam se obrátit, a proto sahají k zoufalým řešením. Je důležité chápat příčiny, ne jen odsuzovat skutky. Výzkumy ukazují, že až 60 % drobných krádeží potravin je motivováno skutečnou nouzí.“
„Vyhýbejte se přímému konfliktu. Nejlepší je diskrétně upozornit personál,“ radí JUDr. Svěrkoš. Někdy stačí tiché gesto nebo pokyn, aby situaci zvládl někdo vyškolený. „Zaměstnanci obchodů jsou proškoleni v řešení takových situací a vědí, jak postupovat bez eskalace konfliktu.“Mgr. Kramná doplňuje: „Pokud máte děti, mluvte s nimi o pravidlech, ale zároveň vysvětlete, že někdy jsou lidé v obtížných situacích. Morálka by měla být doplněna empatií.“
„Děti by měly chápat, že pravidla existují, ale zároveň je důležité rozumět tomu, proč někdo může být v tak těžké situaci,“ říká Mgr. Kramná. „Doporučuji používat konkrétní příklady přiměřené věku dítěte a vysvětlit, že existují i jiné způsoby pomoci – například potravinové banky nebo charitativní organizace,“ dodává.
V redakčním průzkumu mezi náhodně oslovenými zákazníky v nákupních centrech v Praze vyplynulo:
Zajímavý postřeh přidal Tomáš, 45, vedoucí prodejny: „Za 15 let v obchodě jsem viděl stovky případů. Většinou jde o lidi v krizi. Snažíme se to řešit lidsky, někdy stačí diskrétní rozhovor a odkaz na pomoc.“
Pokud se nacházíte v tíživé situaci:
Lucie nakonec přistoupila k ženě a jemně se jí dotkla ramene. „Promiňte, viděla jsem ty sušenky,“ zašeptala jsem jí. Žena ztuhla, oči se jí zaleskly slzami. „Omlouvám se, jsem tak zoufalá. Mám tři děti, manžel přišel o práci...“ S třesoucíma rukama vytáhla sušenky z tašky a vrátila je do regálu. U pokladny jsem ženě předala tašku naplněnou dětskými sušenkami, piškoty a dobrotami. Celou tašku jsem zaplatila ze svého.
„Pro vaše děti,“ řekla jsem a podala jí nákup. „Ale příště se obraťte na potravinovou banku, není ostuda požádat o pomoc.“ Žena se rozplakala. Když žena odcházela s taškou plnou dobrot, věděla jsem, že jsem udělala správnou věc. Ne podle předpisů, ale podle srdce.
Lucie si z této zkušenosti odnesla hlavně jedno, není správné rychle soudit. „Viděla jsem víc než krádež. Viděla jsem strach o rodinu, zoufalost a lidskou bezmoc. Naší společností by měla prostupovat větší tolerance a snaha o pomoc těm, kdo ji opravdu potřebují,“ uzavírá.
Zdroje: Kupi.cz, Ministerstvo spravedlnosti ČR