Velikonoce jsou po Vánocích nejkrásnějšími svátky v roce. Jsou časem probouzející se přírody. Sváteční dny provází řada již často zapomenutých rituálů, ale také tradičních velikonočních pokrmů. Co nesmí chybět na velikonočním stole u nás a jak tomu je u našich zahraničních sousedů? Pečou stejně jako my velikonočního beránka, nebo se jejich velikonoční jídla od těch našich liší?
„Na Moravě i v Čechách bylo velmi oblíbeno kynuté figurální pečivo. Vyrábělo se především pro děti. Mělo tu výhodu, že si s ním děti pohrály a pak ho snědly. Jedním z nejoblíbenějších symbolů jara byli ptáci, především skřivani. Jejich přílet a zpěv znamenal definitivní příchod jara. Dále se pekly z kynutého těsta mazance, věnce jidáše, vyráběla se ptačí hnízda nebo velikonoční vrkoče,“ píše Petr Herynek v knize České Velikonoce, zvyky a návody. A toto velikonoční kynuté pečivo si drží tradici dodnes.
Mezi další oblíbené velikonoční sladké pečivo patří pečení velikonočního beránka, ať už ořechového, šlehačkového, máslového nebo tvarohového. Zapomenout nesmíme na velikonoční perník, objevují se ploché i prostorové perníkové kraslice, slepice s kohoutem a kuřaty, zajíci, chlapci s pomlázkami, dívky s ošatkami barevných vajec nebo hnízda s ptáčky. „Škála perníků tlačených do forem, polepovaných obrázky, modelovaných v ruce nebo zdobených cukrovou polevou byla a je i dnes veliká. Dnes prožívá staročeské perníkové řemeslo svou renesanci. Můžeme se o tom přesvědčit na výstavách, kde pečení a zdobení perníků je na profesionální, až umělecké úrovni,“ uvádí Petr Herynek ve výše zmíněné knize.
Mezi další oblíbené tradiční pochoutky patří například vaječná huspenina, jehněčí kotlety s houbami, ale také polévka z čerstvých listů česneku medvědího.
„U nás na Slovensku a také v dědině, odkud pocházím, jsou velikonoční svátky úzce spojené s křesťanskými svátky. Od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty bychom se měli postit a zdržovat se masových pokrmů. Vaří se zejména polévky a přílohy, hlavně špenát nebo brambory na kyselo s volským vokem. Na Velký pátek se jí jen střídmě, někdo pije jen vodu, ale zvykem jsou i sladká jídla, jako jsou šúlance s mákem nebo strouhankou.
Na Bílou sobotu se vždy připravuje bílý koláč, něco jako vánočka, jen se plete ze třech pramenů a neposypává se mandlemi. K tomu se dělá bramborový salát, klasicky s majonézou, uzené maso a klobásky. Vajíčka dáváme uvařit natvrdo spolu se slupkami cibule, aby se pěkně obarvila do hněda. Z kyselé kapusty (naše zelí) děláme kyslú polévku, v které se vyvaří uzené maso a klobásky, nakrájené brambory. Někdo dává do polévky i tzv. „slepů kuru“, je to takový knedlík z rohlíků, šunky, vajec, kořením a petrželové natě. Polévka se potom podává ještě se širokými domácími nudlemi. Samozřejmostí je koláčová klasika k tomu. Jídlo, hlavně jako šunka, koláč a vajíčka se chodí o Velikonoční neděli světit do kostela,“ uvedla pro redakci Kupi.cz Veronika Vallová.
Na Zelený čtvrtek se zejména v Rakousku podávají míchaná nebo smažená vejce se špenátem a bramborami. Zelená omáčka s natvrdo vařenými vejci a bramborami je zase tradicí především v Německu, zejména Frankfurtu. Ingredience pro zelenou omáčku jsou petrželka, pažitka, kerblík, šťovík, řeřicha a zakysaná smetana. Především v Německu se na Velký pátek tradičně jí ryby.
Dříve se jedla hlavně treska, ale dnes je oblíbený hlavně losos a pstruh. Po skončení půstu je tradičně na jídelníčku v obou zemích jehněčí. Připravuje se jako pečeně nebo kýta. Typickými přílohami je chřest, hrášek, mrkev a brambory. K dalším oblíbeným masitým pokrmům patří také pečený králík a velikonoční šunka. Co se týká pečení, mnoho rodin peče velikonočního beránka, kynuté copánky a velikonoční chléb.
„V Polsku na Bílou sobotu žehnáme jídlu v kostele, v košíčku máme sůl, pepř, uzeniny, klobásy, chleba, křen, vajíčka, malé muffiny a může být něco sladkého. Všechno, co bylo součástí košíčku, potom máme na Velikonoční neděli a pondělí na snídani. Jde o bohatou snídani, takovou máme třeba jednou v roce. Dále máme bramborový salát, plněná vejce a někdo dělá pomazánku z vajíček, křenu a majonézy. Není to všude v Polsku, ale zrovna u nás na Slezsku ano.
K obědu je pak povinně polévka żurek nebo bílý boršč s bramborem, bílá klobása a vejce. Hlavní chod se už moc neřeší. Co se týká sladkého, tradiční je makovec, bábovka a mazurek – je to druh velikonočního dortu. Je plochý, sladký, obvykle glazovaný z křehkého těsta, vrstvený mandlemi, rozinkami a fíky. Děláme i velikonočního beránka, to je podobné jako v Čechách,“ sdělila pro redakci Kupi.cz Natalia Piotrowska.
Každá země má své vlastní jedinečné zvyky a charakteristickým prvkem je také kuchyně. Stejně jako my máme nejrůznější tradiční velikonoční pokrmy, tak i naši sousedé se mohou pochlubit těmi svými. Tak proč se neinspirovat a neochutnat něco nového!
Zdroje: Kupi.cz, kniha České Velikonoce, zvyky a návody – Petr Herynek