Máslo s 82 nebo 84 % tuku, farmářské označení, různá gramáž i rozdílné ceny. Nabídka v obchodech je široká, ale dražší výrobek nemusí být automaticky kvalitnější. Při nákupu rozhoduje několik údajů na obalu, podle kterých lze poznat, co skutečně kupujeme a zda se dané balení vyplatí.
Máslo patří mezi potraviny, které má doma většina českých domácností. Někdo si potrpí na osvědčenou značku, jiný nakupuje především podle aktuálních slev. V chladicích boxech přitom vedle sebe leží výrobky, které na první pohled vypadají téměř totožně, ale liší se obsahem tuku, hmotností, způsobem výroby i cenou. Samotný nápis „farmářské“ nebo vyšší procento tuku přitom ještě nezaručují, že bude máslo chutnější či kvalitnější.
Jedním z nejdůležitějších údajů na obalu másla je obsah mléčného tuku. Podle evropské legislativy musí běžné máslo obsahovat nejméně 80 %, ale méně než 90 % mléčného tuku. Zároveň platí, že obsah vody nesmí překročit 16 % a tukuprostá mléčná sušina může tvořit maximálně 2 %.
V českých obchodech se nejčastěji setkáme s máslem obsahujícím 82 % tuku. Některé výrobky, například farmářská másla nebo speciální druhy, mohou mít obsah tuku vyšší, třeba 84 %. Znamená to ale, že jsou automaticky lepší?
Rozdíl dvou procentních bodů sám o sobě příliš neprozradí. O výsledné kvalitě rozhoduje také použitá surovina, výrobní postup, čerstvost a způsob skladování. Máslo s 82 % tuku tak může mít výraznější chuť i příjemnější konzistenci než dražší výrobek s vyšším obsahem tuku.
Zákazníci by proto neměli posuzovat kvalitu pouze podle procent uvedených na obalu.
Vody v másle nesmí být více než 16 %. Tento údaj na obale nenajdete, výrobci toto pravidlo nicméně musí dodržovat, aby nedošlo ke klamání spotřebitele. Nemusíte mít tedy obavu, že si koupíte máslo, které tvoří z velké části jen voda. K dalším složkám patří například bílkoviny, mléčný cukr laktóza a také vitamíny A, D a E či vápník, fosfor a draslík. Éčka naopak do másla až na pár výjimek přijít nesmějí, jedná se tedy o skutečně čistou potravinu.
U másla nerozhoduje pouze složení, ale také hmotnost balení. Tradiční čtvrtkilová kostka už dávno není jedinou možností. V obchodech se běžně objevují také 200gramová balení, zatímco některé speciální výrobky se prodávají například po 125 gramech.
Právě rozdílná gramáž může při porovnávání cen zákazníky zmást. Máslo v menším balení totiž může na první pohled vypadat levněji, přestože za stejné množství ve skutečnosti zaplatíme více.
Představme si dvě balení. Jedno obsahuje 250 gramů másla a stojí 55 Kč, druhé má 200 gramů za 49 Kč. Rozdíl na cenovce činí pouhých šest korun, ale po přepočtu vychází první máslo na 22 Kč za 100 gramů, zatímco druhé na 24,50 Kč.
Nejspolehlivějším vodítkem je proto jednotková cena, kterou obchodníci uvádějí na cenovkách. Díky ní lze porovnat různě velká balení bez složitého počítání.
Menší balení samozřejmě nemusí být nevýhodné pro každého. Domácnost, která spotřebuje jen malé množství másla, může dát přednost menší kostce, i když je cena za 100 gramů o něco vyšší.
Máslo je citlivé na nevhodné skladování. Obsahuje vysoký podíl tuku, který může postupně oxidovat, a snadno také přejímá pachy okolních potravin. Při nákupu je proto důležité kontrolovat nejen datum na obalu, ale také to, zda se výrobek nachází ve správně chlazeném prostoru.
Délka trvanlivosti není u všech másel stejná. Závisí na způsobu výroby, balení i skladovacích podmínkách, které stanovuje výrobce. Nelze proto automaticky předpokládat, že každé máslo musí být spotřebováno do 40 dnů od výroby.
Zhoršenou kvalitu může prozradit nepříjemný, žluklý zápach, změněná barva nebo neobvyklý vzhled. Takové máslo už není vhodné konzumovat.
Máslo je vhodné uchovávat v původním nebo dobře uzavřeném obalu, mimo potraviny s výraznou vůní. Pokud ho domácnost nestihne spotřebovat, může pomoci zamrazení.
Zamrazování másla není nic neobvyklého. Využívají ho domácnosti, které nakoupí větší zásobu v akci, ale také výrobci a distributoři při dlouhodobém skladování.
Při správném zamrazení si máslo dokáže zachovat většinu svých vlastností. Důležitý je především kvalitní obal, který omezuje přístup vzduchu a chrání výrobek před vysycháním a přejímáním pachů z mrazničky.
Pro domácí zamrazení je vhodné máslo ponechat v původním obalu a ještě ho vložit do uzavíratelného sáčku nebo vhodné nádoby. Rozmrazovat by se mělo pozvolna v chladničce. Po rozmrazení je rozumné ho spotřebovat co nejdříve a zbytečně ho znovu nezamrazovat.
Pozor však na rozdíl mezi domácím mražením a takzvaným stolním máslem. Jde o samostatně definovanou kategorii, pro kterou platí konkrétní pravidla skladování a označování.
Tradiční, čerstvé, selské nebo farmářské. Názvy na obalech mohou působit podobně, jejich význam se ale liší. Některé přesně upravuje legislativa, jiné slouží především k obchodnímu označení výrobku.
Především u farmářského a selského másla se proto vyplatí číst údaje na obalu. Samotný název ještě nic nevypovídá o tom, zda výrobek pochází z malé mlékárny, jakým způsobem byl vyroben nebo zda bude chutnější než běžné máslo ze supermarketu.
Cena ani známá značka nejsou samy o sobě zárukou lepší kvality. Rozdíly mezi jednotlivými výrobky se často projeví především při hodnocení chuti, vůně a konzistence.
Například nezávislé srovnání másel zveřejněné na portálu TestyPotravin.cz v roce 2022 ukázalo, že testované výrobky vyhověly sledovaným analytickým požadavkům. O rozdílech v hodnocení tak rozhodovaly především jejich senzorické vlastnosti. Dobré výsledky tehdy získaly i výrobky prodávané pod značkami obchodních řetězců.
Výsledky staršího testování ovšem nelze automaticky přenášet na současnou nabídku. Receptury, dodavatelé i výrobní postupy se mohou v průběhu let měnit.
Pro běžného zákazníka tak zůstává nejlepším vodítkem kombinace informací na obalu, správného skladování, jednotkové ceny a vlastní zkušenosti s chutí daného másla. Dražší výrobek může chutnat lépe, ale vyšší cena sama o sobě není důkazem lepšího složení ani kvality.
Zdroje: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, vyhláška č. 397/2016 Sb., TestyPotravin.cz (2022).