Hrabat či nehrabat listí? Takovou otázku si klade během podzimu snad každý zahradník, laik a často i profesionál. Zahrada plná listí je pro spoustu z nás hlavně estetickým problémem – nějak zkrátka nemůžeme přijít na chuť chaosu, který s podzimním obdobím přichází. Možná však stojí za to nechat tuto komplikaci ležet. Doslova. Nejen, že si tím ušetříme práci, ale navíc i prospějeme rostlinám.
Spadané barevné listí dělá podzim, tak proč jej odstraňovat ze zahrady a trávit hodiny hrabáním? Mimo to je tu mnoho dalších důvodů, proč nechat hrábě v kůlně až do jara.
Listoví má totiž spoustu pozitivních účinků na rostliny, půdu i hmyz a drobné živočichy, kteří jsou nedílnou součástí zahrady a užitečnými pomocníky.
Listí je výbornou ochranou trvalek, dvouletek, cibulovin i dřevin před nepřízní počasí, například v podobě holomrazů, ostrého slunce či poryvů větru. Navíc půdě nedovolí rychle promrznout do hloubky, dodává rostlinám živiny, zkrátka napomáhá tvorbě prospěšného humusu. To oceníte především později na jaře, kdy nebudete muset zahradě dodávat živiny, a tudíž ani tolik investovat do hnojiva.
Nejen, že ušetříte, ale také prospějete přírodě. A jestliže byste chtěli tlení listí uspíšit a napomoci rychlejší tvorbě tohoto ideálního hnojiva, pak shrabaný materiál nasekejte a následně rozházejte. Listí tak vytvoří přírodní mulčovací vrstvu, která izoluje, chrání, obohacuje a udržuje vlhkost.
Kromě toho všeho jde o skvělý úkryt pro užitečný hmyz i živočichy, jako je například ježek či slepýš a další obojživelníci a hlodavci, kteří na jaře likvidují škůdce, třeba takové slimáky. V listí hledají útočiště i housenky motýlů, které na jaře vyhledávají ptáci. Pomoci můžete zahradní fauně vytvořením menších kupek, ve kterých najdou azyl zejména zmiňovaní ježci i všichni obojživelníci.
Možná se domníváte, že ponecháním spadeného listoví na trávníku se na něm vytvoří nepěkné fleky nebo lysiny. Nemusí tomu tak ale být – úplně stačí, když listí rozmělníte sekačkou a na trávníku ho pěkně rovnoměrně urovnáte. V takovém stavu se se do jara bez problémů rozloží, zajistí výživu a ulehčí tak jarní péči.
Tip: Abyste si usnadnili práci, vybavte se pořádnými pomocníky na zahradu. Hodit se vám může třeba elektrický vertikutátor, aku vysavač listí nebo horkovzdušná pistole na plevel.
Pokud máte tohoto podzimního materiálu až příliš, zasypali jste s ním záhony, keřové výsadby, nahrnuli ho ke kmenům stromů a rozmělnili na trávník, necpěte ho do pytlů, ale raději umístěte na kompost.
Dávejte si však pozor, z jakého stromu či keře listí pochází. Do kompostu se hodí to z okrasných keřů, ovocných stromků i stromů, jako je například javor, habr nebo líska. Naopak tam nepatří listí pomalu se rozkládající či s vyšším obsahem tříslovin, tedy třeba z ořešáku či jírovce.
A úplně se zbavte toho z napadených ovocných stromů. Shrabte ho a zlikvidujte, například vyhoďte do bioodpadu. Právě v něm se totiž nejvíce daří sporům houbových chorob.
Nezodpovězenou otázkou zůstává, zda pečlivě nahromaděné listí na zahradě zůstane, nebo uletí. Pomoci si můžete jednoduše – trochou kompostu či větvemi, kterými jej zatížíte, aby vaši snahu neodfoukl vítr. Většina listí se do jara rozloží a zbytek můžete v dubnu lehce shrábnout. Ale nebojte, rozhodně ho nebude tolik jako teď.
Zdroj: Kupi, Ekolist, iRozhlas