Na telefonu přečtete i drobné písmo, ale číslo přijíždějící tramvaje rozeznáte až na poslední chvíli. Nebo po dni u počítače mhouříte oči na tváře lidí, co jdou proti vám. Potíže se zrakem se nevyhýbají ani mladým Čechům a Češkám. Oční lékař popisuje přehlížené příznaky a aktuální výzkum ukazuje, proč jim věnovat pozornost.
„Mladí lidé si zhoršení obvykle všimnou, ale nevěnují mu přílišnou pozornost, protože mají zafixováno, že zhoršující se zrak je problémem starších ročníků. To už ale neplatí,“ říká Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Nárůst krátkozrakosti zachytil i rozsáhlý přehled v British Journal of Ophthalmology z roku 2025. Zahrnul přes 5,4 milionu dětí a dospívajících z 50 zemí. Jak ukazuje další studie, od roku 1990 do roku 2023 vzrostl souhrnný podíl krátkozrakých po celém světě z přibližně 24 na 36 %.
„Začnou mhouřit oči při pohledu do dálky, hůře vidí na přednášku nebo prezentaci, nemohou přečíst názvy ulic či jízdní řády a večer se jejich vidění rozostřuje. Běžné jsou také únava či pálení očí, bolesti hlavy nebo pocit rozmazaného vidění,“ vysvětluje Stodůlka.
V Česku jsou dostupná například data VZP. Počet jejích klientů do 18 let s poruchami lomivosti oka a zaostřování vzrostl ze 120 939 v roce 2020 na 143 606 v roce 2024, tedy přibližně o 19 %. Čísla zahrnují více vad, například krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus.
„Krátkozrakost je oční vada, která se projevuje neostrým viděním do dálky. Při pohledu do dálky se paprsky světla sbíhají už před sítnicí a na sítnici tak nevzniká ostrý obraz,“ popisuje, jak to funguje, Stodůlka.
Souvislost s obrazovkami zkoumala například metaanalýza z roku 2025. Spojila výsledky několika studií s více než 300 tisíci účastníky, jejichž průměrný věk byl kolem devíti let. Delší každodenní čas u displejů souvisel s vyšší šancí na krátkozrakost. Výraznější nárůst se ukázal mezi jednou a čtyřmi hodinami denně.
Neznamená to tedy, že každá další hodina na mobilu automaticky přidá mladistvému dioptrie.
„Problémem nemusí být pouze samotné používání obrazovek, ale především každodenní upřený pohled do blízka bez pravidelných přestávek,“ upozorňuje Stodůlka.
Praktická doporučení pro každodenní režim uvádí také zmíněná VZP. Začít můžete třemi jednoduchými návyky:
Odborníci ale upozorňují, že tyto návyky mají význam pro prevenci, nenahrazují vyšetření ani korekci už vzniklé vady. Pokud se rozmazané vidění, bolesti hlavy nebo jiné potíže opakují, nespoléhejte jen na častější přestávky.
„Koriguje se brýlemi, kontaktními čočkami nebo chirurgickým zákrokem. Ten se provádí buď laserovou operací, nebo u větších očních vad také implantací nitrooční čočky,“ říká Stodůlka o krátkozrakosti.
Laserová korekce může být řešením pro vhodné dospělé pacienty. Národní zdravotnický informační portál NZIP uvádí věk od 18 let a upozorňuje, že překážkou je mimo jiné nestabilní dioptrická vada nebo některá oční onemocnění. Osmnácté narozeniny tedy samy o sobě nestačí. Vhodnost zákroku musí posoudit lékař při důkladném vyšetření.
I operace má rizika. NZIP zmiňuje například přechodnou suchost očí nebo nežádoucí světelné efekty, například kruhy kolem světel.
„Důležité je vybrat nejlepší metodu podle vlastností jeho oka zjištěných při komplexním vyšetření, které hodnotí kromě vlastní oční vady především tloušťku a tvar rohovky, šířku zornice za šera a stabilitu slzného filmu,“ radí Stodůlka z klinik Gemini.
Pokud tedy opakovaně mhouříte oči na názvy ulic nebo vaše dítě hůř vidí na tabuli, objednejte se včas k očnímu lékaři. Podle VZP nepotřebujete doporučení praktika. Při zvažování operace se ptejte, proč je navržená metoda vhodná právě pro vás, jaká má rizika a co zahrnuje cena i následná péče. Nabídky má smysl porovnávat až ve chvíli, kdy víte, jaké řešení vaše oči potřebují.
Zdroje: Vyjádření MUDr. Pavla Stodůlky z klinik Gemini pro Kupi.cz, NCBI, JAMA Network, VZP, NZIP