Levné šaty, bunda za pár stovek, dětský doplněk přibalený k větší objednávce. Online nákupy z tržišť typu Shein se pro mnoho domácností staly běžnou součástí šatníku. Jenže právě u zboží, které přichází rychle, levně a často přímo ze zahraničí, se znovu otevírá otázka, kdo a jak hlídá jeho bezpečnost.
Laboratorní testy objednané organizací Greenpeace podle tiskové zprávy Institutu zdravého bydlení zjistily nadlimitní množství nebezpečných chemických látek u 25 z 31 kontrolovaných oděvů zakoupených na platformě Shein. To odpovídá 81 procentům testovaného vzorku. V některých bundách měly hodnoty PFAS překročit evropské limity až 3 115krát. Nadlimitní koncentrace se podle zprávy objevily také u ftalátů, těžkých kovů a formaldehydu.
Neznamená to, že každý kus oblečení ze Sheinu je automaticky nebezpečný. Znamená to ale něco jiného: U extrémně levného zboží, které se ve velkých objemech dostává přímo do evropských domácností, je kontrola bezpečnosti stále větší problém.
Testování podle tiskové zprávy provedla nezávislá akreditovaná laboratoř Bremen Environmental Institute. Zaměřila se na 31 oděvů zakoupených na Sheinu a sledovala pět skupin látek. U 25 výrobků měla laboratoř zjistit alespoň jednu nebezpečnou chemickou látku v koncentraci nad limity evropského nařízení REACH.
Tomáš Sysel z Institutu zdravého bydlení k výsledkům uvedl: „Test 31 výrobků není rozsudkem nad každým nákupem na internetu.“ Podle něj jde ale o konkrétní signál, že kontrola chemické bezpečnosti nestíhá rychlost, s jakou levné zboží míří do domácností.
Právě tahle opatrnost je důležitá. Nejde o informaci typu „výrobek se okamžitě stahuje z trhu“, jakou známe u varování SZPI, ČOI nebo evropské databáze Safety Gate. Jde o laboratorní test zadaný nevládní organizací. Přesto má pro spotřebitele velkou váhu, protože se týká výrobků určených k nošení přímo na těle.
PFAS jsou rozsáhlou skupinou průmyslově vyráběných látek. Používají se mimo jiné kvůli odolnosti vůči vodě, mastnotě nebo skvrnám. Evropský úřad pro bezpečnost potravin je popisuje jako látky velmi perzistentní, které se v prostředí rozkládají pomalu a mohou se do lidského těla dostávat z různých zdrojů, včetně spotřebních výrobků a životního prostředí. Americká EPA uvádí, že některé PFAS mohou být spojovány s nepříznivými zdravotními dopady, přičemž jde o velmi širokou skupinu látek a ne všechny jsou prozkoumané stejně.
U oblečení je problém hlavně v tom, že přichází do dlouhodobého kontaktu s kůží. U bund, sportovních kousků nebo nepromokavých materiálů se zákazník často soustředí na vzhled, cenu a funkci. Chemické složení z fotografie nepozná.
Shein je v tomto případě hlavním jménem, protože testované výrobky pocházely právě z této platformy. Téma je ale širší. Evropský trh zaplavují miliardy levných zásilek nízké hodnoty. Podle agentury Reuters přišlo do EU v roce 2024 celkem 4,6 miliardy zásilek s hodnotou do 150 eur, přičemž 91 procent pocházelo z Číny.
To je objem, který se v praxi kontroluje jen obtížně. A pro zákazníka vzniká nepříjemný paradox. Zboží dorazí rychle, často levněji než podobný výrobek v kamenném obchodě, ale u některých nákupů může část skutečných nákladů zůstat skrytá: Bezpečnost, odpovědnost za výrobek, kvalita materiálu i následný odpad.
Nejvyšší opatrnost dává smysl u dětského zboží, spodních vrstev oblečení, sportovních kousků, nepromokavých bund, pláštěnek, bot, doplňků a výrobků, které se nosí dlouho přímo na kůži. Rizikový signál může být výrazný chemický zápach, lepivý nebo odlupující se povrch, chybějící informace o materiálu, nejasný prodejce nebo velmi obecný popis bez identifikace výrobku.
Spotřebitel by si měl ukládat potvrzení objednávky, údaje o prodejci a fotografie výrobku. Pokud má zboží neobvyklý zápach, dráždí pokožku nebo nemá odpovídající označení, zvlášť u dětí je rozumnější ho nepoužívat. U nebezpečných nepotravinářských výrobků lze sledovat také evropskou databázi Safety Gate, kde se objevují upozornění na rizikové produkty z evropského trhu.
Nejde o výzvu přestat nakupovat online. Jde o připomenutí, že nejnižší cena není jediný údaj, který by měl člověk sledovat. U trička na jednu sezonu může zákazník mávnout rukou nad kvalitou švu. U bundy, která může obsahovat nadlimitní chemii a nosí se několik hodin denně, už je to jiná situace.
Dobré vodítko je jednoduché: Čím delší kontakt s kůží, čím mladší uživatel a čím méně informací o výrobku, tím větší opatrnost. A pokud má oblečení silný chemický pach už po rozbalení, není ostuda ho neposlat do skříně, ale zpět.
Zdroj: Kupi.cz, tisková zpráva Institutu zdravého bydlení, Greenpeace, EFSA, EPA, Reuters, Safety Gate