Pamatujete Sarah ze Zrádců? Dnes tráví většinu měsíce na cestách a ukazuje svět bez příkras

Kdo je Sarah Horáková?

Sarah Horáková je cestovatelka, tvůrkyně obsahu a marketérka. V roce 2021 získala titul I. vicemiss České republiky a Miss Naděje, později reprezentovala Česko na mezinárodní soutěži v Číně. Zkušenosti sbírala také během stáže v Evropském parlamentu a od roku 2023 působí v marketingu a tvorbě obsahu pro OKTAGON MMA. V roce 2024 se dostala do finále první české řady reality show Zrádci.

Důležitá je autentičnost, ne co se líbí

Vystupování na kameře ji v televizní show nadchlo natolik, že se rozhodla tvořit videa po vlastní ose. Nyní si díky tomu vydělá na zahraniční výlety. Přesto je pro ni točení i nadále především koníčkem.

Kdy jste si poprvé uvědomila, že se tvorbou obsahu dá skutečně živit, a z koníčku se začala stávat práce?

Stále tuhle příležitost beru spíš jako koníček a moc si vážím toho, že se z něj zároveň může stát způsob, jak si vydělávat na delší výlety a tripy a dál se posouvat – ať už v cestování, nebo v osobním rozvoji. Myslím, že jsem si to začala uvědomovat právě po tom, co jsem vyšla z televize po natáčení Zrádců. Došlo mi, že jsem člověk, který chce tvořit, a že mám lidem co předat.

Kdybyste si mohla své působení ve Zrádcích zopakovat, šla byste do toho a co byste dnes udělala úplně jinak?

Neudělala bych jinak vůbec nic, protože mě to celé jedině posunulo k lepšímu. Kdybych si ale měla něco přát, tak bych určitě chtěla odhalit Nicole. A do Zrádců bych šla znovu, o tom žádná.

Sociální sítě jsou založené na tom, že lidé vytvářejí určitou verzi sebe sama. Po zkušenosti se Zrádci, kde lidé svou skutečnou roli záměrně skrývají, máte dnes větší problém věřit tomu, co o sobě lidé veřejně prezentují?

Zrádci mi určitě ukázali další stránku toho, jak se lidé mohou chovat a jak rozdílné může být to, co člověk vidí navenek, oproti tomu, co se skutečně odehrává uvnitř. Ale pořád si myslím, že mi to přineslo hlavně pozitivní věci. Stejně tak sociální sítě mohou mít špatné i dobré stránky. Podle mě hodně záleží na tom, jak se k nim člověk sám postaví.

Kolik času ve skutečnosti zabere vytvořit jedno kvalitní video od prvního nápadu až po zveřejnění?

Je to hodně individuální, ale většinou mi jedno video zabere přibližně 2–3 hodiny, ať už u počítače, nebo na telefonu. Naštěstí trávím spoustu času na letištích a během cest, takže velkou část obsahu tvořím právě na cestách. Často tak využívám čas, který by jinak byl jen čekáním.

Jak poznáte, že ještě budujete osobní značku a kdy už začínáte přizpůsobovat vlastní život tomu, co podle vás chtějí vidět sledující?

Upřímně si myslím, že je to hodně o autentičnosti. Právě proto se snažím pořád tvořit hlavně věci, které baví mě, a ne jen to, co by podle mě mohlo bavit publikum. Jakmile člověk začne žít svůj život podle toho, co chce vidět někdo jiný, podle mě se ta hranice začíná stírat.

Zažila jste někdy situaci, kdy jste věděla, že určitý obsah bude mít vysoký dosah, ale sama vám jeho obsahová hodnota připadala nízká? Zveřejnila jste ho?

Určitě si myslím, že nějaká taková situace přišla. Bylo to ale spíš v době, kdy člověk testuje algoritmus, zkouší různé věci a zároveň hledá sám sebe na sociálních sítích. Myslím, že dnes už jdu opravdu čistě cestou cestování a předávání informací a snažím se toho držet.

Ukázala jste někdy na Instagramu místo nebo zážitek výrazně pozitivněji, než jste ho ve skutečnosti vnímala, protože jste věděla, že takový obsah bude fungovat lépe?

Upřímně si myslím, že jsem člověk, který se dokáže nadchnout i z maličkostí. Takže věřím, že věci, které se líbí mně, nemusí stejně nadchnout všechny ostatní. Snažím se ale čím dál víc ukazovat místa, která nejsou tolik turistická, a právě ta mě většinou baví nejvíc.

Může se influencerka dostat do situace, kdy už si nemůže dovolit říct „ne“ placené spolupráci, protože z ní má příliš velkou část příjmů? Zažila jste někdy něco podobného?

Já osobně žiju docela skromně. Stále bydlím u rodičů, neplatím nájem a vydělávám si především na jídlo a potřebné cesty. Takže jsem naštěstí nikdy nebyla v situaci, kdy bych musela vzít spolupráci jen proto, že ji finančně potřebuji.

Kdybyste na rok přišla o Instagram a nikdo by vás nemohl sledovat, co myslíte, že byste ve svém životě začala dělat jinak?

Asi nic zásadního. Pořád bych cestovala, poznávala nová místa a dělala věci, které mě baví. Instagram je pro mě hlavně způsob, jak to, co zažívám, předávat dál. Ne důvod, proč to všechno dělám.

Z cestování se stal životní styl

Zatímco doma stráví Sarah pár dní, v zahraničí neměla problém pobývat i dva měsíce v kuse. Kvůli školním a pracovním povinnostem se však nyní vrací do Česka častěji. Když ale vidí výhodnou letenku, neodolá.

Kolik zemí jste navštívila úplně sama a kolik cestujete s někým?

V poslední době cestuji hodně s kamarády. Například s influencerem Milanem Dobrovolným nebo jsem navštívila Bolívii a další země s kamarádkami Veronikou Sanholzovou a Natálií Šefránkovou. Snažím se kolem sebe mít lidi, kteří mají stejnou vášeň pro cestování a zároveň vím, že se na ně můžu spolehnout i v situacích, které bych sama nezvládla.

Čím dál víc se ale snažím cestovat spíš v menší skupince lidí, kdy vím, že jsme na stejné vlně a cestování si užíváme podobným způsobem.

Kolik dní v roce přibližně strávíte na cestách?

To se podle mě nedá úplně přesně převést na konkrétní počet dní. Z měsíce jsem ale v průměru doma v Česku jen 4–5 dní, takže většinu času trávím někde na cestách.

Jak dlouho jste zatím byla nejdéle mimo Česko?

Kdybych to měla brát v součtu některých cest, řekla bych přibližně 2 měsíce. Samostatně ale většinou nezůstávám mimo Česko tak dlouho, protože je pro mě důležité vracet se přibližně každé 3 týdny zpátky – jednak kvůli škole, ale také kvůli práci v OKTAGON MMA.

Jaký je váš nejčastější rozpočet na jednu cestu?

Hodně záleží na tom, kam cestuji. Pokud jde například o Asii, snažím se většinou vejít přibližně do 30 dolarů na den. V Evropě je rozpočet samozřejmě vyšší a nedá se určit jedna konkrétní částka. Obecně se ale snažím cestovat co nejúsporněji, vystačit si s minimem a neutrácet zbytečně za věci, které pro mě nejsou důležité.

Kolik cest ročně si dnes díky tvorbě obsahu dokážete financovat?

Tohle je pro mě trochu těžké vyčíslit, protože už vlastně necestuji jen na „cesty“. Cestování se pro mě stalo životním stylem. Když například vidím levnou letenku za 20 eur, často toho využiju a jednoduše vyrazím poznávat další část světa.

Díky tvorbě obsahu se dnes dokážu sama postarat o své fungování a být finančně soběstačná. A právě to je pro mě asi největší hodnota. Peníze pro mě znamenají především svobodu – možnost rozhodovat se sama, kam pojedu, co budu dělat a jak budu svůj život žít.

Více než 55 zemí, nespočet zážitků a neutuchající chuť objevovat

Procestovala více než 55 zemí. Letos má za sebou 2 týdny v Bolívii, Thajsku a několika evropských zemích. Sarah se obvykle vydává do destinací, kam mnoho lidí necestuje, aby ukázala, že není vždy vše takové, jak je prezentováno na sociálních sítích.

Cestovatelský obsah může vytvářet dojem, že svět je jeden velký seznam krásných míst, kam bychom všichni měli jet. Myslíte, že influenceři někdy nechtěně přispívají k přehlcení turistických míst a jejich komercializaci?

Určitě ano. I proto se snažím ukazovat místa a země, kam tolik lidí necestuje. Myslím, že cestovatelský obsah nemusí být jen o nejznámějších místech z Instagramu. Baví mě právě ukazovat i destinace, o kterých lidé třeba ještě vůbec neuvažovali.

Stalo se vám někdy, že vás nějaká destinace po osobní zkušenosti výrazně zklamala, přestože na sociálních sítích vypadala dokonale?

Ano, z cestovatelského hlediska mě trochu zklamalo Bali. Naopak mě obrovsky překvapila Etiopie, která je plná zajímavých míst a věcí, které jsem v životě neviděla. Bylo to poprvé a možná i naposledy, co jsem viděla například sirné pole s teplotou kolem 200 stupňů nebo bublající lávu vytékající ze sopky.

Cestování ukáže, kde je domov

I když Sarah ráda poznává svět a na cestách stráví spoustu času, nikde nenašla něco, co by jí alespoň částečně nahradilo to, co má doma. Stěhování do zahraničí tedy není na pořadu dne.

Člověk, který hodně cestuje, může snadno získat pocit, že „doma“ už není jen jedno místo. Máte někdy pocit, že vám Česko přestává stačit, nebo naopak právě cestování způsobilo, že si života tady vážíte víc?

Já mám pořád jedno doma a tím jsou Velké Pavlovice. A právě díky cestování si toho místa možná vážím ještě víc. Především lidí, které mám kolem sebe. Člověk si při cestování uvědomí, že domov není jen konkrétní místo, ale hlavně lidé, ke kterým se může vracet.

Kdybyste se měla během příštího roku přestěhovat do zahraničí, která země by byla vaším prvním kandidátem?

Neplánuji se stěhovat a v tuhle chvíli bych řekla, že by stále vyhrávaly Velké Pavlovice. Mám tam rodinu, přátele a zázemí, takže zatím nemám důvod hledat jiné místo, kterému bych říkala domov.

Zdroje: autorský text, Sarah Horáková pro Kupi.cz