Určitě jste to zažili. Platíte nákup v hotovosti, účet dělá například 292 Kč, v peněžence lovíte třístovku a se slovy „to je dobré, drobné si nechte“ se chystáte k odchodu. Prodavačka ale s lehkými rozpaky trvá na tom, že vám mince do tří stovek prostě vrátit musí. Proč vlastně? Nabízí se logická otázka: Platí pro pokladní v obchodech jiná pravidla než pro číšníky v kavárně, nebo je za tím ještě něco jiného?
I když by se mohlo zdát, že pár drobných navíc nikoho nevytrhne a naopak zpříjemní den, realita velkých obchodních řetězců je znatelně přísnější. Spropitné, na které jsme v gastronomii zvyklí, má v supermarketech červenou.
Detailní pohled na to, jak systém funguje, nabízí vyjádření Ivety Barabášové z obchodu Lidl. Podle ní si pokladní žádné spropitné nechat nemohou. Fungování pokladen v supermarketech totiž stojí na zcela jiném principu než v restauracích nebo v kavárnách, přičemž zaměstnanci jsou odměňováni fixní mzdou, která patří k nejvyšším v oboru. Od 1. března 2026 nástupní mzda na pozici prodavače či prodavačky při 35hodinovém úvazku činí 31 938 Kč měsíčně a po dvou letech se zvyšuje na 35 350 Kč.
Důvod, proč drobné v kase nechat nelze, je však především provozní. Iveta Barabášová vysvětluje, že každá částka navíc vytváří na pokladně přebytek. Ten pak musí řetězec prověřit úplně stejně jako případné manko. V denním provozu totiž může jít o skrytou chybu, například při markování nebo vrácení peněz. Přijetí spropitného by tak bylo v přímém rozporu s interními pravidly pro práci s hotovostí.
Nepočítá se s tím ani při platbě kartou. Jak dále uvádí Iveta Barabášová, platební terminály funkci ponechání spropitného neumějí a systém je nastaven tak, aby zákazník vždy zaplatil přesnou částku za svůj nákup. Pokud už zákazník platí hotově a chce drobný zůstatek zanechat, pokladní ho s poděkováním upozorní, že to z bezpečnostních a účetních důvodů není možné, a vrací peníze do koruny přesně.
Obdobný přístup platí také v obchodech Tesco. Lucie Loučková, manažerka externí komunikace Tesco Stores ČR, potvrzuje, že zaměstnanci jsou vedeni k tomu, aby zákazníkům vždy správně vyúčtovali nákup a vrátili odpovídající částku. Pokud si však zákazník vrácení drobných nepřeje, pokladní mu je vracet nemusí – příjemný nákupní zážitek pro zákazníka je totiž pro společnost na prvním místě.
Na terminálech v Tesku aktuálně rovněž není možné přidávat spropitné při platbě kartou. Společnost však klade dlouhodobý důraz především na transparentní obsluhu, dodržování interních postupů a celkově vysokou úroveň zákaznického servisu.
Obě zástupkyně řetězců se shodují ještě na jedné věci: Celá debata o dýškách na pokladnách postupně ztrácí na významu s tím, jak čím dál více lidí platí bezhotovostně.
Iveta Barabášová z Lidlu připomíná dlouhodobý posun k bezhotovostním platbám, kdy drtivá většina zákazníků dnes platí kartou, telefonem nebo hodinkami, takže otázka zaokrouhlování částek v hotovosti přirozeně ustupuje do pozadí.
Také Lucie Loučková z Tesco dlouhodobě pozoruje rostoucí oblibu bezhotovostních plateb, která odpovídá celkovému vývoji nákupního chování zákazníků. Dodává však, že i když se situace, kdy zákazník nepožaduje vrácení drobných částek, mohou vyskytnout, nelze říci, že by šlo o významný nebo systematický trend spojený s přechodem na bezhotovostní platby.
Zdroje: Autorský text, Lucie Loučková – manažerka externí komunikace Tesco Stores ČR, Iveta Barabášová – firemní komunikace Lidl