Zahradní sezóna se pomalu chýlí ke konci a pozornost se přesouvá k podzimním truhlíkům. Právě teď a v následujících týdnech je ale ideální čas na výsadbu jarních cibulovin. Trocha práce navíc se bohatě vyplatí, protože na jaře se pak bude z čeho těšit. Zeptali jsme se proto odbornice, co vlastně teď sázet a na co si dát pozor.
S podzimní výsadbou cibulovin není potřeba spěchat. Vhodný termín je poměrně široký a bez problémů se do něj vejde většina jarních cibulovin. Podle zahradní architektky Ing. Jiřiny Neckářové, Ph.D., majitelky firmy Zahradník Šikula, je možné běžné druhy vysazovat od září až do začátku listopadu.
„Na podzim lze vysazovat všechny běžné druhy cibulovin, jako jsou tulipány, narcisy, modřence, okrasné česneky, hyacinty či krokusy,“ uvedla Neckářová.
Podzimní výsadba má navíc svůj důvod. Jarní cibuloviny potřebují před začátkem růstu a kvetení projít obdobím chladu, které obvykle trvá 10 až 12 týdnů při teplotách zhruba od 0 do 7 °C. Bez toho na jaře nemusí pořádně vyrůst ani vykvést.
Jestliže na podzim nestihnete zasadit všechny cibuloviny, které si nakoupíte, nemusíte se bát, že o jarní květy přijdete. „Cibuloviny vysazujeme do doby, než půda zmrzne. Pokud to z nějakého důvodu nestihnete, nepropadejte panice. Další šanci budete mít brzy na jaře, většinou v únoru, jakmile půda opět rozmrzne,“ vysvětlila Neckářová. Při včasné únorové výsadbě mají jarní cibuloviny stále dost času na to, aby vykvetly ve správnou dobu.
U tulipánů je navíc vhodné počkat s výsadbou až na konec podzimu. Listopad je podle britské Královské zahradnické společnosti (RHS) pro jejich sázení často ideálním měsícem. Chladnější půda navíc omezuje rozvoj houbové choroby zvané spála tulipánů, které se daří hlavně v mírném a vlhkém počasí. Cibule přitom mají do konce zimy stále dost času na to, aby dobře zakořenily.
Já osobně čekám s nákupem cibulovin až na výprodeje. Ty ovšem bývají v době, kdy už meteorologové hlásí velmi nízké teploty. Cibuloviny proto sázím do uvolněných vyvýšených záhonů a do květináčů. Jde to rychleji a ušetřím si kopání jamek za sychravého počasí. Na jaře sice nemám cibuloviny přímo v záhonech, ale jakmile odkvetou, přesadím je do nich podle libosti a už za hezkého počasí.
Co se týče chyb, podle Neckářové jich vzniká celá řada už při nákupu cibulovin. Cibule má být na omak tvrdá, bez známek napadení houbovými chorobami nebo škůdci. Měkká či plesnivá cibule už na jaře nejspíš nevyklíčí.
Druhou častou chybou je špatná hloubka. „I hloubka výsadby cibule je velmi důležitá, pamatujte na to, že hloubka výsadby cibule by měla být 2x tak hluboká, jako je velikost cibule,“ upozornila Neckářová. Stejně důležitý je i výběr stanoviště s propustnou, písčitou půdou, aby se pod cibulí nehromadila voda. „Ta by totiž zapříčinila zahnívání cibulí a takto napadené cibule by na jaře určitě nevyklíčily,“ dodala.
Stále oblíbenější je vrstvení cibulovin do pater, kdy se do jedné jámy nebo nádoby sází několik druhů nad sebe. „Tomuto způsobu výsadby cibulovin se také říká výsadba à la lasagne a jedná se tedy o to, že zvolené druhy vysadíte do jednotlivých vrstev, které postupně vršíte až k okraji nádoby či okraji jámy,“ popsala Neckářová. Postup podle ní vypadá takto:
Stejný princip můžete využít i na zahradě. Stačí vykopat hlubší jámu, drenáž přitom většinou není potřeba. Vrstvit můžete jeden druh cibulovin, například tulipány nebo narcisy. Ještě zajímavějšího efektu ale dosáhnete jejich kombinací. „Pro barevný kontrast se často volí žluté nebo červené tulipány, klasické žluté narcisy a modré modřence,“ doporučila Neckářová.
Zahradní architektky jsme se zeptali i na její vlastní zkušenosti. Tulipány a narcisy už několik let sází výhradně do nádob. Důvodem jsou hlodavci, kteří jí v minulosti opakovaně ničili výsadbu. „Cibule je plná škrobu a pro hladové zoubky velmi lákavá, protože si hlavně hraboši potřebují udělat zásoby na zimu,“ vysvětlila.
Pěstování v nádobách má podle ní ještě jednu výhodu. „Nádobu s rozkvetlými cibulovinami si na jaře můžete přenést z místa na místo podle potřeby,“ dodala. Pokud ale chcete cibuloviny vysadit přímo do záhonu, můžete je před hlodavci ochránit speciálními sázecími košíčky, přes které se k nim nedostanou.
Hlodavci ovšem nejsou jediná hrozba, která na cibule pod zemí číhá. Potrápit je umí i plísně. Těm se dá podle Neckářové předejít správným skladováním cibulí a výběrem stanoviště, které není příliš vlhké. Myslet je potřeba i na zálivku, a to překvapivě i v zimě. „Vysázené cibule můžete obzvlášť při suché zimě občas zalít, pokud totiž není sněhová pokrývka nebo nemrzne, půda je vyprahlá, což by mělo neblahý vliv i na cibule,“ uzavřela.
Podzimní sázení neřeší jen profesionálové. Zeptali jsme se proto i několika pěstitelek mimo obor, kdy a co dávají do země ony.
Zdroje: zahradní architektka a majitelka společnosti Zahradník Šikula Ing. Jiřina Neckářová, Ph.D. pro Kupi.cz; Illinois Extension; RHS; respondenti pro Kupi.cz