Pěkná barevná sluchátka a spokojené dítě, které se může dosyta věnovat poslechu své oblíbené hudby. Zdánlivě bezchybná kombinace, zvláště proto, že rodič schválně sáhl po výrobku, který slibuje omezení hlasitosti, a může tak mít jistotu, že udělal všechna opatření pro ochranu sluchu dítěte. Anebo to tak úplně není? Limit hlasitosti u sluchátek naneštěstí rozhodně není bezchybná pojistka, které bychom mohli svěřit zdraví dítěte.
Dětská sluchátka se od dospělých modelů liší v mnoha ohledech. Na první pohled je to velikost a designové provedení. Sluchátka určená dětem ale často nabízejí i technologické speciality. Jednou z nich je i omezení hlasitosti.
Nejčastěji se lze setkat s limitem v podobě 85 dB. Proč právě tato hodnota? Nejde o žádnou normu či zákonem stanovený limit, nicméně není to ani zcela náhodné číslo. Hodnota 85 dB má pravděpodobně základ ve starším evropském nařízení, které stanovovalo bezpečnostní standardy pro osobní audio přehrávače. Při překročení hranice 85 dB měl být uživatel varován.
Norma se sice netýkala přímo ochrany dětského sluchu, přesto tuto hladinu mnoho výrobců v tomto smyslu využívá dodnes. Někdy se ale lze setkat i s jinými limity. Obvykle v rozmezí 80 až 90 dB. Světová zdravotnická organizace přitom uvádí, že při průměrné hladině 80 dB lze poslouchat bezpečně hudbu po dobu 40 hodin týdně. Při 85 dB je to pak 12 hodin a 30 minut a WHO přirovnává hladinu hluku k rušnému dopravnímu provozu. Při 90 dB jsou pak bezpečné už pouze 4 hodiny poslechu. Samotná WHO přitom doporučuje držet se pod průměrnou hladinou 80 dB.
Limity výrobců jsou tedy nejen různorodé a často vyšší, než by pro častější poslech bylo vhodné, ale rodiče zároveň obvykle nemají jistotu, že deklarovaný limit skutečně odpovídá realitě. Nejde přitom o nějaké plané osočení výrobců. Tento fakt dokládá i studie, která se přímo věnovala účinnosti omezovačů hlasitosti u dětských sluchátek.
Studie odhalila značné odchylky ve výši až 10 dB, a to i v závislosti na tom, k jakému zařízení byla sluchátka připojena. Jde o starší studii z roku 2019 zaměřenou především na kabelová sluchátka, ale i kdybychom věřili, že se výrobci od té doby polepšili, limit hlasitosti pořád není žádnou zárukou ochrany dětského sluchu.
Limit hlasitosti může na rodiče působit jako pojistka, díky které si děti mohou dopřávat hudby, co hrdlo ráčí. To je ale velmi zcestná interpretace. Záleží i na délce poslechu a dalších okolnostech. Omezovač tak rozhodně nezbavuje rodiče zodpovědnosti za dohled nad dítětem a nad tím, jak často má sluchátka na uších. Poškození sluchu přitom může být velmi plíživé.
„Obecně platí, že hlasitý poslech hudby (i na koncertě, nejen do sluchátek) může trvale poškodit sluch. To se může projevit bezprostředně po akustické zátěži, ale i o mnoho let později, a dokonce může docházet k postupnému ztrácení sluchu či vzniku tzv. tinnitu (ušního šelestu),“ upozorňuje pro Kupi Lucie Piekar Křesťanová, šéfredaktorka časopisu Dětský sluch z Centra pro dětský sluch Tamtam.
Po vystavení mimořádně hlučnému poslechu nebo dlouhodobému hluku se může objevit zalehnutí, pískání či hučení v uších. Často tyto potíže samy ustoupí, protože smyslové buňky ve vnitřním uchu se alespoň částečně zotaví. Při časté expozici nebo příliš velkém hluku ale může být poškození i nevratné. Člověk si přitom zhoršování sluchu nemusí zpočátku všimnout.
Zprvu se obvykle projeví obtíže se slyšením a rozeznáváním vysokých tónů, později i problémy s porozuměním konverzaci, zvláště v hlučnějším prostředí. Nošení sluchátek ale neohrožuje děti jen vysokými decibely, ale i jiným způsobem. „Co se týče bezpečnosti dítěte, i laika napadne, že dítě, které má na uších sluchátka, nepatří na ulici. Ucho navíc potřebuje větrat, takže z hygienických důvodů dlouhé nošení sluchátek není vhodné,“ uvádí Lucie Piekar Křesťanová.
Nelze zřejmě kategoricky říct, že dětem sluchátka na hlavu nepatří. Je ale rozhodně na místě regulovat dobu a způsob, jakým je používají, podobně jako to zodpovědní rodiče dělají s mobilními telefony a jinými zařízeními, která mohou mít různé „nežádoucí účinky“.
Jak už bylo řečeno, WHO doporučuje udržovat při poslechu hlasitost pod průměrnými 80 dB, anebo pod 60 % maxima zařízení. Zároveň doporučuje používat sluchátka s dobrým potlačením okolního hluku, což sníží potřebu zvyšování hlasitosti. Důležité je ale zejména omezení doby poslechu.
Pakliže máte pocit, že vaše dítě už nějaký problém se sluchem trápí, Lucie Piekar Křesťanová radí, kam se obrátit: „Pokud by rodiče měli jakoukoli pochybnost či podezření, že se sluchem jejich dítěte není něco v pořádku, doporučuji jim obrátit se na Centrum pro dětský sluch Tamtam, které pomáhá rodinám s dětmi se sluchovým postižením z ČR již 36 let. Do Tamtamu je možné se objednat i bez žádanky. Pracovníci Tamtamu rodinu nasměrují a provedou celou situací. Služba je zdarma.“
Zdroje: Lucie Piekar Křesťanová z Centra pro dětský sluch Tamtam pro Kupi.cz, Normy EU, WHO, Sage Journals