Místo budíku čelovka a do lesa ještě za tmy. Noční houbaření láká na prázdné lesy a údajně i větší šanci objevit houby tam, kde už přes den prošli jiní sběrači. Některé výhody dávají smysl, kolem jiných ale mezi houbaři kolují spíš mýty.
Houbaři obvykle vyrážejí za úlovkem brzy ráno. Část z nich to ale obrací a do lesa chodí večer nebo uprostřed noci. Úplná novinka to není. Například na Tišnovsku je noční houbaření známé už delší dobu a místní houbaři popisují, že kužel baterky může plodnice mezi listím a trávou překvapivě dobře zvýraznit.
Výhodou není jen to, že člověk nemusí soupeřit s desítkami dalších houbařů. Ve tmě se mění způsob, jakým houby hledáme. Okolí zmizí a pozornost se soustředí pouze na místo osvětlené čelovkou.
Podobnou zkušenost má 72letý vášnivý houbař Jan Hlávka, kterého oslovila redakce Kupi.
„Za světla člověk často kouká na celý les najednou a některé houby přehlédne. V noci svítí jen na několik metrů před sebe a světlá noha hřibu nebo klobouk mezi listím někdy vystoupí mnohem výrazněji. Překvapilo mě, kolikrát jsem našel houbu na místě, kudy už během dne muselo projít několik lidí,“ říká Jan Hlávka.
Noční houbaření tak může fungovat i na místech, která na první pohled vypadají jako vysbíraná. Ne proto, že by tam po setmění náhle vyrostly nové houby, ale jednoduše proto, že některé předchozí houbaři přehlédli.
Mezi houbaři se traduje také další výhoda: V noci je chladněji, stoupá vzdušná vlhkost a houby mají být svěžejší.
Úplný nesmysl to není. Vyšší relativní vlhkost ovlivňuje vodní režim plodnic a v chladnějším a vlhčím prostředí mohou houby pomaleji vysychat. Studie zveřejněná v roce 2025 tento vliv prokázala u pěstovaných žampionů v kontrolovaných podmínkách. Neznamená to ale, že lesní hřib během jediné noci jednoduše nasaje vodu a ráno bude automaticky kvalitnější.
„Mezi houbaři se říká, že po vlhké noci jsou houby pevnější a čerstvější. Z vlastní zkušenosti mám pocit, že při chladné a vlhké noci tolik nevysychají. Že by ale přes noc natáhly vodu, a proto byly automaticky lepší, to bych netvrdil,“ říká Hlávka.
Největším problémem je samozřejmě samotná tma. Umělé světlo může zkreslit barvy hub, takže u druhů, které člověk bezpečně nezná, je lepší nic neriskovat. Horší je také orientace a snadněji lze přehlédnout kořen, větev nebo nerovnost terénu.
„V noci bych rozhodně nešel do lesa, který neznám. Čelovka, nabitý telefon a ještě jedna malá baterka v kapse jsou pro mě základ. A člověk musí počítat s tím, že kořen nebo příkop, který přes den bez problémů uvidí, může být potmě nepříjemné překvapení,“ upozorňuje Hlávka.
Podobně radí i Policie ČR. Houbaři by měli někomu říct, kam vyrážejí a kdy se plánují vrátit, mít nabitý telefon, držet se známého terénu a ideálně nechodit sami. Policie doporučuje také výrazné oblečení nebo reflexní prvky.
A co na noční návštěvu lesa říká zákon? Obecný zákaz vstupu do lesa po setmění neexistuje. Lesní zákon stanovuje, že každý může na vlastní nebezpečí vstupovat do lesa a pro vlastní potřebu sbírat lesní plody, uvádí Ministerstvo zemědělství – § 19 lesního zákona. Zároveň musí přizpůsobit své chování prostředí a dbát na vlastní bezpečnost.
Noční houbaření tedy není zaručená cesta k plnému košíku, ale svůj půvab i určité výhody má. Les je prázdnější a čelovka může odhalit plodnice, které přes den splynuly s okolím. Jen je dobré vyrazit do známého terénu a nespoléhat na to, že tma sama zajistí lepší úlovek.
Zdroj: autorský text, Ministerstvo zemědělství ČR, Policie ČR, Jan Hlávka, NaHoubach.cz, Springer Nature