V dopisech žádal po Lidlu 120 tisíc eur. Jinak prý naplní sklenice nakládaných okurek v prodejnách čisticí kapalinou. Německý důchodce jednu takovou sklenici skutečně vložil do obchodu v Bonnu. Řetězec přistoupil na fingované předání peněz – na čtyřech hřbitovech. Muže policie zadržela, když si šel pro jednu z obálek.
Na začátku nebyla žádná velká zločinecká skupina ani rafinovaný hackerský útok. Jen dopisy, které od dubna 2008 přicházely do sídla řetězce Lidl v německém Neckarsulmu.
Jejich autor požadoval peníze. Pokud je nedostane, začnou se v prodejnách v okolí Kolína nad Rýnem, Bonnu a Düsseldorfu objevovat sklenice nakládaných okurek znečištěné čisticí kapalinou.
Vedení řetězce nemohlo vědět, zda jde o planou hrozbu. Z regálů proto stáhlo sklenice okurek v dotčených prodejnách a nechalo je prověřit. Při kontrole se skutečně našel jeden výrobek s obsahem WC čističe.
Pachatelem byl tehdy sedmašedesátiletý penzista z Bonnu, dříve pracující jako diplomovaný inženýr. Podle soudu poslal Lidlu mezi dubnem a listopadem 2008 celkem šest vyděračských dopisů.
Nejprve hrozil znečištěním potravin. Později svou částku upřesnil: chtěl 120 tisíc eur. V dopisech tvrdil, že ve sklenicích s okurkami může být čisticí prostředek, a vytipoval prodejny, kde by je měl řetězec hledat.
Nebyla to prázdná formulace, která by skončila ve schránce právního oddělení. Jednu sklenici muž skutečně upravil a vložil do bonnské prodejny. Zboží se podařilo zajistit dřív, než se dostalo ke spotřebiteli.
Průběh kauzy zachytil Der Spiegel: Lidl po prvních výhrůžkách okamžitě stáhl okurky z dotčených poboček. Při kontrole se našla právě jedna sklenice s čisticí kapalinou.
Lidl se rozhodl s policií spolupracovat a navenek přistoupil na předání peněz. Částka 120 tisíc eur byla rozdělena do obálek, které měly být ponechány na čtyřech hřbitovech v oblasti Bonnu.
Muž si pro peníze přišel 11. listopadu 2008. Místo nenápadného vyzvednutí ho ale čekali policisté. Zadrželi ho při pokusu vzít jednu z obálek.
Byl to zvláštní konec případu, který si pachatel zřejmě představoval jinak: na hřbitově, mezi náhrobky, s penězi, které nebyly jeho. V jeho bytě pak vyšetřovatelé našli další důkazy související s vydíráním.
Zpráva německé tiskové agentury DPA popisuje, že muž se ke skutku přiznal. Uvedl, že jednal kvůli finančním problémům po ztrátových investicích a dluzích.
V únoru 2009 mu zemský soud v Heilbronnu uložil tři a půl roku vězení za pokus o loupežné vydírání. Rozsudek nabyl právní moci.
Soud zohlednil, že muž byl vážně nemocný, zadlužený a v krátké době přišel o několik blízkých lidí. Tyto okolnosti však nemohly změnit podstatu případu: vydírání se opíralo o zásah do potravin, které mohly skončit v nákupním košíku kohokoli.
Podle n-tv muž během procesu vyjádřil lítost a tvrdil, že nechtěl nikomu ublížit. Řetězec ale neměl možnost takové ujištění přijmout. Ve chvíli, kdy byla v prodejně nalezena znečištěná sklenice, už nešlo jen o výhrůžný dopis.
Trestní řízení nesměřovalo proti Lidlu ani proti výrobci okurek. Obchod byl v tomto příběhu místem, které pachatel využil k nátlaku. Jeho plán stál na obyčejném předpokladu: že strach o bezpečnost zákazníků bude pro velký řetězec silnější než odpor k placení výkupného. Nevyšlo to. Lidl výrobky stáhl, zapojil policii a fingované předání dovedlo pachatele k zatčení.
Zdroje: Der Spiegel, taz / DPA, n-tv