Na cenovce svítí 15,90 Kč a zákazník má pocit, že narazil na výhodnou nabídku. Až u pokladny ale zjistí, že za balení zaplatí třeba přes 70 korun nebo klidně i více. Nejde o chybu ani o špatně načtenou cenu. Uvedená částka neplatila za celé balení, ale pouze za 100 gramů.
Podobné situace nejsou výjimkou. S cenami za 100 gramů se lze setkat zejména u baleného ovoce a zeleniny, ořechů, sýrů nebo lahůdek. Zákazníci přitom často věnují pozornost největšímu číslu na cenovce a drobnější údaj o hmotnosti snadno přehlédnou.
Typickým příkladem jsou jahody nebo třeba rajčata ve vaničce. Cenovka uvádí 15,90 Kč za 100 gramů, samotné balení ale váží přibližně 450 gramů. Ve výsledku tak zákazník nezaplatí necelých 16 korun, ale více než 70 korun.
Podobně může překvapit ananas, bobuloviny, exotické ovoce nebo předem připravené směsi zeleniny. Čím vyšší je hmotnost balení, tím větší bývá rozdíl mezi prvním dojmem a konečnou cenou. Tu se zákazník zpravidla dozví až na pokladně.
Nejde přitom jen o ovoce a zeleninu. Stejný princip se běžně používá také u některých sýrů, uzenin nebo lahůdek.
Čeští zákazníci jsou dlouhodobě zvyklí na určitý způsob označování potravin. U lahůdek, sýrů nebo uzenin je běžné, že se cena uvádí za 100 gramů. Naopak u ovoce a zeleniny většina lidí očekává cenu za kilogram, za kus nebo za celé balení.
„Řídíme se platnou legislativou, která umožňuje využívat obě varianty udávání jednotkových cen, a zvyklostmi čili tím, co zákazník očekává u dané kategorie zboží, abychom byli maximálně transparentní. Primárně sice používáme cenu za kilogram, ale u některých druhů dává smysl přepočet na 100 gramů,“ uvádí pro Kupi Iveta Barabášová, tisková mluvčí společnosti Lidl.
Právě proto může být označení ceny za 100 gramů u baleného ovoce pro řadu zákazníků překvapivé. Nejde nutně o to, že by byla informace na cenovce skrytá, ale o to, že ji spotřebitel vzhledem ke svým nákupním zvyklostem jednoduše neočekává. První pohled tak často patří nejvýraznějšímu číslu na cenovce, zatímco údaj o měrné jednotce zůstane bez povšimnutí.
„Cena za kilogram dává největší smysl u produktů, které lidé běžně kupují ve větším množství (např. jablka, brambory nebo cibule). Naopak u drobného ovoce a zeleniny, kde jsou balení výrazně menší, jako jsou malá rajčata v 250g vaničkách nebo bobuloviny, uvádíme cenu za 100 gramů, protože je to pro zákazníky přehlednější,“ vysvětluje Barabášová.
Sama jsem se s tím setkala v prodejně Lidl v době, kdy se cena za 100 gramů u některých druhů baleného ovoce začala objevovat, v mém případě to bylo u jahod. Na cenovce jsem zahlédla částku, kterou jsem podvědomě považovala za cenu celého balení. Teprve po namarkování u pokladny mě překvapilo, že výsledná částka byla výrazně vyšší. Až následně jsem zjistila, že uvedená cena platila za 100 gramů, nikoliv za celé balení.
Právě podobné situace ukazují, jak silně při nakupování spoléháme na zažité zvyklosti. Pokud jsme léta vídali u baleného ovoce cenu za kus, kilogram u volných brambor, mrkve či jiné zeleniny nebo celé balení, nemusí nás ani napadnout, že tentokrát jde o jinou jednotku.
„Způsob označování cen u ovoce a zeleniny v tuto chvíli změnit neplánujeme. Obě tyto varianty jsou na českém maloobchodním trhu běžným standardem,“ konstatuje Iveta Barabášová ze sítě Lidl.
Samotné uvádění ceny za 100 gramů ale není podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce v rozporu se zákonem. „Prodávající je povinen při nabídce a prodeji zboží poskytnout informaci spotřebiteli tak, aby měl možnost seznámit se s cenou před jednáním o koupi zboží, pokud tento zákon nestanoví jinak, a to označit zboží cenou, kterou uplatňuje v okamžiku nabídky, vztaženou k prodávanému jednotkovému množství zboží a určeným podmínkám,“ říká pro Kupi Mgr. Pavel Kopřiva, tiskový mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
Pravidla pro označování cen určují, kdy musí obchodník uvést také jednotkovou cenu a jakým způsobem má být spotřebitel o ceně informován. Cílem je umožnit snadné porovnání výrobků mezi sebou. „Prodávající je povinen prodávat výrobky a poskytovat služby za ceny sjednané v souladu s cenovými předpisy a ceny při prodeji výrobků nebo poskytování služeb správně účtovat,“ upřesňuje Kopřiva.
Otázkou ale zůstává, zda je současná praxe pro zákazníky skutečně dostatečně přehledná. Psychologicky totiž nízké číslo na cenovce působí výrazně atraktivněji než cena za celé balení, přestože zákazník zaplatí několikanásobně více.
Na rozdíl od výrobků s pevně stanovenou gramáží nemusí mít každá vanička ovoce nebo zeleniny stejnou hmotnost. Jedna může vážit 385 gramů, jiná 442 gramů a další téměř půl kilogramu. Odlišná je proto i jejich výsledná cena. Právě z tohoto důvodu obchodníci často uvádějí jednotkovou cenu za 100 gramů nebo za kilogram, ze které se následně vypočítá cena konkrétního balení.
Z pohledu zákazníka je ale klíčové, aby mohl ještě před vložením výrobku do košíku snadno zjistit, kolik za vybranou vaničku skutečně zaplatí. Jednotková cena sama o sobě totiž nemusí stačit, zvlášť pokud je nejvýraznějším údajem na cenovce a konečná cena konkrétního balení není na první pohled stejně dobře patrná.
Než vložíte zboží do košíku, vyplatí se zkontrolovat několik údajů:
Právě několik sekund navíc může u dražších potravin ušetřit desítky korun.
Zdroje: tiskový mluvčí SZPI Mgr. Pavel Kopřiva a tisková mluvčí Lidlu Iveta Barabášová pro Kupi.cz