Není to jen o cukru nebo fast foodu. Nové studie naznačují, že některé běžné potraviny mohou u lidí po rakovině souviset s vyšším rizikem návratu nemoci i úmrtí. Odborníci ale zároveň upozorňují, že nejde o jednoduchý zákazový seznam. Řada lidí po léčbě přitom řeší úplně běžné otázky. Jestli si ještě mohou dát párek na grilu, sklenku vína nebo občas objednat fast food.
Pro mnoho lidí je poslední chemoterapie nebo kontrolní vyšetření obrovskou úlevou. Jenže právě tehdy často přichází otázka, co dál. Jak jíst? Čemu se vyhnout? A může běžné jídlo ovlivnit to, jestli se nemoc někdy vrátí?
Ještě před několika lety byla doporučení spíš obecná. Dnes už ale přibývá studií, které sledují přímo lidi po rakovině a jejich dlouhodobé přežití. A některé výsledky odborníky zaujaly natolik, že se o nich začalo výrazněji mluvit i mimo onkologické ordinace. Velkou pozornost teď budí hlavně ultrazpracované potraviny.
Tento pojem zní složitě, ale většina lidí je zná velmi dobře. Jde o výrobky, které bývají průmyslově výrazně upravené a často obsahují dlouhý seznam přísad, stabilizátorů, aromat, emulgátorů nebo zvýrazňovačů chuti.
Typicky sem patří některé instantní výrobky, sladké cereálie, chipsy, balené sladkosti, limonády, fast food, ochucené polotovary, levnější uzeniny nebo například některé hotové omáčky.
Neznamená to, že si člověk po rakovině už nikdy nesmí dát pizzu nebo sušenku. Odborníci spíš upozorňují na dlouhodobý jídelníček postavený hlavně na těchto výrobcích.
Velkou pozornost letos získala studie publikovaná v odborném časopise Cancer Epidemiology, Biomarkers & Prevention, který vydává American Association for Cancer Research.
Výzkumníci sledovali dlouhodobé přeživší rakoviny a jejich stravovací návyky. Ukázalo se, že lidé s nejvyšší konzumací ultrazpracovaných potravin měli vyšší riziko úmrtí, a to nejen celkově, ale i v souvislosti s rakovinou.
Důležité ale je, co studie skutečně říká. Neprokazuje, že konkrétní potravina „způsobí“ návrat rakoviny. Jde o statistickou souvislost. Jinými slovy: u lidí, kteří jedli výrazně více ultrazpracovaných potravin, vycházely výsledky dlouhodobě hůř. Právě to je v podobných výzkumech důležité rozlišovat.
Ještě donedávna se hodně mluvilo hlavně o obezitě. Dnes ale vědci řeší i něco dalšího – samotný způsob průmyslového zpracování jídla.
Podle odborníků může hrát roli:
Téma shrnuje i Americká lékařská asociace (AMA), podle které jsou ultrazpracované potraviny opakovaně spojovány s vyšším rizikem obezity, cukrovky 2. typu, srdečních nemocí i některých nádorů.
To neznamená, že problém představuje každá jednotlivá potravina zvlášť. Odborníci spíš upozorňují na celkový životní styl.
Právě tady bývá kolem podobných témat nejvíc nepřesností. Na internetu se pravidelně objevují rady o „zázračných“ dietách, které mají zabránit návratu rakoviny nebo ji dokonce zastavit. Jenže současné vědecké poznatky nic takového nepotvrzují.
Ani zmíněná studie netvrdí, že by konkrétní potravina sama o sobě způsobovala návrat rakoviny. Výzkumníci popsali statistickou souvislost mezi vysokou konzumací ultrazpracovaných potravin a vyšším rizikem úmrtí u lidí, kteří rakovinu v minulosti prodělali. To je důležitý rozdíl.
Většina podobných studií totiž ukazuje hlavně dlouhodobé trendy v životním stylu. Jinými slovy: lidé, kteří roky jedí převážně průmyslově zpracované potraviny, pijí více alkoholu, mají nadváhu a minimum pohybu, mívají podle výzkumů horší zdravotní výsledky častěji než ti, kteří mají vyváženější jídelníček.
Odborníci proto dnes spíš než o „protirakovinné dietě“ mluví o celkovém životním stylu po léčbě. Důraz kladou hlavně na běžnou pestrou stravu, dostatek vlákniny, omezení alkoholu, udržení zdravé hmotnosti a menší podíl ultrazpracovaných výrobků v jídelníčku. Zároveň ale připomínají, že žádný jídelníček neumí dát stoprocentní jistotu, že se nemoc nikdy nevrátí.
Právě alkohol se v novějších doporučeních řeší čím dál přísněji. Některé organizace dnes otevřeně říkají, že ideální množství z pohledu prevence rakoviny je nula. Týká se to hlavně rakoviny prsu, jater, střev nebo dutiny ústní.
Řada lidí přitom stále bere skleničku vína jako „menší problém“ než fast food. Jenže odborníci upozorňují, že alkohol patří mezi prokázané karcinogeny.
Pro běžného člověka může být množství doporučení matoucí. Odborníci ale často říkají jednu důležitou věc: není nutné propadat panice ani počítat každou ingredienci. Mnohem důležitější je dlouhodobý návyk.
Pokud většinu jídelníčku tvoří normální domácí jídlo, zelenina, luštěniny, kvalitní bílkoviny, přílohy s vlákninou, ryby, ořechy a méně průmyslově zpracované výrobky, je to podle současných poznatků pro tělo po léčbě rakoviny výrazně lepší varianta než každodenní fast food, sladké limonády a průmyslově upravené polotovary.
A právě to je možná nejpraktičtější závěr nových studií. Nejde o jednu „zakázanou“ potravinu. Spíš o to, co člověk jí většinu dní v roce.
Zdroje: Cancer Epidemiology, Biomarkers & Prevention, American Association for Cancer Research (AACR), American Medical Association (AMA), American Cancer Society (ACS)