Je obecně známo, že tučné jídlo není zrovna zdravé. Navíc „špeky“ na břiše, pozadí a vlastně kdekoliv jinde na těle nikdo nechce. Takže když najedeme na „beztukovou“ dietu, tak to našemu tělu jen prospěje, ne? Kdepak, tak jednoduché to není.
Na první pohled to zní logicky, tuk má nejvíce kalorií, tak ho prostě omezíte. A do jisté míry to funguje.
Studie z roku 2007 tvrdí, že u lidí na redukční dietě se zlepšovala nálada i další sledované příznaky bez ohledu na to, zda drželi nízkotučnou nebo nízkosacharidovou dietu. Výzkum z roku 2012 zase přinesl zjištění, že lidé na nízkotučné stravě v průměru vážili méně než ti, kteří jedli běžné množství tuků, přičemž rozdíl činil zhruba 1,6 kg.
Jenže dlouhodobě tělo na potravu bez tuků reaguje špatně. Jak upozorňuje například nová studie z roku 2026, častým problémem je únava, horší soustředění a taky neustálý pocit hladu. Tuky totiž pomáhají zasytit a když chybí, budete mít tendenci jíst častěji.
Kromě toho bez tuků tělo hůř vstřebává vitamíny A, D, E a K. Dlouhodobě se to může projevit třeba na imunitě, kvalitě pokožky nebo celkové vitalitě. Zároveň se vám můžou rozkolísat hormony, které mají vliv paradoxně i na hubnutí.
Extrémní nízkotučné diety (tzv. ultra low-fat), kdy lidé přijímají v potravě jen 10 % tuku, se používají spíš v medicíně a běžnému člověku přinesou více problémů než užitku.
Tuky jsou jednou ze tří základních makroživin (bílkoviny, cukry, tuky) a bez nich tělo jednoduše nefunguje správně. Jsou zdrojem energie, podílí se na tvorbě hormonů a hrají důležitou roli pro mozek i nervovou soustavu. Obecně platí jednoduché pravidlo:
Jak už jsme zmínili výše, zásadní je jejich role při vstřebávání vitamínů. Podle studie z roku 2026 i řady dalších výzkumů si tělo bez tuků nevezme z potravy to, co potřebuje, i když jíte „zdravě“. Proto není řešením tuky vyřadit, ale spíš vybírat ty správné.
Hubnutí není o jedné živině, ale o celkovém příjmu energie. Ano, když omezíte tuky, často snížíte kalorie, a tím pádem zhubnete. Podle studie z roku 2012 vede snížení celkového příjmu tuků k mírnému, ale statisticky významnému a dlouhodobému snížení tělesné hmotnosti. Ale…
Má to háček. V praxi narážíme na jeden problém, a to na ten, že nízkotučné diety bývají hůř udržitelné. Často vedou k už zmíněnému většímu hladu a návratu k původnímu jídelníčku, což často vede k všeobecně známému jojo efektu.
Častější jsou diety zaměřené na omezení cukrů, například low-carbohydrate diet nebo známá ketogenic diet, které naopak tuky často zvyšují. Tyto přístupy mají oporu ve studiích zejména při hubnutí nebo kontrole hladiny cukru v krvi.
Jak zjistila studie z roku 2007, účastníci na nízkosacharidové (ketogenní) dietě pociťovali menší hlad a méně negativních emocí než lidé na nízkotučné dietě.
Naopak „dieta bez bílkovin“ v podstatě neexistuje. Bílkoviny jsou klíčové pro obnovu tkání, svalů i imunitní systém a jejich výrazný nedostatek vede k vážným zdravotním problémům, jako je ztráta svalové hmoty nebo poruchy metabolismu.
Zatímco omezení cukrů může být pro většinu lidí přínosné a omezení tuků má smysl jen v určité míře a kontextu, výrazné a dlouhodobé omezení bílkovin je obecně považováno za rizikové. Celkově se moderní výživová doporučení shodují spíše na vyváženém příjmu všech makroživin.
Pokud jste dočetli až sem, tak vám je jasné, že největší chyba je jít do extrému. Tuky nejsou náš nepřítel, potenciálním problémem je pouze jejich špatná kvalita nebo razantní nadbytek. Základem je vyvážený jídelníček, kde mají své místo všechny makroživiny.
Suma sumarum, zaměřte se na celkovou kvalitu stravy a vyvážený poměr bílkovin, cukrů i tuků. Právě to má na vaše zdraví i váhu největší vliv.
Zdroje: Kupi.cz, NCBI, Sciencedirect.com, Harvard.edu, Healthline.com