Trik se sójovkou z instagramu slibuje rychlou odpověď, zda jde o kvalitní kus. V obchodě ale rozhoduje něco jiného

Trend ze sítí: Pěna jako rychlé vodítko

Krátká videa s „testem sójovky“ v posledních týdnech zaplavila Instagram i TikTok. Jedním z příkladů je i příspěvek influencerky Domi Rumanové, která ukazuje rozdíl mezi omáčkami podle toho, jak reagují po zatřepání. Kvalitní má vytvořit jemnou, hustší pěnu, zatímco levnější verze zůstává téměř bez reakce.

Podobných rad je na sociálních sítích víc. Fungují dobře, protože jsou rychlé, srozumitelné a dávají divákovi pocit kontroly nad nákupem. Jenže právě v tom je i jejich slabina.

Co pěna opravdu znamená

Na první pohled to dává smysl. Sójová omáčka vzniká fermentací, při které se rozkládají bílkoviny a vznikají aminokyseliny. Ty mohou ovlivnit i to, jak se tekutina chová při protřepání. Jenže realita je méně jednoznačná.

Pěnu totiž neovlivňuje jen způsob výroby, ale i:

• obsah soli,
• hustota omáčky,
• případné přidané složky.

V praxi tak může pěnit i levnější výrobek a naopak rozdíly mezi jednotlivými omáčkami bývají tak malé, že je bez přímého srovnání laik obvykle nepozná.

„Je to zajímavý vizuální efekt, ale rozhodně bych podle něj sójovku nekupoval. V kuchyni se kvalita projeví hlavně v chuti, ne v tom, jak se chová po zatřepání,“ říká pro Kupi kuchař Pavel Vacelík.

Rozdíl je ve výrobě. A ten na etiketě vidět je

Zásadní rozdíl mezi sójovými omáčkami nevzniká při třepání, ale při výrobě.

Tradiční sójová omáčka prochází fermentací, která trvá měsíce až roky. Výsledkem je komplexní chuť s výraznou umami složkou. Naproti tomu průmyslově vyráběné varianty mohou vznikat rychlejší chemickou cestou, která je levnější, ale chuťově plošší.

Podle odborných zdrojů se tradiční výroba opírá o přirozený proces fermentace sóji a pšenice za přítomnosti mikroorganismů, což vede k tvorbě aromatických látek a aminokyselin (viz například přehled výroby na britannica.com).

Co sledovat při nákupu místo „triku“

Pokud se má zákazník v obchodě během pár vteřin rozhodnout, existují spolehlivější vodítka než pěna.

1. Složení

Základní a kvalitní varianta obsahuje ideálně jen čtyři položky: Voda, sójové boby, pšenice a sůl. Malé množství cukru nebo octa se může objevit, ale neměly by dominovat složení.

Na co si dát konkrétně pozor:

• Pořadí surovin – sója by měla být jednou z hlavních složek, ne až na konci seznamu
• Sůl – běžně kolem 14–18 g na 100 ml; nižší obsah znamená spíš jiný typ výrobku než vyšší kvalitu
• Glutamát (E621) – kvalitní fermentovaná sójovka obsahuje přirozeně vzniklé glutamáty, proto nepotřebuje přidaný glutamát
• Barviva (karamel) – používají se hlavně u levnějších výrobků k dobarvení

2. Označení výroby

Hledejte výrazy jako „fermentovaná“ nebo „naturally brewed“.

3. Barva

Kvalitní sójovka bývá čirá, červenohnědá, nikoli neprůhledně tmavá.

4. Chuť

Rozdíl poznáte až doma – kvalitní omáčka není jen slaná, ale má hloubku a lehce nasládlý dozvuk.

Malý detail, velký rozdíl v kuchyni

Sójová omáčka patří mezi základní dochucovadla, která dokážou změnit celé jídlo. Právě proto dává smysl věnovat jí při nákupu víc pozornosti.

Rychlé testy ze sociálních sítí mohou být inspirací. Jako orientační zajímavost obstojí. Pokud ale chcete vědět, co si skutečně odnášíte domů, bez rychlé kontroly etikety se neobejdete.

Jak shrnuje kuchař Pavel Vacelík: „Dobrá sójovka není jen slaná voda. Když ji ochutnáte samotnou, měla by mít charakter. A to žádný trik z videa nenahradí.“

Zdroj: Kupi, Britannica, kuchař Pavel Vacelík