V regálech najdeme klasické špagety, tmavé celozrnné penne i žluto-zeleno-červená vřetýnka. Barevné těstoviny působí atraktivněji a možná i zdravěji. Ale jsou v něčem jiné? Stačí se podívat na složení, nutriční hodnoty a výsledky několika studií a máte jasno.
Klasické světlé těstoviny zná a kupuje asi každý z nás. Nejčastěji jsou vyrobeny ze semoliny, tedy z tvrdé pšenice, a vody. Právě semolina jim dává typickou nažloutlou barvu a pevnou strukturu, díky které se nerozváří a dobře drží tvar.
Tmavé těstoviny bývají celozrnné. Obsahují celé zrno včetně obalových vrstev, a proto mají víc vlákniny a lehce odlišnou, plnější chuť. Nutričně se liší především vyšším obsahem už zmíněné vlákniny, ale jinak mají prakticky stejné složení a energetickou hodnotu.
Barevné těstoviny jsou jako ty klasické většinou ze semolinového těsta, ale doplněného o malé množství zeleniny nebo barviva. Nejčastěji jde o špenát (zelená), rajčata a řepu (červená), kurkumu a šafrán (žlutá) nebo sépiový inkoust (černá).
Namátkově jsme vybrali několik barevných těstovin z českých supermarketů a e-shopů. Ve složení jsme skutečně našli podíl zeleniny, která může za barvu některých těstovin. Nejčastěji se jednalo o barevná vřetýnka (fusilli), například o tato:
Energetická hodnota se tedy pohybuje zhruba mezi 345–353 kcal na 100 g suchého výrobku. To je prakticky stejné jako u klasických semolinových těstovin. Podíl zeleniny bývá většinou 2–3 %, takže nutriční přínos je minimální. Barevné těstoviny tedy nejsou automaticky zdravější, jejich složení je téměř totožné jako u klasických.
Pokud vás barevné těstoviny zaujaly, můžete si je zkusit vyrobit doma. Základ tvoří mouka (ideálně semolina nebo hladká) a vejce, případně u bezvaječné verze jen voda. O barvu se postarají zelenina nebo barviva.
Z diskuzí a fór vyplývá, že důležité je, aby pyré nebylo příliš vodnaté, jinak bude těsto lepit. Sušší hmota znamená lepší strukturu i výslednou konzistenci. Pro intenzivní barvy a méně práce použijte pár kapek potravinářského barviva.
Těstoviny mají pověst potraviny, po které se přibírá. Jenže to není tak úplně pravda. Podle studie z roku 2023 není konzumace těstovin spojena s vyšším BMI ani vyšším rizikem obezity. V řadě jiných studií naopak výsledky naznačují, že konzumace těstovin může být spojena s nižší tělesnou hmotností, protože lidé, kteří je jedí, se stravují celkově zdravěji.
Vědci upozorňují, že těstoviny mají díky svému složení relativně nízkou glykemickou odezvu ve srovnání s jinými rafinovanými sacharidy. Zásadní roli tak nehraje samotná pasta, ale celkový jídelníček, velikost porce a to, s čím ji kombinujeme.
Smetanové omáčky, maso a velké porce můžou energetickou hodnotu jídla výrazně navýšit. A pak barva těstovin skutečně nehraje žádnou roli.
Zajímavý pohled přinesla i studie z roku 2025 s názvem „Pasta, What a Feeling!“ („Těstoviny, to je skvělý pocit!“). Výzkumníci sledovali víc než 1 500 Italů a zjišťovali, jaké emoce si lidé s konzumací těstovin spojují.
Výsledky ukázaly, že těstoviny jsou konzistentně spojovány s pozitivními emocemi. Lidé je často vnímali jako jídlo spojené s rodinou, pohodou, tradicí a společnými chvílemi. Další část výzkumu dokonce ukázala, že konzumace těstovin měla pozitivní efekt na momentální pocit štěstí, hlavně pokud byly konzumovány při společném stolování.
Takže barva těstovin z hlediska výživových ani jiných hodnot nehraje roli, ale samotné těstoviny můžou mít díky svému nutričnímu profilu pozitivní vliv nejen na fyzickou, ale i na psychickou kondici. A to je aspekt, na který se v debatě o „zdravosti“ potravin často zapomíná.
Napište nám do diskuze pod článkem: Kupujete barevné těstoviny? Kde a jaké?
Zdroje: Kupi.cz, NCBI, Healthline.com, TastingTable.com, Bezpecnostpotravin.cz