Umýt si ruce po návštěvě toalety nebo pobytu venku je pro většinu z nás samozřejmostí. Jak často si ale myjete ruce po tom, co saháte na peníze? Jak dokázaly mnohé studie, peníze mohou obsahovat více bakterií než nákupní košíky, veřejné záchody, podrážky bot nebo madla eskalátorů. Jaký ekosystém nám žije v peněžence? Které bankovky jsou nejšpinavější? A kde hrozí největší riziko kontaminace?
Nejrůznější světové výzkumy se shodují, že na povrchu hotovosti se běžně nachází 20–30 tisíc mikroorganismů, mezi které patří bakterie a viry, ale také zbytky fekálií či DNA domácích mazlíčků.
Nejčastěji jsou podle aktuální studie z roku 2026 kontaminované papírové bankovky, a to bakteriemi E. coli či Staphylococcus aureus (Zlatý stafylokok), objevovat se ale může i Salmonella, dále plísně a paraziti.
Pro zdravého člověka s běžnou imunitou nemusí představovat žádné velké riziko. Přesto ale mohou fungovat jako přenašeč. Zvláště, pokud si po manipulaci s penězi saháme bez umytí rukou do pusy nebo na obličej.
Jak jsme už zmínili, aby došlo k případnému přenosu, musí se mikroby z peněz dostat přímo k ústům, nosu nebo očím. Z peněženky na nás jen tak nepřeskočí. Riziko nákazy pak přirozeně roste s tím, jak často se špinavýma rukama dotýkáme obličeje a jak často zůstávají naše ruce neumyté.
Podle jedné studie z Floridy jsou nejrizikovějším místem provozovny rychlého a pouličního občerstvení, kde stejná osoba připravuje pokrmy a současně přijímá platby. I když za tímto účelem používá rukavice, ne vždy v praxi dochází mezi manipulací s potravinami a penězi k jejich sundávání nebo k výměně. Týká se to přitom jak bankovek, tak kovových mincí. Floridský výzkum potvrdil, že i na jejich povrchu mohou bakterie (např. E. coli nebo Salmonella) přežívat až 11 dní.
„Vidím to na všech trzích, poutích nebo festivalech. Obsluha vám v rukavicích připravuje objednávku, i s těmi rukavicemi zároveň bere peníze. Nemám to ráda, zvlášť, když to takhle vidím a to jídlo mám pak jíst,“ potvrzuje nám svou zkušenost čtenářka Mariana (58 let).
„Čím jsem starší, tím víc jsem na to háklivější. Nechápu kohokoliv, kdo jde do obchodu, tam sáhne na košíky, peníze, osahá pečivo a pak ho hned za pokladnou vybalí ze sáčku a holýma rukama sní,“ popisuje pro redakci Kupi zase čtenář Jan (39 let).
Mnohé studie potvrdily, že nejde ani tak o měnu jako takovou (i když v rozvojových zemích se může nákaza prostřednictvím peněz šířit častěji), ale spíše o materiál, z jakého je vyrobená.
Nejlepší prostředí představují pro bakterie a další mikroorganismy papírové bankovky vyrobené ze speciální bavlněné textilie, která je porézní a dokáže zadržovat vlhkost. Z takové jsou i české peníze.
Záleží také na četnosti, s jakou dané peníze kolují mezi lidmi. Starší bankovky vykazují vyšší mikrobiální zátěž než nové kusy. Na druhou stranu, nejpoužívanější bankovky se kvůli většímu opotřebení častěji stahují z oběhu a vyměňují za nové.
Nejen z tohoto důvodu přešly mnohé země na polymerové (plastové) bankovky. Důvodem byla nejen vyšší odolnost a delší životnost materiálu, ale také lepší hygiena. První byla už v 90. letech Austrálie. Postupně je například zavedla i Kanada, dále Rumunsko, Thajsko, Vietnam, Singapur nebo Spojené království.
Zdroje: National Library of Medicine, Wiley Online Library, Academia, ČNB; respondenti pro redakci Kupi