Vyrobte si vlastní kvásek z mouky a vody nebo brambor či rozinek, spousta lidí ho snáší lépe než běžné kynuté pečivo
Stačí mouka a voda. Nebo brambora či hrst rozinek. Domácí kvásek si zvládnete připravit bez speciálních pomůcek a za pár korun. Přinášíme přehled tří metod, jejich náročnost, čas i to, pro jaké pečivo se hodí.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Proč začít doma
Domácí kvásek není složitý projekt pro nadšence do bio pečení. V základu jde o jednoduchou fermentaci. V mouce i ve vzduchu jsou přirozeně přítomné kvasinky a bakterie mléčného kvašení. Stačí jim dát vodu, teplo a čas.
Vstupní náklady? Prakticky nulové. Sklenice, lžíce a běžné suroviny z obchodu. Rozhodující je spíše trpělivost.
Mouka a voda: Nejstabilnější varianta
Toto je nejrozšířenější a zároveň nejspolehlivější metoda.
Co potřebujete:
- 100 g žitné mouky (funguje nejlépe)
- 100 ml vlažné vody
- sklenici, kterou nezavíráte vzduchotěsně
Jak postupovat:
- Den 1: Smíchejte mouku s vodou. Zakryjte utěrkou a nechte při pokojové teplotě.
- Den 2–4: Každý den odeberte polovinu směsi a přidejte znovu 50 g mouky a 50 ml vody.
- Den 4–5: Pokud kvásek po nakrmení během několika hodin zdvojnásobí objem a vytvoří bubliny, je aktivní.
Časová náročnost:
- 4–5 dní
Náklady:
- Při ceně mouky kolem 30 Kč za kilogram vyjde celý proces na několik korun.
Pro jaké pečivo:
- Chléb, housky, slané těsto. Je nejuniverzálnější.
Výhodou je stabilita. Jakmile kvásek „zajedete“, může vám vydržet roky.
Kváskový chléb krok za krokem
Zkoušeli jste si někdy upéct svůj vlastní kváskový chléb? Že ne? Potom to musíte vyzkoušet! Ale varujeme vás, již nikdy nebudete chtít jíst ten kupovaný. Rodina si ten váš zamiluje a jeho přípravu budete zbožňovat natolik, že se pečení chlebu stane vaším koníčkem.
Bramborový kvas: Starší, rychlejší, hutnější
Tento postup používaly už naše babičky, když nebylo droždí.
Co potřebujete:
- 1 syrovou bramboru
- 250 ml teplé vody
- 1 lžičku cukru
Jak postupovat:
Bramboru nastrouhejte najemno, zalijte vodou, přidejte cukr a nechte 24 až 48 hodin stát v teple. Jakmile se objeví bubliny a lehce kyselá vůně, tekutinu sceďte a použijte do těsta.
Časová náročnost:
- 1–2 dny
Náklady:
- Jedna brambora a trocha cukru. Opět jednotky korun.
Pro jaké pečivo:
- Spíše chléb nebo hutnější těsto. Výsledek bývá méně nadýchaný než u klasického kvásku.
Výhodou je rychlost. Nevýhodou menší stabilita – kvas není vhodný pro dlouhodobé udržování.
Rozinkový kvas: Vhodný pro sladké pečení
Rozinky obsahují přirozené cukry a mikroorganismy, které fermentaci nastartují rychle.
Co potřebujete:
- Hrst nesířených rozinek
- 300 ml převařené vychladlé vody
- 1 lžičku cukru
Jak postupovat:
Směs dejte do sklenice, lehce uzavřete a nechte 3–5 dní při pokojové teplotě. Denně protřepejte. Jakmile tekutina začne jemně šumět a vonět po kvašení, je připravená.
Časová náročnost:
- 3–5 dní
Náklady:
- Podle ceny rozinek zhruba 10–20 korun.
Pro jaké pečivo:
- Vánočka, koláče, sladké kynuté těsto.
Chuť je jemnější než u žitného kvásku.
Co rozhoduje o úspěchu
- Teplota kolem 22–26 °C
- Čistá nádoba
- Pravidelnost
Pokud směs zapáchá hnilobně nebo se objeví plíseň, je lepší začít znovu.
Která metoda je nejrozumnější?
- Z pohledu stability i univerzálnosti vede mouka a voda.
- Z pohledu rychlosti bramborový kvas.
- Pro sladké pečení se hodí rozinky.
Finanční rozdíl je zanedbatelný. Hlavní investicí je čas.
A právě ten je dnes možná cennější než kostka droždí za deset korun.
Žitný kvásek na chleba
Naučte se péct pečivo postaru a vypěstujte si žitný kvas, který vám vydrží klidně do konce života. Už nebudete potřebovat droždí, stačí jen mouka a voda. Navíc chléb z kvasu je až neuvěřitelně vláčný a vydrží dlouho čerstvý. Pro přípravu kvásku potřebujete několik dnů (celkem asi 7–10), denně vám však stačí jen pár minut. Tady je jednoduchý návod, jak na to.
Ekonomika domácího kvásku: Kolik to stojí
Kostka droždí se dnes běžně prodává kolem 10–15 korun. Na jeden bochník obvykle stačí jedna.
Kvásek naproti tomu vzniká z mouky a vody. Pokud vezmeme orientační cenu žitné mouky 25–35 Kč za kilogram, pak 100 gramů mouky použitých na „krmení“ kvásku vyjdou na zhruba 3 koruny. Aktivní kultura může vydržet měsíce i roky.
Rozdíl není dramatický při jednom pečení. Ale při pravidelném provozu domácnosti se náklady snižují. A hlavně – kvásek není závislý na dostupnosti konkrétního produktu v obchodě.
Důležitější je jiný ekonomický aspekt: Trvanlivost. Kyselé prostředí zpomaluje růst plísní. Kváskový chléb běžně vydrží čtyři až pět dní bez výrazné ztráty kvality. Pečivo z droždí často tvrdne rychleji.
Co na to respondenti?
Redakce Kupi oslovila pekaře i domácnosti.
- Jakub, majitel malé pekárny, Olomouc: „Dlouhá fermentace je zásadní. U nás těsto kyne přes noc. Lidé si často myslí, že je to jen o chuti, ale rozdíl je i ve struktuře. Chléb je vláčnější a drží tvar.“
- Lucie, účetní, Plzeň: „Kvásek jsem začala dělat kvůli dětem. Pečivo ze supermarketu jim rychle tvrdne a často ho nedojí. Kváskový chléb sníme celý. To je pro mě hlavní argument.“
- Radek, technik, Ostrava: „Upřímně? Začal jsem kvůli úspoře. Teď mě baví, že si proces hlídám sám. Je to trochu návrat k tomu, že víte, co jíte.“
- Marie, důchodkyně, jižní Čechy: „Bramborový kvas dělala moje maminka. Nebylo droždí a nikdo to neřešil. Chléb vydržel skoro týden. Dnes se k tomu vracím, protože mám pocit, že jím něco poctivějšího.“
Z odpovědí vyplývá, že motivace se liší. Zdraví, úspora, chuť i kontrola nad surovinami.
Není to pro každého
Kvásek vyžaduje čas. Těsto kyne déle. Výsledek je méně předvídatelný než při použití droždí.
Kdo chce mít chléb hotový za dvě hodiny, sáhne spíše po klasické kostce. Kdo je ochoten plánovat, může získat jiný typ pečiva – chuťově i strukturou.
Nejde o boj dvou táborů. Spíš o volbu.
Zdroje: autorský text Kupi