Čeští spotřebitelé si v posledních letech stále častěji všímají zvláštního jevu. Cena v regálu zůstává podobná, obal působí stejně, ale uvnitř je výrobku méně. Fenomén zvaný „smrskflace“ (z anglického shrinkflation) tak pro řadu domácností znamená skryté zdražení, které není na první pohled patrné.
Smrskflace označuje situaci, kdy výrobce sníží hmotnost či objem produktu, ale cenu ponechá stejnou nebo ji zvýší jen mírně. Psychologicky je taková změna pro zákazníka často méně nápadná než přímé zvýšení cenovky. Ve výsledku však spotřebitel platí více za menší množství zboží.
„Člověk má pocit, že už ceny tolik nerostou, ale když si doma otevřu balení, tak vidím, že toho je prostě méně,“ říká Lenka (34 let) z Prahy, která si změn všímá hlavně u potravin pro děti.
Smrskflace se netýká jen jednoho segmentu. Typickým příkladem jsou balené chipsy. Balení, která dříve obsahovala 100 gramů, se postupně zmenšovala na 90, 70 či 60 gramů. Cena přitom často zůstala podobná, nebo dokonce vzrostla.
Podobný trend lze sledovat i u čokolád, cereálií nebo sladkostí. Změny se ale objevují také v drogerii – prací gely mají méně deklarovaných dávek, mýdla jsou lehčí a některé tuby past se postupně zužují.
„U drogerie si toho člověk všimne ještě později než u potravin. Až když zjistí, že výrobek spotřeboval rychleji než dřív,“ popisuje Martina (39 let) z Brna.
Na problematiku dlouhodobě upozorňuje například spotřebitelská organizace dTest. Ta v jedné ze svých analýz porovnávala vývoj cen a gramáží vybraných produktů mezi lety 2018 a 2024.
Z výsledků vyplývá, že u některých výrobků došlo ke kombinaci zmenšení balení a růstu ceny, což vedlo k výraznému zvýšení ceny za jednotku (například za 100 gramů nebo kilogram).
Mezi často zmiňované příklady patří například:
Zajímavý příklad nabízí Německo. Spotřebitelské centrum v Hamburku (Verbraucherzentrale Hamburg) dlouhodobě sleduje tzv. „Mogelpackungsliste“, tedy seznam výrobků, u nichž došlo ke zmenšení obsahu při zachování nebo zvýšení ceny.
Podle jejich údajů se například u balení Mars Minis od roku 2009 opakovaně měnila gramáž. V roce 2025 obsahuje balení 227 gramů namísto dřívějších 275 gramů, přičemž běžná prodejní cena se pohybuje kolem 3,99 eura (asi 100 Kč). Organizace uvádí, že při srovnání dlouhodobého vývoje vzrostla jednotková cena výrazně více než obecná inflace za stejné období.
Výrobce Mars v oficiálním vyjádření uvedl, že úpravy gramáže souvisejí s růstem nákladů na suroviny (například kakao), energie, obaly a dopravu. Firma zároveň poukazuje na investice do výroby a dodavatelských řetězců.
Podobné změny se podle německých dat týkaly i dalších mini variant značek Bounty, Snickers, Twix či Milky Way.
Výrobci argumentují především rostoucími vstupními náklady. V posledních letech výrazně kolísaly ceny kakaa, energií i dopravy. Změna hmotnosti balení je jedním ze způsobů, jak náklady promítnout do ceny produktu.
Marketingové studie zároveň ukazují, že zákazníci jsou obecně citlivější na změnu cenovky než na změnu gramáže. Pokud zůstane cena stejná, část spotřebitelů si snížení obsahu nemusí ihned všimnout.
Kritici však upozorňují, že pro spotřebitele je situace méně přehledná, protože kombinace změn gramáže a cen komplikuje orientaci v reálném zdražení.
Zmenšování balení se objevilo i na českém trhu. Podle dřívějších dat Kupi došlo například u některých sladkostí a pochutin ke snížení hmotnosti při zachování podobné cenové hladiny. Změny se týkaly například vybraných oplatek, čokolád nebo větších balení chipsů.
Spotřebitelé si těchto úprav často všimnou až při porovnání ceny za kilogram nebo při zpětném pohledu na starší balení.
„Když jsem si začala hlídat cenu za kilo, byla jsem překvapená, jak velké rozdíly tam jsou,“ říká Eva (52 let) z Olomouce.
Z právního hlediska je úprava gramáže legální, pokud je hmotnost na obalu uvedena správně. Klíčem je proto větší pozornost při nákupu.
Smrskflace tak není nutně otázkou porušení pravidel, ale spíše transparentnosti a orientace zákazníků v měnícím se trhu. V době kolísajících cen surovin i vyšších nákladů výrobců je proto pro spotřebitele důležitější než kdy dřív sledovat nejen cenovku, ale i to, kolik produktu za ni skutečně dostává.
Zdroje: dTest, Verbraucherzentrale Hamburg, dřívější analýzy Kupi.cz, vyjádření výrobců, Kupi.cz článek