Masopust patří k nejveselejším obdobím roku a v českých domácnostech se s ním po generace pojí vůně čerstvě usmažených koblih. Zatímco dříve byly symbolem hojnosti před půstem, dnes si je rádi dopřejeme i v modernějších podobách. Přinášíme vám tři ověřené recepty na masopustní koblihy – staročeskou klasiku, lehčí tvarohovou variantu i koblihy, které zvládnete bez smažení.
Masopust je tradiční období lidového veselí, které v českém prostředí navazuje na svátek Tří králů a uzavírá se masopustním úterým. V roce 2026 připadá tento den na 17. února, po němž následuje Popeleční středa 18. února a začátek postní doby. Právě poslední dny masopustu byly odjakživa vyhrazeny oslavám, průvodům masek a bohatému hodování.
Zatímco dříve se masopust dodržoval velmi důsledně kvůli nadcházejícímu půstu, dnes ho vnímáme především jako příležitost k setkávání, rodinným akcím a připomínce lidových tradic. Pokud se chcete držet původního zvyku, je ideální naplánovat masopustní oslavy ještě před 17. únorem 2026, kdy tento sváteční čas symbolicky vrcholí.
K masopustnímu období neodmyslitelně patří také sladké pečivo, především koblihy, které byly symbolem hojnosti a dobrého roku. Smažily se při rodinných setkáních i obecních oslavách a jejich příprava měla často podobu malé slavnosti.
Tradiční recepty se předávaly z generace na generaci, dnes je ale doplňují i lehčí či modernější varianty. Právě proto jsme pro vás vybrali tři osvědčené recepty na masopustní koblihy, které spojuje chuť a tradice, ale každý z nich nabízí trochu jiný přístup.
Masopustní koblihy patří mezi tradiční české dobroty spojené s tímto zimním veselím. Jejich příprava je sice trošku náročnější, výsledná chuť je však s těmi kupovanými naprosto nesrovnatelná. Vyzkoušejte si je doma připravit podle našeho receptu a budete se oblizovat až za ušima.
Masopust souvisí s přípravou na nejvýznamnější křesťanský svátek – Velikonoce. Naši předkové se na ně připravovali dlouhým půstem, během něhož bylo zakázáno jíst maso a oddávat se zábavě. Právě proto si před jeho začátkem chtěli dopřát hojnost jídla, pití i radosti. Masopust byl obdobím, kdy se hodovalo „do sytosti“ a veselí nebralo konce.
Slovo masopust je složené ze slov maso a půst. Význam se vykládá dvěma způsoby:
V některých regionech se používá označení karneval, pocházející z italského carne vale – rozloučení s masem. Karneval dnes vnímáme především jako maškarní veselí plné masek, hudby a tance.
Po celý masopust se konaly taneční zábavy, zabijačky i svatby. Rodiny se scházely u bohatě prostřených stolů, pekly se koláče a smažily masopustní koblihy.
Vrchol masopustu tvořily poslední tři dny:
Součástí úterý bylo také pochování basy, symbolický konec muziky a veselí. Po půlnoci začínal přísný půst.
Zdroje: Kudyznudy.cz, Kupi.cz, autorský článek Sophie Michalčíkové, sociální sítě