Vysoká cena, ale v testu propadly. Někteří výrobci uheráků klamali o obsahu masa a falšovali plíseň

Za co vlastně platíme?

Uherské salámy jsou se svou průměrnou cenou 600 korun za kilo zhruba jednou tak dražší než běžné trvanlivé salámy (pro představu: Kilo vysočiny ze supermarketů přijde v průměru na 225 Kč, kilo lovečáku na 290 Kč). Také proto spotřebitelskou organizaci dTest zajímalo, zda vyšší cena odpovídá i vyšší kvalitě.

Do laboratoře proto poslala 13 vzorků uherských salámů. Byly mezi nimi výrobky maďarské i české, štanglové i krájené. A výsledky? Spousta nepříjemných zpráv i případy klamání zákazníků.

Které salámy se testovaly?

• Testem prošly salámy značek Albert Excellent, Pikok Pure (Lidl), Dacello a Davelský uherský salám (Rohlík.cz), Kostelecké uzeniny, Múúú, Pejskar, Tesco Finest.
• Nechyběl ani Pick, který je ze všech zmíněných jediným pravým uherským salámem s původní recepturou. To znamená, že se vyrábí z libového vepřového masa plemen mangalica a zraje minimálně 90 dní, během kterých jeho povrch přirozeně porůstá bílá ušlechtilá plíseň.

„A kde je zbytek masa?“

Hned u tří výrobků přišla laboratoř na znepokojivé zjištění: obsahovaly méně masa, než výrobce sliboval na obalu, a odnesly si proto nedostatečnou známku. Jeden z nich například deklaroval 140 g masa na 100 g výrobku, laboratoř ale v analýze potvrdila pouhých 123 g.

Jak potom dTest zveřejnil v zájmu spotřebitelů na svých sociálních sítích, konkrétně se jednalo o krájené salámy: Kostelecký uherák, Pikok Pure Uherák z Lidlu a Davelský uherský salám z Rohlíku.

U jedné ze značek testy navíc odhalily, že v případě úplně stejného salámu s totožným složením obsahovala krájená varianta méně masa než ta prodávaná v celku.

Nejdražší neznamená nejlepší

V senzorickém hodnocení se potvrdilo, že maďarské salámy mají před těmi českými jednoznačně navrch. Na velmi dobrou známku ale přesto dosáhl i jeden tuzemský výrobek. Naopak nejvíce překvapivě pohořel uherák, který patřil k těm nejdražším. Porotě vadila mazlavá konzistence i nevýrazné aroma.

Na nevalné chuti některých vzorků se podepsalo také levnější složení s ingrediencemi, které by v pravém uheráku neměly co dělat. Známky sráželo zbytečné použití glutamátu sodného, barviv (včetně škodlivého karmínu neboli E120) nebo živočišných bílkovin.

• Zajímá vás, které uherské salámy mají nejvíc masa a vyplatí se je v obchodech kupovat? A kterým se raději vyhýbat? Kompletní výsledky včetně vítězů testu a podrobného srovnání najdete na stránkách dTestu.

Falešná plíseň: Jak výrobci šidí povrch salámů

Charakteristická vrstva bílé ušlechtilé plísně chrání potravinu před rychlým žluknutím, současně je tím, co dodává tomuto salámu jeho zajímavou chuť a vysokou kvalitu. Pokud se tedy nebavíme o třech vzorcích, u kterých byla zjištěná i nebezpečná plíseň. „U tří maďarských salámů se objevila nevhodná plíseň, která může produkovat zdraví škodlivý ochratoxin A,“ píše dTest ve svém příspěvku.

Ne každému výrobci se zase chce evidentně čekat na postupné zrání. Jak se ukázalo, ve dvou případech byl „ušlechtilý“ povrch jen zabarvenou bílou hmotou. „Písecký ani Polický uherák neměly žádnou ušlechtilou plíseň, bílé zabarvení bylo jen výsledkem fólie,“ doplňuje seznam hříšníků organizace.

Dá se falešná plíseň na uheráku poznat?

Kvalitu salámů není vždy na první pohled snadné (nebo vůbec možné) rozpoznat. Platí to například také o pravosti výše zmíněné plísně. Zeptali jsme se proto přímo odborníků, zda lze z etikety poznat, že je střívko falešné, například nahrazené fólií.

„Příliš vodítek bohužel není. Informace, že střívko není určeno ke konzumaci, by napovědět mohla, ovšem teoreticky by se mohla objevit i u salámů, které na sobě plíseň mají. Takže spoléhat na tuto informaci nelze,“ přibližuje pro redakci Kupi Lucie Korbeliusová, tisková mluvčí dTest.

Jak vybrat kvalitní uherský salám?

Co si ale pohlídat můžeme, je původ salámu, množství masa a čistota složení.

• Země původu: Maďarské výrobce poznáte podle zkratky HU v oválné veterinární schvalovací značce. Označeny takto mohou být i některé privátní značky, které si salámy nechávají vyrábět v zahraničí.
• Obsah masa: U vysychajících salámů se vyjadřuje v množství použitém na 100 g hotového výrobku. Hledejte proto co nejvyšší číslo.
• Zbytečnosti ve složení: Pozor na zbytečná barviva (zejména košenilu E120), dochucovala nebo cukry.

Zdroje: dTest včetně vyjádření pro redakci Kupi, FÉR potravina