V České republice se jedná skoro až o hypotetickou otázku: Co když náhodou ve spíži nebo ve sklepě zapomeneme pivo a zjistíme, že má na víčku nebo etiketě prošlé datum spotřeby? Zeptali jsme se odborníků, jestli je bezpečné takové pivo pít a co se vlastně se starým pivem děje.
Stejně jako jogurt, chleba nebo sýr i pivo musí mít na etiketě nebo víčku jasně uvedené datum minimální trvanlivosti. Jde o zákonný požadavek, který vyplývá z několika vyhlášek, např. z vyhlášky č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin, nebo z vyhlášky č. 450/2004 Sb., o označování výživové hodnoty potravin. Spotřebitel se tak může snadno orientovat, do kdy by měl daný produkt ideálně vypít.
„Trvanlivost, kterou deklarují výrobci, je často dána požadavky trhu – např. obchodní řetězec může mít v podmínkách, že nebude prodávat dané pivo, pokud nemá alespoň 6 měsíců,“ říká pro Kupi.cz pivní odborník Tomáš Kinčl, lektor Sládkovy akademie a pedagog na VŠCHT.
Na lahvových pivech bývá toto datum vyražené buď na víčku, nebo přímo na etiketě. A i když se to může zdát jako absurdní situace, stát se to může každému – po letní grilovačce zůstane pár lahváčů někde v bedně a objevíme je až v zimě, nebo dokonce až další grilovací sezónu.
Je nutné „prošlé“ pivo vylít? Je zkažené a zdravotně závadné?
„S pivem se neděje nic, lze říci, že pokud se pivo nezkazilo do měsíce od stočení, už se nezkazí – to platí pro filtrovaná a pasterovaná piva,“ upřesňuje Kinčl.
Rozhodující je především to, o jaký druh piva se jedná. Většina piv, která se běžně prodávají v českých obchodech, jsou filtrovaná a pasterovaná. To znamená, že prošla úpravou, která zničí mikroorganismy a nápoj stabilizuje. U těchto piv je trvanlivost velmi vysoká – klidně i rok, a v případě správného skladování (v chladu, temnu a bez zbytečného pohybu) je takové pivo pitelné i dlouho po expiraci.
„Většina piv se prodává ve filtrované a pasterované formě, u takových piv je faktická trvanlivost co se týče bezpečnosti potraviny téměř neomezená a je na výrobci, jak se rozhodne. Uváděná trvanlivost u takových piv se zpravidla pohybuje mezi 6 a 12 měsíci,“ vysvětluje Kinčl.
Naopak u nefiltrovaných a nepasterovaných piv je situace jiná. Tato piva jsou „živější“, takže jsou také mnohem citlivější na skladovací podmínky. Zvláště pokud nebyla uchovávána v chladu, může dojít k jejich znehodnocení. Proto u těchto piv dává datum expirace větší smysl a je vhodné ho brát vážněji.
„U nefiltrovaných piv nelze v případě porušení teplotního řetězce zaručit žádnou trvanlivost, podobně jako u masa nebo mléčných výrobků, nicméně za předpokladu dodržení skladovacích podmínek (chlad) lze u takových piv garantovat trvanlivost několik měsíců,“ doplňuje Kinčl ze Sládkovy akademie.
Dobrá zpráva pro všechny, kteří někdy našli zapomenutou basu nebo pár prošlých lahváčů či plechovek: Pokud jde o běžné filtrované a pasterované lahve, žádné zdravotní riziko nehrozí. Chuťově už to sice nemusí být úplně na vítězství v degustační soutěži, ale pít se rozhodně dají.
„Každé pivo je nejlepší čerstvé, těsně po stočení. Potom už se jeho chuť a vůně jen zhoršují, což lze zpomalit dodržováním vhodných skladovacích podmínek, jako jsou chlad, co nejméně pohybu a temno. Pivo před koncem expirace chutná vždy jinak než čerstvé, nicméně zdravotně je nezávadné stejně tak jako pivo prošlé,“ dává rozhodující verdikt odborník na pivo Kinčl.
„Pro běžného nenáročného spotřebitele nehrozí žádné riziko ani při konzumaci piva, které je daleko za datem minimální trvanlivosti, pokud mu nevadí, že senzorický zážitek už není takový. Z hlediska obsahu alkoholu a dalších majoritních látek (sacharidy, bílkoviny, oxid uhličitý) se na složení piva s časem nic nemění,“ uzavírá pro Kupi.cz Tomáš Kinčl ze Sládkovy akademie.
Špekáčky na pivu, to je klasická hospodská pochoutka, na kterou Češi nedají dopustit. Jedná se o kombinaci dvou lahodných surovin, tedy kvalitních špekáčků a dobrého černého piva. Tento chutný pokrm si přitom můžete jednoduše připravit doma.
Zatímco archivní vína zná každý, o archivních pivech se mluví mnohem méně. A přitom existují! Jedná se ale o specifická piva – často silnější, tmavší, svrchně kvašená a s vyšším obsahem alkoholu. Vyrábí se tak, aby mohla s časem zrát.
Většinou se s nimi setkáte v zahraničí, ale i na českém trhu na ně můžete výjimečně narazit. Jmenují se například „Imperial Stout“, „Barrel Aged“ a podobně. Často jde o speciální limitované edice pivovarů, které doporučují archivaci i několik let. Tato piva ale rozhodně nejsou určena ke každodennímu pití – často mají přes 10 % alkoholu a chutnají spíš jako likér než jako klasické „pivínko k obědu“.
Napište nám do diskuze: Stalo se vám někdy, že vám expirovalo pivo? Nebo jako členům českého pivního národa se tohle ve vaší domácnosti nikdy nemůže stát?
Zdroje: Kupi.cz, Zákony pro lidi, Státní zemědělská a potravinářská inspekce