Dlouhé hodiny u počítače, málo přirozeného světla a zanedbaná prevence – to vše může vést k únavě očí i zhoršení zraku. Optometristka radí, jak se o oči starat, proč pomáhá pravidlo 20–20–20 a jakou roli hraje strava, včetně mrkve, která má na zdraví očí skutečně pozitivní vliv – ale pozor, jen u někoho.
Digitální obrazovky jsou dnes neodmyslitelnou součástí života – trávíme před nimi hodiny v práci i ve volném čase, a navíc oči nedostatečně chráníme. Není proto divu, že stále více lidí pociťuje únavu očí, rozmazané vidění nebo bolesti hlavy. Přitom i drobné změny v denních návycích mohou očím výrazně ulevit. Optometristka Petra Průchová z Lentiamo radí, jak o zrak správně pečovat, proč si každých 20 minut dát 20 sekund pauzu a podívat se 6 metrů daleko, a vysvětluje, že ani stará rada o konzumaci mrkve není jen tak něco vymyšleného.
Zeptali jsme se našich čtenářů, zda nějak pečují o své oči a řeší zrak:
Mnoho lidí podceňuje pravidelné návštěvy očního lékaře. Často přichází až ve chvíli, kdy si začnou subjektivně všímat nějakých problémů se zrakem, což může být poměrně pozdě. Zejména u dětí a mladých lidí přitom včasná diagnóza a nasazená korekce mohou zpomalit progresi některých očních vad. Kolem 50. roku se zase začínají objevovat věkem podmíněná oční onemocnění. Preventivní návštěvy oftalmologa jsou zkrátka důležité v každém věku.
Další častou chybou je nadměrné zatěžování očí na stejnou vzdálenost, což se pojí hlavně s dlouhodobým sledováním obrazovek mobilů a počítačů. Zároveň trávíme většinu dne na umělém světle. Kombinace těchto faktorů může vést k únavě očí, pocitu suchosti, a dokonce k rozvoji krátkozrakosti.
Dále bych zmínila ochranu před UV zářením – mnoho lidí nenosí sluneční brýle vůbec nebo je nosí spíše z estetických důvodů, bez důrazu na jejich kvalitu. Sluneční brýle bez kvalitního UV filtru přitom mohou dokonce ublížit.
Ano, rozhodně. Správná výživa má zásadní vliv na zdraví očí, zejména sítnice a čočky. Vitamíny a antioxidanty mohou chránit před poškozením způsobeným oxidačním stresem, omega-3 mastné kyseliny pomáhají udržet zdravý slzný film a nedostatek vitamínu A může vést až k šerosleposti. Zdravý jídelníček je tak jedním z pilířů prevence očních onemocnění.
Mrkev je bohatá na beta-karoten, který se v těle přeměňuje na vitamín A – ten je důležitý zejména pro noční vidění a zdraví rohovky. Mrkev tedy může prospět lidem, kteří mají nedostatek vitamínu A, ale sama o sobě zrak nezlepší, pokud je jídelníček jinak vyvážený.
Pro zdravý zrak je ideální zařadit do jídelníčku potraviny bohaté na antioxidanty, omega-3 mastné kyseliny a vitamíny. Například listová zelenina jako špenát a kapusta obsahují lutein a zeaxantin, které chrání makulu (žlutou skvrnu). Tučné ryby jako losos nebo sardinky jsou skvělým zdrojem omega-3. Ořechy, semínka a vejce přispívají obsahem vitamínu E a zinku. Citrusové plody dodávají tělu vitamín C, který působí jako silný antioxidant.
Snažila bych se minimalizovat práci na blízkou a střední vzdálenost, pokud je to možné. A také ji správně kompenzovat – základem je pravidlo 20–20–20 – tedy každých 20 minut se na 20 sekund zadívat do dálky, ideálně 6 metrů (20 stop). Oči je potřeba chránit před sluncem kvalitními slunečními brýlemi s filtrem UV 400. Nezapomínejte na pravidelné prohlídky u oftalmologa nebo optometristy, i když nepociťujete žádné potíže. Při práci v klimatizovaných prostorách nebo u obrazovky je vhodné oči zvlhčovat umělými slzami. A pokud nosíte kontaktní čočky, vždy dodržujte hygienu a doporučenou dobu nošení.
Ano, určité formy červeného světla – konkrétně vlnové délky kolem 670 nm – podle některých studií mohou napomáhat regeneraci buněk v sítnici, zejména u lidí středního a vyššího věku. Výzkum je však zatím v počáteční fázi. Omezení času stráveného u obrazovek má prokazatelné přínosy – snižuje suchost a únavu očí a u dětí může zpomalit rozvoj krátkozrakosti.
Hlavní příčinou je změna životního stylu. Děti i dospělí tráví stále více času u obrazovek a méně venku, což je zásadní faktor pro rozvoj krátkozrakosti. Dědičnost také hraje roli, ale vnější vlivy, jako je špatné osvětlení a nadměrné zaostřování nablízko bez přestávek, situaci zhoršují. Navíc populace stárne a s věkem přibývá očních onemocnění, jako jsou šedý zákal, presbyopie nebo makulární degenerace.
Laserové zákroky jako LASIK nebo PRK jsou vhodné především pro mladší pacienty s krátkozrakostí nebo astigmatismem. U starších lidí nebo v případě šedého zákalu se často volí implantace nitroočních čoček. Moderní čočky umí korigovat i více očních vad současně – včetně presbyopie – a nabízejí vysoký komfort. Oba přístupy jsou bezpečné a velmi účinné, volba závisí na věku, stavu oka a potřebách pacienta.
Sluneční brýle jsou v létě nezbytností, ale nestačí jen módní doplněk – musí mít kvalitní UV 400 filtr a ideálně i větší obruby, které chrání oči i ze stran. Doporučuje se také nosit klobouk nebo kšilt, který snižuje přímý dopad slunečních paprsků. Pokud trávíte čas v suchém nebo větrném prostředí, pomohou umělé slzy. A samozřejmě – nikdy se nedívejte přímo do slunce, ani při zatmění, protože může dojít k trvalému poškození sítnice.
Zdroj: Optometristka Petra Průchová z Lentiamo, Kupi.cz