Jak moc se můžeme spoléhat na přísně stanovenou kvalitu instantních kaší pro nejmenší? To se rozhodla zjistit spotřebitelská organizace dTest, která do laboratoře poslala 9 vzorků kaší určených pro půlroční děti. V některých oblastech výrobky nezklamaly, v jiných ovšem odhalily alarmující skutečnosti, které rodiče moc nepotěší. Co může být u dětských kaší s ovocem problém? A které (známé) značky v testu pohořely?
Hodnocené instantní obilné a rýžové kaše spadají do kategorie zvláštní dětské výživy, na kterou se vztahují přísnější pravidla pro její složení i přítomnost nežádoucích látek. Na tyto standardy se spotřebitelé spoléhají, a proto organizaci dTest zajímalo, zda výrobci dostávají požadované kvalitě.
Na co všechno se u složení instantních kaší laboratorní analýza zaměřila? Posvítila si na obsah cukru a tuku, kvalitu sušeného mléka, případná rezidua pesticidů u sušeného ovoce, mykotoxiny (plísně) u cereálií nebo obsah arsenu u rýže. Proběhlo rovněž mikrobiologické vyšetření přítomnosti plísní a kvasinek. A jak dopadly výsledky?
Dobrou zprávou je, že laboratoř ve vzorcích nenašla žádné pesticidy, mykotoxiny ani nežádoucí mikroorganismy. Rovněž obsah cukrů nebyl nijak znepokojivý. Nejvíce ho sice obsahovaly mléčné kaše Sunar (konkrétně cereální s příchutí švestka jablko měla 17,2 g cukru na porci a rýžová s příchutí banánu měla 17,1 g na porci), nicméně nejednalo se o cukr přidaný, ale o přirozený mléčný cukr (laktózu).
Kde potom výsledky analýzy nedopadly příliš dobře, byl nadlimitní obsah arsenu u některých rýžových kaší. Ten může být příčinou kožních ekzémů, srdečních chorob nebo neurologických potíží, přičemž malé děti do čtyř let jsou vůči jeho účinkům zvlášť citlivé.
„Je proto politováníhodné, že dva testované výrobky obsahovaly v sypkém stavu více arzenu, než dovoluje nová legislativa z roku 2023. Jistým uklidněním může být, že po přípravě kaše by se arzen naředil a vyhověl by limitům pro tekutou stravu. Nejhůře dopadly značky Hami a Sunar, které by legislativním požadavkům pro sypkou formu výživy nevyhověly,“ uvedla šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová.
Na tomto místě bychom rádi přiblížili, že arsen je přirozenou složkou půdy a rýže patří k obilninám, které je dokážou hodně vstřebávat. Proto je přítomný v každé rýži na trhu, nicméně v rozdílných hodnotách. A právě u dětské výživy by měli výrobci dbát na používání takové rýže, která splňuje přísnější limity koncentrace anorganického arsenu.
Podle nařízení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin je maximální limit arsenu u „rýže určené pro výrobu potravin pro kojence a malé děti“ 0,1 mg/kg. Pro srovnání: U předpařené a loupané rýže je povoleno 0,25 mg/kg a u různých rýžových chlebíčků a pufované rýže 0,3 mg/kg.
Další nedostatky potom odhalila analýza dTestu při ověřování množství látky monochlorprodandiol, která vzniká při rafinaci rostlinných olejů a je považovaná za rizikovou zejména v souvislosti s karcinogenitou a mužskou neplodností. Jak vyplynulo z laboratorních testů, jedna z kaší – Hipp Mléčná kaše vícezrnná se švestkami – překročila i po zohlednění nejistoty měření maximální povolený limit 3-MCPD pro práškovou směs, který je 80 µg/kg. „Pro jistotu jsme spočítali, jak by se látka naředila po přípravě kaše ke konzumaci, ale i v tomto případě se koncentrace pohybovala nad přípustnou mezí,“ vysvětlila Hoffmanová.
Na toto zjištění nicméně zanedlouho zareagoval sám výrobce, který vyjádřil nesouhlas s takovými závěry a údajně nesprávně otestované šarže mléčných kaší Hipp se švestkami nechal podrobit vlastnímu rozboru. Podle něho byly hodnoty v pořádku.
„S výsledky testu jako společnost HiPP zásadně nesouhlasíme a domníváme se, že při zveřejněném testování došlo k chybě, a to buď při samotném testování nebo při interpretaci jeho výsledků,“ uvádí společnost Hipp ve svém prohlášení. „Toto naše přesvědčení opíráme zejména o následující fakta: 1) Uvedená zjištění jsou v přímém rozporu s našimi vlastními laboratorními analýzami, které pravidelně provádíme u všech použitých surovin. 2) Po zveřejnění testu jsme okamžitě zadali kontrolní testování nezávislou akreditovanou laboratoří v Německu, která provedla test vzorků uvedené šarže. Výsledek testů potvrzuje minimální hladiny esterů 3-MCPD,“ stojí dále ve zprávě.
Výsledné hodnoty jsou podle společnosti Hipp srovnatelné s ostatními dobře hodnocenými výrobky dTestu, naměřená hladina látky 3-MCPD se u dotčené šarže pohybovala kolem 22,4 μg/kg v konečném produktu, tedy v rámci povoleného limitu. A v rozporu s hodnotou publikovanou dTestem, která byla 450 μg/kg esterů 3-MCPD ve finálním produktu.
Který závěr je tedy správný? Celá záležitost nyní putuje podle výrobce k dozorovým orgánům, které by měly situaci prošetřit a vyhodnotit.
Kompletní výsledky hodnocených instantních kaší si můžete odemknout na stránkách dTestu.
Všeobecně se potom doporučuje při nákupu sledovat složení výrobku (jak například ukázalo spotřebitelské hodnocení, dvě ovocné instantní kaše obsahovaly pouze aroma nikoliv podíl ovocné složky) nebo doporučený věk.
Zdroje: dTest, Hipp, Evropský úřad pro bezpečnost potravin, Kupi.cz