Mycí žínka nebo houba - pro někoho nepostradatelný pomocník ve sprše, pro jiného zbytečný kus látky. Ale co je pravda? Pomáhá naší pokožce, nebo jí ve skutečnosti více škodí? Odbornice nám prozradila, zda výhody této oblíbené pomůcky převažují nad riziky, a kdy je lepší sáhnout po jiné alternativě.
Žínky se mohou na první pohled jevit jako skvělí pomocníci, kteří umí vytvořit bohatou pěnu bez použití velkého množství mýdla. Navíc odstraňují odumřelé kožní buňky a poradí si s důkladným umytím i těžko dostupných míst, kterými jsou například záda. I přesto si s nimi můžeme zadělat na pořádný problém.
Naše pokožka je přirozeně osídlena bakteriemi. Zatímco některé z nich mohou způsobovat nepříjemnosti, jiné jsou pro naši pokožku nezbytné, protože se podílí na tvorbě ochranného mikrobiomu. Kontaktem žínky s kůží se pak tyto bakterie usídlí na povrchu textilie. Z žínky, kterou necháváme na vlhkém místě a používáme ji opakovaně, se stává ideální prostředí pro množení mikrobů. Ty pak při dalším použití vracíme zpět na naši pokožku, čímž si můžeme způsobit nové nebo zhoršit již stávající kožní problémy.
Pravidelnou údržbu a výměnu žínky tedy není radno podceňovat. „Zásadní je především dbát na hygienu, častou výměnu a praní žínek, jinak si můžete nevědomky zhoršit stav akné, nebo dokonce vytvořit kožní infekci, jako je bakteriální impetigo nebo třeba výsev oparu,“ říká pro magazín Kupi.cz dermatoložka Barbora Grillová.
Obzvlášť pečliví byste pak měli být v případě, kdy ji používáte na mytí obličeje. „Pokud žínku používáte k mytí obličeje, doporučuji mít na každý den novou vypranou a vyžehlenou žínku. Žínku na pokožku těla pak doporučuji měnit jednou až dvakrát týdně za novou,“ radí Grillová. Totéž platí i v případě ručníku. Koupelnové textilie je navíc vhodné prát na 60 stupňů a následně nechat vysušit v sušičce nebo přežehlit, čímž zabráníte vzniku infekce a kožního zánětu.
Pokud chcete své pokožce dopřát skutečně šetrnou péči, vyvstává otázka, zda je žínka vůbec potřeba. Používání rukou při mytí obličeje i těla je totiž přirozenější a bezpečnější, a to zejména pro citlivou nebo problematickou pleť.
„Tam, kde je to možné, doporučuji používat ruce a kosmetiku, která je vhodná pro váš typ pleti,“ doporučuje Grillová. Ruce podle ní nepoškozují ochrannou bariéru kůže a na rozdíl od hrubé žínky, která může způsobovat zarudnutí či nepříjemné pnutí, ruce spolu se správně zvoleným čisticím produktem zajistí důkladné, ale šetrné odstranění nečistot.
Jak jsme již zmínili, nejlepší službu pokožce prokážete, když při mytí použijete ruce. Pokud si však sprchování či koupání nedokážete bez žínky představit, zaměřte se kromě její pravidelné údržby a výměny také na materiál, ze kterého je vyrobena. Na trhu najdete nepřeberné množství žínek, přičemž někteří výrobci dokonce ručí za speciální úpravu jejich látek, která má snižovat množení bakterií a virů. Ani taková certifikace ale podle Grillové nezaručuje dokonalou ochranu pro kožní mikrobiom.
Obecně však platí, že jsou k pokožce mnohem přívětivější přírodní vlákna. Až budete vybírat novou žínku, zkuste sáhnout po té z bambusu nebo konopí. Tyto materiály jsou jemné k pokožce, rychle schnou a mají antibakteriální vlastnosti.
Dále je vhodná také egyptská bavlna, jež se díky své odolnosti, pevnosti a měkkosti řadí k nejkvalitnějším druhům bavlny. Naopak se vyhněte hrubým žínkám, které mohou podráždit pokožku a způsobovat zarudnutí.
Kromě výběru správných pomůcek se vyplatí zamyslet i nad samotnou frekvencí mytí. Přehnaná hygiena totiž může pokožce spíše uškodit než prospět. Méně je někdy více, a to nejen při volbě žínky, ale také u celkové péče o pokožku a její přirozený mikrobiom.
Zdroje: Kupi.cz, dermatoložka Barbora Grillová