Třešně nejsou jen oblíbeným letním ovocem. Obsahují vitaminy, minerály i melatonin, hormon spojený se spánkem. Díky tomu mohou být vhodnou večerní svačinou a podpořit regeneraci organismu.
Proč třešně milujeme? Jsou sladké a šťavnaté, dají se z nich péct zákusky a buchty, dělat domácí marmelády, sirupy i další lahůdky. Věděli jste ale, že jsou i nesmírně zdravé? Svým obsahem vitamínů, minerálů a antioxidantů šlapou na paty i třeba takové superpotravině, jakou je červená řepa.
Třešně jsou bohaté na vitamíny C, A, B a E, na draslík, železo, hořčík, vápník, zinek, fosfor i jód. Jsou rovněž ceněným antioxidantem, který bojuje proti stárnutí buněk a působí jako prevence rakoviny i řady civilizačních chorob. Některé studie naznačují, že pravidelná konzumace třešní může být spojena s nižším výskytem obtíží při dně.
Doplňujete po fyzické aktivitě minerály pomocí iontových nápojů či jiných doplňků stravy? V létě sáhněte po třešních! Díky vysokému obsahu minerálů i 80% podílu vody jsou vhodné pro hydrataci organismu. Ta je potřebná nejen při sportu, ale v horkých letních dnech i při dlouhodobějším pobytu na slunci, kdy se člověk přirozeně více potí.
Kromě výše zmíněného obsahují třešně ve velkém množství také další dvě cenné látky. První z nich je melatonin neboli spánkový hormon. Melatonin je hormon, který se podílí na regulaci spánkového cyklu. Pokud nechcete večer před ulehnutím zatěžovat své trávení konzumací celých plodů, dejte přednost čerstvě vylisované třešňové nebo višňové šťávě (cca 1 dcl).
Druhou cennou skupinou látek jsou antokyany, které patří mezi antioxidanty. Jsou spojovány s podporou mozkové činnosti a paměti, a třešně tak mohou být vhodnou svačinou pro studenty i starší osoby.
Třešňový koláč s tvarohem posypaný drobenkou vykouzlíte během chvilky. Spojení šťavnatého ovoce, tvarohu a chutné drobenky si vychutnáte nejlépe jako odpolední moučník ke kávě nebo čaji a garantujeme vám, že nezbyde ani kousek.
Na prvních odrůdách třešní si prý pochutnávali již naši předci v době kamenné. Svědčí o tom nálezy pecek ve zkamenělinách na území dnešní Evropy a Asie. O jejich geografické rozšíření se zase nejspíše zasadili římští vojáci, kteří dostávali příděly třešní na svých cestách a odhazováním pecek nevědomky sázeli jeden třešňový strom za druhým. Do Ameriky je potom přivezli Evropané v 16. století.
Na světě existuje asi 1 000 odrůd třešní. Z toho jednu polovinu tvoří trpké druhy a tu druhou sladké. U nás patří k nejoblíbenějším a nejchutnějším třešeň chrupka a srdcovka. Například takové odrůdy Karešova či Kordia jsou populárními výsledky českého šlechtitelství a odrůda Tamara patří mezi velmi ceněné české odrůdy.
Hojně rozšířené jsou rovněž třešně ptačí, ty se nejčastěji používají pro průmyslově zpracované výrobky, jako jsou marmelády, jogurty, zmrzliny a jiné mléčné výrobky.
Třešně patří k ovoci, které ve vodě velmi rychle kvasí a bobtná. A ještě více v mléce. Osoby s citlivějším zažíváním proto opravdu mohou po konzumaci velkého množství čerstvých třešní zapitých vodou pociťovat nevolnost či plynatost. Určitě se ovšem nejedná o problém, který by se týkal každého. Většina lidí zvládne běžně velkou misku třešní zapitou sklenicí vody normálně strávit.
Zdroje: Healthline, Mental Floss, WebMD