Alobal je v kuchyni k nezaplacení. Drží teplo, nepropouští mastnotu a skvěle se hodí na pečení i grilování. Jenže ne všechny potraviny by s ním měly přijít do kontaktu. Některé potraviny totiž mohou absorbovat hliník, který pak skončí přímo v jídle. Které potraviny do alobalu raději nedávat, jak dlouho v něm jídlo skladovat a čím ho nahradit? Tady jsou odpovědi.
Alobal vzniká válcováním hliníku, což se odráží i v jeho názvu spojením chemické značky „Al“ a slova „obal“. Jeho hlavní předností je, že potravinám nepřidává žádnou pachuť, udržuje jejich teplotu a nepropouští mastnotu ani tekutiny.
Díky těmto vlastnostem je alobal oblíbený při pečení a grilování – potraviny zůstávají šťavnaté a pečou se rovnoměrně. Alobalové misky navíc při grilování zabraňují, aby tuk odkapával přímo do ohně, což pomáhá předcházet vzniku škodlivých látek.
Rozhoduje to, jaké potraviny do alobalu dáváme. Není vhodné balit do něj velmi slané a kyselé potraviny. Ty jsou totiž náchylnější k pohlcování hliníku, který pak spolu s nimi dostáváme do těla. Je nicméně nutné, aby bylo takové jídlo přímo v kontaktu s alobalem. Pokud jím pokrm jen přikryjete (např. v míse nebo v pekáči), nic se nestane.
Velikonoční jidáše patří mezi tradiční sladké velikonoční pečivo, které se peče a také jí na Zelený čtvrtek. Jak už název i jejich tvar napovídají, jde o připomínku apoštola Jidáše. Těsto jidáše se podobá tomu na mazanec, je ale hutnější, tvoří se z něj tvary většinou symbolizující oprátku a po upečení se potírá medem. Na přípravu jidáše nejsou vůbec náročné, můžete se do nich tedy bez obav pustit.
Doporučuje se také nenechávat jídlo v alobalu déle než 4 hodiny. Aby se mikrobiologické procesy potravin, a tím pádem i pronikání hliníku, co nejvíce zpomalilo, je vhodné zabalené pokrmy skladovat co nejdéle v chladu, například v ledničce. Maso, zeleninu a sýry, které plánujete v alobalu péct či grilovat, je nejlepší solit až v závěrečné fázi pečení.
Pro skladování a přenášení výše zmíněných potravin je tedy lepší zvolit jiný způsob balení. Využít můžete kuchyňské fólie nebo plastové krabičky a dózy. Skvělým zero waste řešením jsou voskované ubrousky, případně se dají koupit omyvatelná a znovu využitelná plastová či silikonová víčka na zakrývání rozkrojených potravin nebo celých mís či sklenic.
Zmačkaný kus alobalu poslouží jako drátěnka, se kterou vydrhnete připálené a jinak zanesené povrchy. Také s ním naostříte tupé nůžky – stačí jej párkrát přehnout a poté nůžkami několikrát prostřihnout. A pomůže i při žehlení – když vrstvu alobalu položíte pod potah žehlicí plochy, žehlení bude snazší a rychlejší.
Na zahradě lze zase přidat proužky alobalu do zeminy, kde budou nejen účinně odrazovat hmyz, ale přivedou kořenům rostlin do půdy více tepla. Toho využijete i při klíčení semen – do nádoby na sazeničky nejprve rozprostřete vrstvu alobalu (nezapomeňte udělat drobné dírky, aby mohla odtékat voda), poté zasypte substrátem a sázejte semínka běžným postupem.
Zdroje: Bezpečnost potravin, National Library od Medicine, BfR