Pánský svetr ze 100% merino vlny a dámský model s převahou syntetických vláken. Oba ale za stejnou cenu. Právě tento rozdíl rozpoutal debatu na sociálních sítích a zákaznice se ptají, proč za stejné peníze nedostávají srovnatelný materiál. Zkušená švadlena vysvětluje, jak se jednotlivá vlákna liší, co lze očekávat od jejich kvality a o kolik může být syntetická varianta levnější na výrobu.
Americká módní značka Abercrombie & Fitch se dostala pod palbu kritiky poté, co si zákaznice všimla rozdílů ve složení pánských a dámských svetrů. Na sociálních sítích se začaly šířit příspěvky upozorňující na to, že některé pánské modely jsou vyrobené výhradně z merino vlny, zatímco srovnatelně drahé dámské svetry obsahují především syntetická vlákna.
Oba modely byly nabízeny za 95 dolarů. Na rozdíl v materiálech upozornila tvůrkyně obsahu Rachael Brownfield a téma následně převzala další zahraniční média. Zákaznice se začaly ptát, zda za stejnou cenu nedostávají v dámské kolekci méně hodnotný výrobek. Debata se dotkla také takzvané růžové daně, tedy cenového znevýhodnění výrobků určených ženám.
„Ty svetry prostě nemohou být stejné, už jen kvůli tomu, z čeho jsou vyrobené. Merino vlna má jiné vlastnosti než umělá vlákna. Když má jeden svetr vlnu stoprocentně a druhý jí obsahuje jen třetinu, je to opravdu velký rozdíl. Člověk se v umělých materiálech může víc potit a vlhkost nemusí být odváděna tak dobře. Pak může mít oblečení na těle nepříjemně vlhký a studený pocit,“ vysvětluje pro Kupi Jaroslava Ježková, která se šití a různým materiálům věnuje už řadu let.
Je však potřeba dodat, že nejde o důkaz, že všechny dámské svetry značky mají horší složení. Abercrombie & Fitch nabízí také dámské modely ze 100% vlny. Kritika se týká především konkrétního srovnání dvou výrobků se stejnou cenou, ale výrazně odlišným složením.
Merino vlna patří mezi přírodní materiály, které jsou oblíbené pro svou jemnost a schopnost regulovat teplotu. Dokáže absorbovat vlhkost, aniž by na dotek působila okamžitě mokře, a pomáhá udržovat příjemný tepelný komfort. Její jemná vlákna mohou být při nošení příjemnější než hrubší druhy vlny.
Nylon je naproti tomu syntetické vlákno, které se používá například pro zvýšení pevnosti a odolnosti materiálu. Elastan dodává pružnost. Syntetická vlákna tedy mají v oblečení své místo, jejich přítomnost ale sama o sobě neznamená, že bude výrobek kvalitnější nebo hodnotnější.
Jako náhrada vlny se u svetrů často používá také akryl nebo polyester. Svetr díky nim může na první pohled vypadat podobně jako vlněný, jeho vlastnosti jsou ale odlišné.
U dámského svetru Abercrombie & Fitch tvoří nylon téměř dvě třetiny materiálu, zákaznice ovšem za něj zaplatí stejnou sumu jako za ten vlněný, přestože získají zcela odlišné vlastnosti.
„Záleží samozřejmě také na tom, jak je příze zpracovaná a jak je svetr upletený. I to ovlivňuje, jak bude výsledný materiál hřát, jak bude prodyšný a jak se bude při nošení chovat. U svetrů z umělých materiálů jde podle mě často hlavně o parádu, aby dobře vypadaly, ale jejich funkční vlastnosti už nejsou stejné jako u kvalitní vlny. Za tolik peněz by člověk čekal odpovídající materiál,“ dodává Ježková.
Rozdíly ve složení se mohou projevit také v nákladech na materiál. Merino vlna bývá obecně dražší surovinou než běžná syntetická vlákna, jako jsou polyester nebo standardní nylon. U směsi, která obsahuje jen 30 % merino vlny, tak může být náklad na samotnou přízi samozřejmě podstatně nižší.
„Vlna bývá dražší než běžné umělé materiály. Bez znalosti konkrétních nákupních cen se to dá jen odhadovat, ale rozdíl v nákladech na samotnou přízi může být klidně v desítkách procent,“ odhaduje Ježková.
Z toho však nelze automaticky vyvodit, o kolik značka na dámském svetru ušetřila. Skutečné náklady na výrobu ani nákupní ceny použitých materiálů nejsou veřejně známé. Rozdíl v ceně surovin navíc nemusí odpovídat rozdílu v celkových výrobních nákladech nebo konečné maloobchodní ceně.
Pro zákazníka je ale podstatné, že cena výrobku sama o sobě nevypovídá o jeho materiálové hodnotě. Pokud dva svetry stojí stejně, ale jeden obsahuje několikanásobně vyšší podíl přírodní vlny, je namístě zkoumat, co za své peníze skutečně dostává.
Při nákupu svetru se vyplatí věnovat pozornost nejen značce, střihu a vzhledu, ale také údajům na štítku. Samotné označení „vlněná směs“ neříká, kolik vlny výrobek obsahuje. Rozhodující je přesné procentuální složení.
Pokud zákazník hledá svetr především kvůli vlastnostem merino vlny, měl by se zaměřit na její podíl. Při porovnávání výrobků se vyplatí sledovat také gramáž, hustotu úpletu, kvalitu zpracování, pokyny k údržbě a to, jak svetr sedí. Ani stoprocentní přírodní materiál totiž automaticky nezaručuje špičkové zpracování.
„Když si někdo kupuje svetr, dívala bych se hlavně na to, co za svoje peníze dostane. Nemusí hned kupovat drahý kašmír, aby měl kvalitní svetr. Za mě je dobrá volba třeba směs vlny s menším podílem syntetiky, která může pomoct, aby svetr déle vydržel a tolik se nevytahoval. Tam má syntetika rozumnou funkci.
Pokud chce někdo čistě přírodní materiál, sáhla bych po běžné ovčí vlně, která bývá cenově dostupnější než merino, navíc je odolnější vůči mechanickému poškození. Důležité je, aby tam té vlny bylo dost a nebyla jen na štítku v názvu. U svetru, který má skoro dvě třetiny nylonu, bych si už dobře rozmyslela, jestli mi ta cena za to stojí,“ uzavírá Jaroslava Ježková.
Kauza Abercrombie & Fitch tak připomíná jednoduché spotřebitelské pravidlo. Stejná cenovka (a podobný název z kolekce) zaručeně neznamená stejné složení ani stejné vlastnosti.
Zdroj: Krejčová Jaroslava Ježková pro Kupi.cz, TikTok, YahooShopping, Complex