Ještě před pár lety by se možná těžko hledal typičtější český nápoj než pivo. Jenže časy se mění. Tuzemská spotřeba loni spadla na historické minimum a méně piva se zároveň podařilo vyvézt do zahraničí. Celková produkce českých pivovarů tak meziročně klesla o 4,3 procenta. Neznamená to ale, že by Češi na pivo úplně zanevřeli. Spíš si vybírají, kdy si ho dají, a stále více řeší jeho druh i kvalitu.
V roce 2025 se v Česku spotřebovalo v průměru 121 litrů piva na osobu. Meziročně jde o pokles o 3,2 procenta a zároveň o nejnižší hodnotu v historii. V přepočtu to znamená zhruba osm půllitrů méně na každého obyvatele než o rok dříve. Tuzemské pivovary přitom loni uvařily 19,96 milionu hektolitrů piva, tedy o 894 tisíc hektolitrů méně než v roce 2024.
„Sledujeme především dlouhodobou proměnu životního stylu a spotřebitelských návyků. Češi obecně konzumují méně alkoholu a více se prosazuje střídmost. Do rozhodování lidí samozřejmě vstupuje také ekonomická situace a způsob, jakým tráví volný čas, ale nejde podle nás o krátkodobý výkyv. Je to širší společenský trend, který se projevuje i v dalších evropských zemích s tradičně silnou pivní kulturou,“ řekl pro Kupi Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.
Podle něj nejde o náhlý propad, který by se dal vysvětlit jedním slabším rokem. Za poklesem vidí především změnu životního stylu a spotřebitelských návyků. Podobný vývoj navíc není pouze českou záležitostí. Méně piva se pije také v dalších evropských zemích, kde má jeho konzumace dlouhou tradici.
Proměnu návyků ukazuje také místo, kde Češi pivo nejčastěji konzumují. V restauracích a hospodách se loni vypilo jen 28 procent piva určeného pro tuzemskou spotřebu. Podíl gastronomie se tak meziročně snížil o jeden procentní bod.
Pro hospody přitom nejde o příliš dobrou zprávu. Pivo je pro řadu podniků důležitou součástí tržeb a jeho nižší spotřeba se přidává k dalším rostoucím provozním nákladům. Část zákazníků si navíc může dát pivo doma levněji, případně si vybrat z výrazně širší nabídky v obchodě.
Právě samotný způsob konzumace se ale podle Slunečka mění spolu s tím, co od piva lidé očekávají. Už nejde tolik o množství jako dřív. „Pivo se stále více stává především příležitostnou součástí společenského života a gastronomie. Lidé se více zajímají o kvalitu, rozmanitost nabídky a celkový zážitek spojený s konzumací piva. Vedle tradičního piva tak roste zájem o nealkoholická piva, speciály a prémiovější druhy nebo nové pivní styly,“ sdělil pro Kupi.
Jedna pivní kategorie se přitom z celkového poklesu vymyká. Výroba nealkoholického piva loni vzrostla o 4 procenta na 1,68 milionu hektolitrů. Za posledních deset let se jeho tuzemská spotřeba více než zdvojnásobila.
Důvod je poměrně snadno pochopitelný. Člověk si může dát pivo při obědě, před cestou autem, během sportu nebo ve chvíli, kdy se alkoholu zkrátka chce vyhnout. Chuť a společenský rituál přitom zůstávají.
„Nealkoholické pivo je přitom dlouhodobě rostoucím segmentem. Jeho výhodou je, že umožňuje zachovat chuťový a společenský aspekt piva i v situacích, kdy člověk alkohol nechce nebo nemůže konzumovat,“ vysvětluje Tomáš Slunečko.
Vedle nealka se daří také ležákům. Ty už tvoří 59 procent celkové spotřeby, zatímco podíl výčepních piv dál klesá. Mírně rostou rovněž pivní speciály, jejichž podíl se dostal na 5,4 procenta.
Problém nekončí na českém trhu. Vývoz piva se totiž loni snížil o 8,2 procenta. Přitom právě rok 2024 byl z pohledu exportu mimořádně silný a českým pivovarům se podařilo vyvézt rekordní množství piva. Export přitom stále představuje více než čtvrtinu celkové produkce.
Českým pivovarům nepomáhá ani situace na důležitých zahraničních trzích. Pokud si lidé dávají méně piva například na Slovensku nebo v Německu, logicky se to promítne také do poptávky po českém pivu.
„Jde o dlouhodobý trend, který sledují pivovarské svazy napříč evropskými zeměmi se silnou pivní tradicí. Neočekáváme proto návrat ke spotřebě, na jakou jsme byli zvyklí v minulosti. To ale neznamená, že by pivo ztrácelo své místo v české společnosti,“ podotýká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.
Pivovary se proto snaží na novou situaci reagovat. Rozšiřují nabídku o různé druhy piv, pracují s prémiovějšími produkty a hledají nové způsoby, jak oslovit zákazníky, kteří už nechtějí pít tolik jako dřív.
„Pivovary na změnu spotřebitelských návyků reagují rozšiřováním sortimentu, důrazem na kvalitu a nové pivní kategorie i přizpůsobováním nabídky aktuálním potřebám spotřebitelů. Česká pivní kultura se podle nás spíše proměňuje, než aby mizela,“ uzavírá Tomáš Slunečko.
Zdroje: výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko pro Kupi.cz, Bezpečnost potravin