Nealkoholické pivo je oblíbenou volbou řidičů, kteří si chtějí dát pivo, ale zároveň usedají za volant. Jenže označení nealkoholické nemusí vždy znamenat úplnou nulu. Některé nápoje mohou obsahovat až 0,5 % alkoholu. Může tedy člověk po několika nealkoholických pivech něco nadýchat? A pokud ano, hrozí mu kvůli tomu pokuta nebo dokonce zákaz řízení? Vědci tuto otázku zkoumali v několika experimentech. Výsledky přitom ukazují zajímavý rozdíl mezi tím, co může krátce po vypití zachytit alkoholtester v dechu, a množstvím alkoholu, které se skutečně dostane do krve.
Nealkoholické pivo může obsahovat malé množství ethanolu. U výrobků s obsahem do 0,5 % jde sice o velmi malé množství, při větší konzumaci se ale přijatý alkohol postupně sčítá.
Půllitr nápoje s obsahem 0,5 % alkoholu obsahuje přibližně 2 gramy čistého ethanolu. U piva s označením 0,0 % je situace jiná, protože výrobce deklaruje nulový nebo pouze zanedbatelný obsah podle pravidel pro daný výrobek. Právě proto je důležité při otázce, kolik nealka už je moc, sledovat nejen počet piv, ale také jejich skutečný obsah alkoholu.
„Na konkrétní počet nealkoholických piv, po jejichž vypití by bylo možné garantovat nulový výsledek dechové zkoušky, nelze odpovědět. Některá nealkoholická piva mohou obsahovat určité množství alkoholu a bezprostředně po jejich vypití může dechová zkouška zachytit alkohol v dutině ústní. Množství alkoholu si lze ověřit na informativní straně obalu nápoje,“ říká pro Kupi nprap. Jakub Mareš, vrchní inspektor Krajského ředitelství Policie Ústeckého kraje.
Jeden z experimentů se zaměřil přímo na otázku, zda může větší množství nealkoholického piva zvýšit hladinu alkoholu v krvi.
Výzkumníci do experimentu zapojili 78 lidí, kteří předem několik dní nepili alkohol. Během jedné hodiny měli vypít celkem 1,5 litru nealkoholického piva. Použité pivo obsahovalo 0,41 až 0,42 % alkoholu. Účastníkům následně v pravidelných intervalech odebírali krev a v ní hledali ethanol pomocí velmi citlivé laboratorní metody.
Z 67 účastníků, jejichž výsledky byly zahrnuty do vyhodnocení, byl měřitelný alkohol v krvi zjištěn u 20 lidí. Nejvyšší naměřená hodnota však byla pouze 0,0056 promile. Autoři proto dospěli k závěru, že ani při takto značné konzumaci nealkoholického piva nebyla zjištěna hladina alkoholu, u které by bylo možné očekávat psychofyzické ovlivnění.
A 1,5 litru za hodinu rozhodně není malé množství. Jde o tři půllitry během jediné hodiny. Výsledek tedy naznačuje, že samotný obsah alkoholu v běžném nealkoholickém pivu za normálních okolností nevede k významné hladině alkoholu v krvi, ani když člověk vypije poměrně velké množství.
Tady přichází důležitý háček. Jiný experiment sledoval alkohol přímo ve vydechovaném vzduchu. Výzkumníci zjistili, že po vypití nealkoholického piva se může alkohol v dechu objevit už během několika minut, přestože v odebraných vzorcích krve nebyl zjistitelný. Tento efekt přetrvával přibližně 15 až 17 minut.
Důvodem je pravděpodobně především malé množství alkoholu, které po napití zůstává v ústech. Roli může hrát také sycení nápoje. Alkoholtester tak může bezprostředně po konzumaci zachytit alkohol, který ještě neznamená odpovídající hladinu alkoholu v krvi.
To je důležitý rozdíl. Člověk může krátce po vypití nealkoholického piva něco naměřit v dechu, aniž by měl významnou hladinu alkoholu v krvi.
Jednoduché číslo neexistuje. Výsledky experimentů nelze převést na pravidlo typu, že po dvou pivech nic nenadýcháte, po třech už ano. Záleží mimo jiné na konkrétním nápoji, jeho obsahu alkoholu, rychlosti konzumace a především na tom, jak dlouho od posledního napití alkoholtester použijete.
Z dostupných experimentů ale vyplývá zajímavý závěr. Větší množství nealkoholického piva nemusí znamenat významnou hladinu alkoholu v krvi, ale bezprostředně po vypití může být v dechu krátkodobě zachytitelný alkohol. Proto také není vhodné vypít nealkoholické pivo a okamžitě nastartovat.
Česká policie v souvislosti s nealkoholickým pivem doporučuje po jeho vypití před jízdou určitý časový odstup. U jednoho nealkoholického piva uvádí minimálně 15 minut, při větším množství pak přiměřeně delší dobu. Důvodem není to, že by nealkoholické pivo člověka během několika minut opilo. Jde právě o možnost, že bezprostředně po konzumaci zůstane v ústech určité množství alkoholu, které může ovlivnit dechovou zkoušku.
„Jak jsme již v minulosti doporučovali, tak minimálně 15 minut setrvat před zahájením jízdy. Nejde však o zákonem stanovenou lhůtu ani o dobu, po které by bylo možné zaručit konkrétní výsledek dechové zkoušky. Schopnost odbourávání alkoholu je závislá na metabolismu každého jedince,“ vysvětluje Mareš.
Pro řidiče je proto nejjednodušší pravidlo: nedopíjet nealkoholické pivo těsně před jízdou.
Česká republika má za volantem nulovou toleranci alkoholu. To znamená, že neexistuje množství alkoholu, které by si řidič mohl vědomě nechat před jízdou. Rozhodně tedy neplatí, že například 0,2 nebo 0,3 promile je povolená hranice. Není.
„V České republice, dle platné legislativy, platí nulová tolerance alkoholu při řízení motorových vozidel. Pokud je prokázáno, že řidič řídil pod vlivem alkoholu, může jít o přestupek podle § 125c odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu. Za tento přestupek lze uložit ve správním řízení pokutu od 7 000 do 25 000 korun a zákaz řízení na 6 až 18 měsíců, případně za splnění zákonných podmínek i 6 trestných bodů,“ konstatuje Mareš.
Pokud policista zjistí podezření na alkohol za volantem, může následovat opakovaná dechová zkouška a podle okolností také další odborné vyšetření. Policie při pozitivní dechové zkoušce postupuje podle stanovených pravidel a výsledek se posuzuje v kontextu konkrétní situace. Samotný první údaj na přístroji proto není totéž jako automatické rozhodnutí o vině a trestu. Pokud je však prokázáno řízení pod vlivem alkoholu, může řidiči hrozit pokuta, body a zákaz řízení.
„Při vyšší hladině alkoholu může být jednání posouzeno také jako trestný čin. Podle § 274 trestního zákoníku jde o ohrožení pod vlivem návykové látky v případě, kdy dotyčný vykonává činnost ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky. Nelze tedy říci, že by hranice trestného činu byla stanovena jednoduchým pravidlem nad 1 ‰. V praxi je ale hladina alkoholu jedním z významných důkazů při posuzování, zda byl řidič ve stavu vylučujícím způsobilost, či nikoliv. Zde v určitých případech hrozí i trest odnětí svobody po dobu tří let,“ uvádí pro Kupi nadpraporčík Mareš.
Za řízení pod vlivem alkoholu může být podle současné české právní úpravy uložen zákaz řízení na 6 až 18 měsíců, pokuta 7 000 až 25 000 korun a šest bodů.
To je ale potřeba odlišit od situace, kdy policista řidičský průkaz zadrží přímo při kontrole. Zadržení řidičského průkazu není totéž jako konečný zákaz řízení. O dalším postupu a případném správním trestu se rozhoduje následně.
U výrazně vyšší hladiny alkoholu už může jít za určitých okolností o trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky. Velmi přísně je navíc postihováno odmítnutí vyšetření na alkohol nebo jinou návykovou látku.
Pokud řidič o oprávnění přišel kvůli zákazu řízení, po skončení zákazu není vždy možné pouze přijít na úřad a řidičák si vyzvednout. O vrácení řidičského oprávnění se žádá u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. V závislosti na důvodu a délce zákazu mohou být potřeba také další dokumenty nebo splnění dalších podmínek.
U některých delších zákazů je například nutné dopravně psychologické vyšetření. U některých závažnějších případů se vyžaduje také terapeutický program pro řidiče. „Meritorní rozhodnutí o uložení zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel vedou v rámci přestupkového řízení příslušné obecní úřady s rozšířenou působností, a v rámci trestního řízení příslušné soudy. Veškerá agenda související s vrácením řidičského oprávnění je v gesci příslušného orgánu,“ uzavírá Mareš.
Pokud člověk chce mít při řízení co největší jistotu, je rozdíl mezi pivem, které obsahuje do 0,5 % alkoholu, a nápojem označeným jako 0,0 %.
Experimenty ukazují, že ani poměrně velké množství piva s velmi nízkým obsahem alkoholu nevedlo k významné hladině alkoholu v krvi. Zároveň ale výzkum ukazuje, že bezprostředně po vypití může být alkohol krátkodobě zachytitelný v dechu.
Pokud tedy řídíte, není důvod z nealkoholického piva dělat strašáka. Rozumné ale je nedopíjet ho těsně před jízdou a dát si časový odstup. A pokud nechcete řešit ani minimální množství alkoholu, sáhněte po nápoji s označením 0,0 %.
Neexistuje univerzální počet nealkoholických piv, po kterém každý řidič „nadýchá“. Jeden z experimentů ukázal, že lidé po vypití 1,5 litru nealkoholického piva během jedné hodiny měli v krvi nanejvýš stopové množství alkoholu – nejvyšší zaznamenaná hodnota byla 0,0056 promile. Jiný experiment zároveň ukázal, že po nealkoholickém pivu může být alkohol krátce měřitelný v dechu, přestože v krvi zjistitelný není. Tento efekt podle měření odezníval přibližně během 15 až 17 minut.
Nealkoholické pivo vás tedy za běžných okolností neopije, ale pokud právě dopíjíte poslední doušek, není rozumné okamžitě usednout za volant.
Zdroje: Nprap. Jakub Mareš, vrchní inspektor Krajského ředitelství Policie Ústeckého kraje, pro Kupi.cz, GOV.UK, Rechtsmedizin, NHTSA, drugcom.de