Na redakci Kupi se obrátila paní Jana D. z Prahy, kterou při placení nákupu překvapilo upozornění pokladní. Přestože měla připravené platné české mince, prodavačka jí sdělila, že jich může přijmout jen omezený počet. Nešlo přitom o svévolné pravidlo prodejny, ale o limit stanovený zákonem.
Jana chtěla při běžném nákupu využít větší množství drobných. Pokladní ji však upozornila, že počet mincí v jedné platbě není neomezený. Zákaznici to překvapilo, a proto se obrátila na redakci Kupi s dotazem, zda může obchod platné české mince skutečně odmítnout.
Může, pokud jich zákazník předloží příliš mnoho. Pravidlo vychází ze zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí, který je platný také v roce 2026.
„Obchodník může odmítnout platbu, pokud zákazník použije více než 50 českých mincí v rámci jedné platby. Nezáleží na jejich nominální hodnotě ani na tom, zda jde o stejné, nebo různé mince. Rozhodující je celkový počet kusů,“ vysvětluje pro Kupi Hana Dvořáková, regionální manažerka a školitelka prodavačů.
Přesně 50 platných mincí nelze odmítnout pouze kvůli jejich množství. U 51 a více kusů už má obchodník právo platbu nepřijmout, může jí však dobrovolně vyhovět. Dobře je to vidět na jednoduchém příkladu. Nákup za 2 500 Kč lze teoreticky zaplatit padesáti padesátikorunami. Naproti tomu platbu 51 korun složenou z 51 jednokorunových mincí už pokladní přijmout nemusí.
Obchod nemusí mít zákonný limit vyvěšený na dveřích, u pokladny ani zveřejněný na svých internetových stránkách. Nejde o vlastní obchodní podmínku řetězce, ale o pravidlo vyplývající přímo ze zákona. Případná cedule nebo vysvětlení na webu jsou tak především vstřícnou informací pro zákazníky.
„Upozornění může předejít nedorozumění, jeho absence ale neznamená, že obchodník musí přijmout například sto mincí. Pokladní by měla zákazníkovi situaci klidně vysvětlit a nabídnout možné řešení,“ doplňuje Hana Dvořáková.
Také Česká národní banka ve svém stanovisku k přijímání hotovosti obchodníky uvádí více než 50 tuzemských mincí v jedné platbě mezi případy, kdy smí prodejce hotovost odmítnout.
Zákonný limit se vztahuje také na platbu prováděnou prostřednictvím samoobslužné pokladny. To ovšem neznamená, že každý automat musí přijímat hotovost. Některé pokladny jsou pouze bezhotovostní, jiné mají modul na bankovky a mince.
Jednotlivá zařízení se liší kapacitou i způsobem vkládání drobných. Větší množství mincí může zpracování platby zpomalit, automat může některé kusy vracet nebo si vyžádat zásah obsluhy. Nejde tedy vždy o doslovné „ucpání“ pokladny, jak se někdy říká, ale například o naplnění zásobníku či odmítnutí mince, kterou zařízení nedokáže správně rozpoznat.
„U samoobslužné pokladny je důležité řídit se pokyny na displeji a nevkládat mince rychleji nebo jiným způsobem, než zařízení umožňuje. Pokud se pokladna zastaví, zákazník by už neměl přidávat další mince a měl by přivolat obsluhu,“ radí Hana Dvořáková.
Je-li konkrétní samoobslužná pokladna určena pouze pro platby kartou, měla by být tato informace zřetelně uvedena. Zákazník požadující platbu hotovostí může využít jinou pokladnu, která ji přijímá.
Kdo chce při nákupu utratit obsah kasičky nebo větší zásobu drobných, měl by mince nejprve přepočítat a roztřídit podle hodnoty. Je-li jich více než 50, vyplatí se předem zeptat obsluhy, zda je přijme. Další možností je po dohodě zaplatit část ceny mincemi a zbytek bankovkou či kartou, pokud to pokladní systém umožňuje.
Pokladní tedy Janu upozornila na skutečně existující zákonný limit. České mince jsou zákonným platidlem, obchodník je ale nemusí přijmout v neomezeném množství.
Zdroje: autorský text, čtenářka Jana D. pro Kupi.cz, odbornice Hana Dvořáková pro Kupi.cz, Česká národní banka, e-Sbírka