O zákazu alkoholu v těhotenství se mluví především ve spojení s ženami. Výzkumy ale stále častěji sledují také budoucí otce. Studie z roku 2025 spojila jejich silné pití s horším růstem a verbálním IQ dětí. Důkazy zatím nejsou definitivní, varování ale nelze přehlížet.
Alkohol v těhotenství může narušit růst, vývoj mozku, chování i vzhled dítěte. Podle informací amerického CDC aktualizovaných v roce 2026 není známé bezpečné množství ani období, během kterého by těhotná žena mohla alkohol bez rizika konzumovat.
Otec však alkohol k dítěti přes placentu nepřenáší. Vědci zkoumají jinou cestu – změny spermií vznikající ještě před početím.
Studie zveřejněná v roce 2025 vycházela z populačního výzkumu prvňáků v Jihoafrické republice. Výzkumníci porovnávali děti s poruchami fetálního alkoholového spektra, děti vystavené alkoholu a kontrolní skupinu.
Silné nebo nárazové pití otců bylo i po zohlednění alkoholu a kouření matek spojeno s nižší výškou, menším obvodem hlavy a horším výsledkem verbálního IQ dítěte.
Výsledky ale mají důležitý háček. Alkohol otce nebyl sám o sobě nezávisle spojen s diagnózou fetálního alkoholového spektra ani se všemi sledovanými tělesnými a neurokognitivními odchylkami. Nejzávažnější výsledky se objevovaly v rodinách, kde pili oba rodiče, přičemž hlavním rizikovým faktorem zůstával alkohol konzumovaný matkou v těhotenství.
Nelze proto tvrdit, že pití otce působí stejně jako přímé vystavení plodu alkoholu. Studie přesto ukazuje, že životní styl budoucího otce nemusí být bez významu.
Jedním z možných vysvětlení jsou epigenetické změny. Alkohol může ovlivnit oxidační stres, metylaci DNA a molekuly RNA obsažené ve spermiích. Nemusí tedy změnit samotnou genetickou informaci, ale způsob, jakým se některé geny po oplodnění zapínají a vypínají.
Odborný přehled z roku 2025 zpracoval 34 klinických a předklinických prací věnovaných otcovské konzumaci alkoholu. Možný vliv na epigenetické nastavení, placentu a vývoj dítěte označil za biologicky věrohodný, zároveň však upozornil na řadu nezodpovězených otázek.
Nové experimenty přinesly výraznější výsledky, byly však provedeny na zvířatech. Studie na potkanech z roku 2025 zaznamenala po chronickém pití samců před početím změny ve vývoji, pohybové aktivitě a reakcích na alkohol u první i druhé generace potomků. Další výzkum na myších popsal rozdíly v chování a fyzické aktivitě potomků. Výsledky se lišily podle jejich pohlaví i podle toho, zda alkohol dostával otec, matka, nebo oba rodiče.
Zvířecí experimenty pomáhají vysvětlovat možné mechanismy, nelze z nich ale vypočítat bezpečný počet piv či sklenic vína pro člověka.
Redakce Kupi oslovila muže a ženy, kteří plánují rodinu nebo už mají malé děti. Z jejich reakcí vyplynulo, že případný vliv alkoholu otce před početím je stále málo známý. Vybrali jsme dvě odpovědi našich respondentů.
„Když jsme se začali snažit o dítě, partnerka alkohol úplně vysadila. Já jsem pití omezil, ale vůbec mě nenapadlo, že by moje pivo mohlo nějak ovlivnit budoucí dítě. Člověk automaticky předpokládá, že se všechna doporučení týkají hlavně ženy,“ uvedl Jan H. (28 let).
Podobnou zkušenost popsala také Ivana K. (25 let): „Lékař se ptal na kouření a alkohol u mě, partnerův životní styl jsme prakticky neřešili. Kdybychom o možném vlivu na spermie věděli, alkohol bychom před početím omezili oba.“
Dosavadní výzkum neurčil bezpečné množství ani přesnou dobu, po kterou by se měl muž před početím alkoholu vyhýbat. Stejně tak neexistuje důkaz, že jedna příležitostná sklenice budoucímu dítěti způsobí zdravotní problémy.
Největší obavy se týkají pravidelného a nárazového pití většího množství alkoholu. Pro páry plánující těhotenství je proto rozumné, aby alkohol omezili oba partneři. Nejde o důvod k panice kvůli dřívější sklenici, ale o další připomínku, že zdraví dítěte nezačíná až pozitivním těhotenským testem a není pouze odpovědností ženy.
Zdroje: CDC, Wiley Online Library, NCBI, ScienceDirect, Kupi.cz