Konec školy neznamená jen vysvědčení, maturitu nebo státnice. Pro absolventy je důležité i to, kdo za ně od dalšího měsíce platí zdravotní pojištění. Někdo je krytý státem až do konce prázdnin, jiný jen měsíc po státnicích a někdo musí pojišťovnu řešit už od července. Pokud si to nepohlídá, může v roce 2026 platit 3 024 Kč měsíčně jako osoba bez zdanitelných příjmů.
Nejprve je potřeba rozlišit zdravotní a sociální pojištění. Zdravotní pojištění musí mít člověk v Česku vyřešené každý měsíc. Platí ho za něj stát, zaměstnavatel, případně si ho hradí sám jako OSVČ nebo jako osoba bez zdanitelných příjmů, zkráceně OBZP.
Sociální pojištění je jiné. Absolvent ho nemusí začít platit jen proto, že skončil školu a zatím nepracuje. Povinnost vzniká až při zaměstnání, podnikání nebo při práci na dohodu, pokud příjem dosáhne zákonných limitů. Má to ale háček. Doba, kdy člověk nepracuje a neplatí sociální pojištění, se mu nepočítá do důchodu. Samotné studium se po roce 2010 do důchodu automaticky nezapočítává.
Pokud student v květnu nebo červnu úspěšně složí maturitu, závěrečnou zkoušku nebo ukončí vyšší odbornou školu, stát za něj obvykle platí zdravotní pojištění i během posledních školních prázdnin. To znamená do 31. srpna.
Platí to ale jen tehdy, pokud během prázdnin po celý kalendářní měsíc nevykonává výdělečnou činnost a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Prakticky to znamená, že běžná prázdninová brigáda nemusí být problém, ale práce na celý měsíc už může pravidla změnit.
Jiná situace nastává, pokud absolvent ve stejném kalendářním roce pokračuje na další škole, například po střední nastupuje na vysokou. V takovém případě za něj stát platí dál jako za studenta, nejdéle standardně do 26 let.
Častý strach rodičů je, co se stane, když student maturitu neudělá. Pokud jde k opravnému termínu, stát za něj může zdravotní pojištění platit také během prázdnin, tedy do 31. srpna. Po zářijové opravné zkoušce už záleží na tom, co bude dál.
Jestli student maturitu složí a pokračuje na další škole, pojištění dál řeší stát. Pokud ji nesloží, nenastoupí do školy, práce ani na úřad práce, musí od září začít řešit zdravotní pojištění sám.
Jiná situace je, když student školu prostě ukončí nebo nedokončí a nejde jen o čekání na opravnou zkoušku. Tam může status studenta skončit už k 30. červnu a od července je potřeba mít jasno, kdo zdravotní pojištění zaplatí.
U vysoké školy neplatí automaticky celé letní prázdniny. Rozhodující není promoce, ale den, kdy student řádně ukončí studium, tedy zpravidla poslední část státní závěrečné zkoušky.
Pokud student udělá státnice například v červnu a dál nepokračuje ve studiu, stát za něj platí zdravotní pojištění za červen a ještě za červenec. Od srpna už musí být pojištění vyřešené jinak. Buď nastoupí do zaměstnání, začne podnikat, přihlásí se na úřad práce, nebo si začne platit zdravotní pojištění sám jako OBZP.
I tady platí podmínka, že v následujícím měsíci nesmí po celý kalendářní měsíc vykonávat výdělečnou činnost ani být vedený na úřadu práce s nárokem na podporu.
Když student dokončí bakalářské studium a ve stejném roce pokračuje na navazující magisterské studium, stát za něj může zdravotní pojištění platit i v období mezi školami. Podle VZP je toto období kryté nejdéle tři kalendářní měsíce od ukončení jednoho vysokoškolského studia do nástupu do dalšího, pokud na sebe studia bezprostředně navazují.
Přesto se vyplatí zkontrolovat, zda pojišťovna o změně ví. Školy obvykle začátek a konec studia hlásí, ale odpovědnost zůstává na pojištěnci. Když zápis na navazující studium proběhne později, je praktické doložit pojišťovně alespoň potvrzení o přijetí.
Velká past nastává u přerušení studia. Mnoho lidí si myslí, že když se jednou dostali na školu, stát za ně automaticky platí pojištění dál. Tak to ale není.
Při přerušení nebo předčasném ukončení studia za studenta stát zdravotní pojištění běžně neplatí, protože už nejde o soustavnou přípravu na budoucí povolání. Výjimkou může být přerušení kvůli nemoci nebo úrazu. To je ale potřeba doložit zdravotní pojišťovně potvrzením od lékaře.
Kdo studium přeruší bez takového důvodu a nemá práci, podnikání ani není v evidenci na úřadu práce, měl by si co nejdříve ověřit, jestli mu nevzniká povinnost platit zdravotní pojištění jako OBZP.
Po škole není povinnost hlásit se na úřad práce. Povinností je mít vyřešené zdravotní pojištění. Pokud absolvent nepracuje, nepodniká a nepokračuje ve studiu, evidence na úřadu práce může být nejjednodušší způsob, jak předejít dluhu. Po dobu evidence uchazeče o zaměstnání za něj totiž zdravotní pojištění platí stát.
Je ale potřeba počítat s tím, že evidence není jen formalita. Člověk musí spolupracovat s úřadem práce, chodit na schůzky, oznamovat změny a plnit povinnosti uchazeče. Podporu v nezaměstnanosti čerstvý absolvent obvykle nezíská, pokud předtím neměl dostatečně dlouhou dobu placené sociální pojištění.
Nejhorší varianta je nedělat nic. Kdo už není student, není zaměstnanec, nepodniká, není v evidenci úřadu práce a stát za něj neplatí pojistné z jiného důvodu, stává se osobou bez zdanitelných příjmů.
V roce 2026 platí OBZP zdravotní pojištění 3 024 Kč měsíčně. Částka vychází z minimální mzdy, která je pro rok 2026 stanovena na 22 400 Kč. Pokud člověk pojistné nezaplatí, vzniká mu dluh a může narůstat i penále.
Nejjednodušší je projít si několik otázek. Pokračuji od září ve studiu? Mám potvrzení o přijetí nebo potvrzení o studiu? Nastupuji do práce? Zakládám si živnost? Přihlásím se na úřad práce? Nebo se musím nahlásit pojišťovně jako OBZP?
Studenti a absolventi by si měli u své zdravotní pojišťovny ověřit, zda má správně nahlášený konec nebo začátek studia. K tomu se obvykle dokládá maturitní vysvědčení, potvrzení o studiu, potvrzení o přijetí nebo doklad o ukončení studia.
Po škole se řeší hlavně zdravotní pojištění. Sociální pojištění čerstvý absolvent bez práce platit nemusí, ale měsíce bez pojištěné práce se mu nebudou počítat do důchodu. Zdravotní pojištění se naopak nevyplatí odkládat. Jeden přehlédnutý měsíc může znamenat zbytečný dluh.
Zdroje: Kupi.cz, VZP, ČSSZ, Peníze.cz