Když se řekne teplo a slunce, sluší se k tomu do třetice přidat ještě koupání. Protože voda a osvěžení zkrátka k letní sezóně patří. Někdo vyrazí k moři, někdo na koupaliště. Množstvím lidí se ale obsypou i tuzemské přírodní vodní plochy. Zejména při déle trvajícím horku a suchu však mohou nastat problémy s kvalitou vody. Jak poznat, že bychom už vodu jezera či rybníku měli nechat raději jen vodním živočichům?
Na veřejném koupališti je za kvalitu vody i bezpečnost návštěvníků zodpovědný provozovatel. Přírodní koupaliště a volné přírodní koupací plochy ale takový „komfort“ obvykle nezajišťují. Lidé tato místa přesto milují, protože mohou být blízko přírodě, a koupání zde vyhledávají od prvních teplých dní až po ty poslední.
Hygienické stanice mají proto „v merku“ většinu vodních ploch, které lidé ke koupání běžně využívají, i když nemají provozovatele ani jinou odpovědnou osobu. „Pokud se jedná o plochu, ve které se koupe větší počet osob a nebyl pro tuto plochu vydán trvalý zákaz koupání nebo varování před koupáním, je tato plocha zahrnuta do seznamu ploch ke koupání, který každoročně vydává ministerstvo zdravotnictví,“ uvádí na svém webu Krajská hygienická stanice kraje Vysočina.
Ať už jde o přehrady, jezera, rybníky, či zatopené lomy a jiné nádrže, lidé mohou využívat informace, které jednotlivé krajské hygienické stanice poskytují.
„Kvalitu vody lze celorepublikově sledovat na www.koupaci-vody.cz, ve Středočeském kraji uvádíme tyto informace na našem webu https://khsstc.cz/koupaliste/. Doporučujeme tedy, než se lidé vypraví k vodě, aby se podívali na web a zkontrolovali kvalitu vody v dané lokalitě,“ uvádí pro redakci Kupi tisková mluvčí Krajské hygienické stanice Středočeského kraje Dana Šalamunová.
Informace o kvalitě vody jsou na webu Koupaci-vody.cz i na webech jednotlivých krajských stanic obvykle předávány velmi srozumitelnou formou, pomocí různobarevných smajlíků. Jednotlivé barvy pak vyjadřují aktuální míru vhodnosti dané vody ke koupání. Nejlepší „známkou“ je modrý smajlík. Zelený smajlík označuje vodu stále ještě vhodnou ke koupání, ale již s mírně zhoršenými vlastnostmi. Po koupání se doporučuje osprchovat se.
Oranžový smajlík pak už označuje zhoršenou jakost vody a mírně zvýšenou pravděpodobnost vzniku zdravotních problémů. Zejména u citlivějších a rizikových osob, jako jsou alergici, těhotné ženy, osoby s oslabenou imunitou a podobně. Pokud je voda již nevhodná ke koupání, neodpovídá hygienickým požadavkům a představuje vyšší zdravotní riziko, obdrží červeného smajlíka. Ještě horší známkou je černý smajlík, který značí vodu vysloveně nebezpečnou, kde hrozí akutní ohrožení zdraví. Jsou ale informace o stavu vody skutečně dostatečně aktuální?
Dobrou zprávou je, že hygienické stanice odebírají vzorky s jasně stanovenou pravidelností, takže na výsledky se lze do značné míry spolehnout.
„Letošní první odběry přírodních koupacích vod proběhly v pondělí 18. května a dále budou až do konce srpna realizovány 1× za 14 dní. Pouze v případě, že odběr ukáže zhoršenou kvalitu vody (od stupně 3), provádíme kontrolní odběr již po týdnu,“ upřesňuje Dana Šalamunová. Zároveň dodává, jaké vlastnosti vody jsou pracovníky hygienických stanic sledovány:
„Při kontrolách sledujeme vizuální kvalitu vody (průhlednost, zakalení) a také senzorickou kvalitu, tedy zápach a ve spolupráci se Zdravotním ústavem provádíme odběr vzorku vody, který je pak laboratorně vyhodnocen, přičemž mezi hlavní sledované parametry patří například sinice a vodní květ, bakterie způsobující střevní potíže a hodnotíme také kyselost vody.“
Hygienické stanice samozřejmě nesledují úplně všechny vodní plochy v ČR, které lidé využívají ke koupání. Jak si ale udělat obrázek, zda je bezpečné se jít koupat, pokud své místečko nenajdete ve zveřejňovaných seznamech?
„Pokud vyrazíte někam, kde kvalitu vody nesleduje KHS a místo nemá provozovatele, proveďte, než se začnete koupat, vizuální kontrolu vody – zda je průhledná či zakalená, zda je hladina čistá či zda voda podivně nezapáchá. Pokud je voda zakalená, může to znamenat pouze přítomnost fytoplanktonu, který, na rozdíl od sinic, nepředstavuje žádné zdravotní riziko. Zjistit, zda jsou ve vodě sinice či fytoplankton, můžete sami na místě pomocí jednoduchého testu,“ doplňuje Dana Šalamunová.
Test se provádí pomocí průhledné lahve (např. PET lahve), kterou naplníte vodou z daného přírodního zdroje. Láhev pak necháte cca 20 minut stát na slunci. Pokud voda zůstane i po tomto čase rovnoměrně zakalená nebo se zákal drží u dna, jde spíše o řasy, které obvykle nepředstavují riziko pro zdraví. Naopak pokud se na hladině vody v lahvi postupně vytvoří oddělený sytě zelený kroužek a voda pod ním zůstane čirá, jde pravděpodobně o rizikovější sinice.
Sinice přitom mohou způsobit podráždění očí, vyvolat alergické reakce anebo střevní potíže při spolknutí. Rizikovou skupinou jsou pak především malé děti. Pokud tedy voda působí nevábně nebo se na hladině drží nápadný zelený povlak, je lepší se takovému místu vyhnout.
Zdroje: Dana Šalamunová (KHS Středočeského kraje) pro Kupi.cz, Koupaci-vody.cz, Khsjih.cz