Libeček většina lidí automaticky hází do vývaru nebo bramboračky. Tahle výrazná bylinka ale umí mnohem víc. Hodí se do bylinkového másla, pesta, dipů, marinád, oleje, luštěnin i domácích zeleninových směsí. Důležité je jen vědět, kdy použít mladé listy, co udělat s přerostlým libečkem a proč ho raději nepřevařovat.
Libeček patří mezi bylinky, které dokážou změnit celé jídlo už v malém množství. Jeho chuť připomíná celer, kořenovou zeleninu, vývar i známé polévkové dochucovadlo. Právě proto se mu někdy říká zelené maggi. V českých kuchyních má ale pořád trochu nespravedlivou pověst bylinky, která patří hlavně do polévky.
Ve skutečnosti se dá využít mnohem šířeji. Výborný je s bramborami, máslem, luštěninami, grilovanou zeleninou, kuřecím masem i tvarohem. Jen se s ním musí zacházet opatrně.
„Libeček je velmi silná bylinka. Když ho použijete správně, dodá jídlu hloubku a chuť vývaru. Když ho dáte moc, přebije všechno ostatní. To je nejčastější chyba,“ říká pro Kupi kuchař Pavel Vacelík.
Ne každý libeček se hodí na všechno. Mladé svěží listy jsou nejlepší tam, kde má vyniknout čerstvá chuť. Hodí se do másla, dipů, pesta, pomazánek nebo na nové brambory. Starší a tužší listy mají výraznější, někdy až ostřejší chuť, proto se hodí spíš do vývarů, zeleninových past, domácího maggi nebo na sušení.
Použít se dají i silnější stonky. Nejsou ideální na jemné nasekání do pomazánky, ale skvěle poslouží do vývaru, pod pečené maso nebo do základu na omáčku. Po uvaření je stačí vyndat podobně jako bobkový list.
„Libeček bych většinou nepřidával hned na začátku dlouhého vaření. Když se vaří příliš dlouho, ztrácí svěžest a může jít lehce do hořkosti. Do polévky nebo omáčky ho dávám raději ke konci,“ radí Pavel Vacelík.
Bylinkové máslo je asi nejvděčnější způsob, jak libeček využít mimo polévku. Hodí se na grilovanou kukuřici, pečené brambory, kuře, bagetu i zeleninu. Výhodou je, že se dá zamrazit po menších porcích.
„Doma ho dělám tak, že změklé máslo smíchám s libečkem, pažitkou, trochou citronové kůry a česnekem. Zamrazím ho jako malé válečky a pak jen ukrojím kolečko na brambory nebo maso. Návštěvy se většinou ptají, co v tom je, protože to chutná výrazněji než obyčejné bylinkové máslo,“ popsala redakci Kupi respondentka Jana z Brna.
Ingredience:
Postup:
Máslo nechte změknout. Bylinky nasekejte najemno, česnek prolisujte a vše promíchejte. Se solí opatrně, libeček sám o sobě chuť hodně zvýrazní.
Máslo dejte do lednice, nebo ho zabalte do potravinové fólie jako váleček a zamrazte. V lednici ho spotřebujte do několika dnů. V mrazáku vydrží déle a praktičtější je naporcovat ho rovnou na menší díly.
Libečkové pesto je výborné, ale čistě z libečku může být pro mnoho lidí až moc výrazné. Lepší je smíchat ho s petrželí, pažitkou, špenátem nebo trochou bazalky. Chuť zůstane bylinková, ale nebude ostrá.
„Čistý libeček je v pestu hodně dominantní. Za mě funguje nejlépe v kombinaci s petrželí. Na jednu část libečku bych dal dvě až tři části jemnější zelené bylinky,“ doporučuje Pavel Vacelík.
Ingredience:
Postup:
Vše krátce rozmixujte. Olej přidávejte postupně, aby vznikla hustší pasta.
Pesto se hodí k těstovinám, pečeným bramborám, do sendvičů nebo jako dochucení zeleniny. Pesto z čerstvých bylinek skladujte v lednici a spotřebujte rychle, ideálně během několika dnů. Pokud ho chcete uchovat déle, bezpečnější je zamrazit ho v tvořítku na led.
Libeček výborně funguje v jednoduchém studeném dipu. Stačí zakysaná smetana, jogurt nebo tvaroh, trocha citronu a pár nasekaných lístků.
„Nejvíc se mi osvědčil tvarohový dip s libečkem k pečeným bramborám. Dřív jsem dávala hlavně česnek, ale libeček tomu dodá chuť jako k dobré polévce. Jen ho dávám opravdu málo,“ říká respondentka Martina z Vysočiny.
Do dipů používejte mladé listy a přidávejte je postupně. Na jednu misku tvarohu nebo zakysané smetany většinou stačí pár lístků.
Libečkový olej je krásně zelený a hodí se na zakápnutí grilované zeleniny, brambor, masa nebo krémové polévky. Důležité je ale nepřipravovat ho jako dlouhodobou zásobu do spíže.
„Pokud chcete hezkou zelenou barvu, listy krátce spařte, hned zchlaďte v ledové vodě, osušte a rozmixujte s olejem. Pak přeceďte. Takový olej je ale lepší brát jako čerstvou kuchyňskou věc, ne jako konzervu na půl roku,“ upozorňuje Pavel Vacelík.
Bylinkové oleje z čerstvých surovin skladujte v lednici a spotřebujte co nejdříve. Pokud si nejste jistí čistotou přípravy nebo skladováním, je lepší udělat menší množství na jedno grilování.
Velmi praktické jsou mražené bylinkové kostky. Hodí se pro každého, kdo má libečku hodně a nechce ho sušit. Smíchat se dá s petrželí, celerovou natí, mrkví nebo trochou cibule.
„Dělám si kostky do polévky. Nasekám libeček, petrželovou nať, celerovou nať a trochu mrkve, přidám kapku vody a zamrazím. V zimě jednu kostku hodím do polévky nebo omáčky. Je to mnohem lepší než pytlík sušené směsi, která po čase skoro nevoní,“ říká respondentka Alena z Olomouce.
Výhoda je jednoduchá: nemusíte přidávat tolik soli jako u domácích past. Kostky se hodí i do luštěnin, zeleninových omáček nebo pod maso.
Další jednoduchou možností je libečková sůl. Listy musí být dobře osušené, aby směs neplesnivěla. Nasekaný libeček se promíchá se solí a nechá se proschnout na plechu. Hodí se na pečené brambory, míchaná vajíčka, pomazánky, maso nebo zeleninu. Tady je ale potřeba hlídat dávkování. Bylinková sůl pořád zůstává solí.
„Libeček může pomoct zvýraznit chuť jídla, takže někdy použijeme méně soli. Pokud z něj ale vyrobíme slanou směs nebo pastu, musíme s tím počítat při dalším dochucování,“ připomíná pro Kupi nutriční specialista Pavel Holý.
Na sociálních sítích se objevují také bylinkové chipsy z libečku. Fungují, ale je potřeba je brát spíš jako zajímavost. Listy se lehce potřou olejem, rozloží na pečicí papír a krátce pečou při nižší teplotě, dokud nejsou křehké.
„Zkoušela jsem je ze zvědavosti. Nejlepší jsou malé mladé listy, starší se rychle spálí a hořknou. Dávám je spíš jako drobnou ozdobu na brambory nebo krémovou polévku, ne jako misku chipsů k televizi,“ říká respondentka Lenka z Pardubic.
Libeček není univerzální bylinka na všechno. Opatrní buďte u jemných ryb, sladších salátů, lehkých smetanových omáček nebo jídel, kde má vyniknout bazalka, koriandr či kopr. Jeho chuť je tak výrazná, že snadno převezme hlavní roli. Dobře mu naopak svědčí jednoduchá, zemitá jídla: brambory, kořenová zelenina, luštěniny, kuře, vejce, houby, tvaroh a máslo.
Libeček si nezaslouží skončit jen v nedělní polévce. Když použijete mladé listy do másla, pesta nebo dipu a starší části schováte do mrazáku, soli nebo vývaru, využijete celou rostlinu mnohem lépe. Největší pravidlo zní jednoduše: dávat ho méně, přidávat spíš ke konci a nesnažit se z něj udělat jemnou bylinku. Libeček je výrazný, starosvětský a trochu tvrdohlavý. Právě proto ale dokáže obyčejné jídlo proměnit v něco, co voní jako poctivá domácí kuchyně.
Zdroje: Kupi.cz, respondenti redakce