Mšice na ovocných stromech, zelenině nebo bylinkách, to je scénář, který se každoročně opakuje snad v každé zahradě. Stačí chvilka nepozornosti a nové sazenice, milované růže nebo mladé stromky obalí lepkavá kolonie drobných škůdců, které hrdě doprovází armáda mravenců. Než ale vyrazíte do hobbymarketu pro agresivní chemii, jděte do kuchyně. Právě tam se totiž skrývají levné, bezpečné a ekologické ingredience pro domácí postřiky za pár korun.
Přírodní alternativy mohou fungovat jako účinná prevence nebo pomoc v počátečním stadiu napadení. Musí se ale aplikovat včas. „Na přemnožené kolonie, které už napadly většinu listů a způsobily jejich zkroucení, budou domácí recepty pravděpodobně spíše doplňkem ke specializovaným přípravkům. Je proto velmi důležité rostliny v zahradě kontrolovat pravidelně a v případě potřeby ihned zasáhnout,“ vysvětluje pro Kupi zkušená zahradnice Marie Brázdová. Ta pracovala před odchodem do důchodu v zahradnictví a po celý život se intenzivně věnuje i vlastní zahradě.
Výhodou těchto metod je jejich menší zátěž pro okolní prostředí a nižší riziko pro užitečný hmyz, jako jsou včely nebo slunéčka sedmitečná. Právě tyto druhy si chceme v zahradě zachovat, protože přirozeně pomáhají počty mšic regulovat. Jak si tedy domácí postřiky správně připravit a na co si dát pozor?
Jedno z nejčastěji využívaných řešení je postřik z mýdla. Mýdlový roztok funguje tak, že naruší ochrannou vrstvu na tělech mšic, což vede k jejich dehydrataci. Zároveň mýdlo vytváří na listech rostlin film, který hmyzu ztěžuje pohyb a udržení se na povrchu. Pro optimální šetrnost k rostlinám i půdě se doporučuje využít klasické draselné mýdlo (např. tekuté mazlavé mýdlo pro zahradnické účely), případně mýdlo marseillské nebo olivové.
Jedlá soda má v domácnosti bohaté využití a lze ji experimentálně využít i při ochraně rostlin. Soda mění pH na povrchu listů, což mšicím příliš nevyhovuje. Tento postřik se v zahradkářské praxi používá také jako částečná prevence před některými plísněmi a houbovými chorobami.
„Zde je potřeba velká opatrnost,“ varuje Marie Brázdová. „Zahrádkáři do těchto směsí často přidávají běžný jar na nádobí, aby se olej spojil s vodou. Klasický saponát ale může rozpustit ochrannou voskovou vrstvu samotného listu a popálit ho. Pokud ho použijete, pak opravdu jen kapku, nebo ho raději nahraďte jemným tekutým mýdlem.“
Mezi pěstiteli je oblíbený také zředěný roztok z mléka. Bílkoviny obsažené v mléce po zaschnutí vytvoří na těle drobného hmyzu tenký film, který jim ztěžuje dýchání. Kyselina mléčná navíc může působit jako mírný repelent a mléčný povlak se v počátečních fázích využívá i jako podpora ochrany před padlím.
„Mléko funguje spíše preventivně a u silného napadení mšicemi už samo o sobě nestačí. Je také klíčové aplikovat postřik za polojasného počasí. Když na ošetřené listy hned zasvítí silné slunce, mléko se může začít kazit a listy spálit,“ doplňuje zahradnice.
Kopřiva dvoudomá je v zahradě velmi užitečnou rostlinou. Obsahuje řadu minerálních látek a v závislosti na způsobu přípravy může sloužit buď jako dusíkaté hnojivo (zkvašená jícha), nebo jako rychlý postřik proti škůdcům (macerát). Kopřivy obsahují látky, které mšice odpuzují a mechanicky jim znepříjemňují pobyt na rostlině.
Nimbový (neemový) olej se lisuje ze semen stromu Azadirachta indická a v ekologickém zemědělství je ceněn pro obsah látky azadirachtin. Ta funguje jako přírodní regulátor růstu hmyzu. Omezuje chuť škůdců k jídlu a zastavuje jejich rozmnožování. Mšice po aplikaci neuhynou okamžitě, ale postupně přestanou sát rostlinné šťávy.
„Nimbový olej bývá často prezentován jako naprosto bezpečný pro užitečný hmyz, není to ale tak jednoznačné,“ upozorňuje zahradnice Marie Brázdová. „I když neubližuje včelám v takové míře jako běžná chemie, stále jde o širokospektrální insekticidní složku. Pokud postřikem přímo zasáhnete larvy slunéček nebo jiných užitečných dravců, může to negativně ovlivnit i je. Aplikujte ho proto cíleně a s rozvahou.“
Úspěšný boj s mšicemi se neobejde bez preventivních opatření, která škůdcům znesnadní usídlení v zahradě.
Kávový lógr obsahuje zbytky kofeinu a látek, jejichž specifické aroma může mšice i některé další škůdce mírně odpuzovat. Vysušenou kávovou sedlinu lze nasypat kolem stonků rostlin a jemně ji zapravit do vrchní vrstvy půdy, kde poslouží zároveň jako organický materiál. Ze sedliny lze připravit i slabý výluh (zalít horkou vodou, nechat zchladnout a přecedit), který se následně aplikuje rozprašovačem na listy.
Přírodním způsobem prevence je promyšlená kombinace rostlin na záhonech. Podél okrajů nebo kolem ohrožených kultur se často vysazují afrikány či lichořeřišnice. Afrikány mohou svým specifickým pachem mšice přirozeně odpuzovat. Lichořeřišnice naopak funguje jako takzvaná „nástražná“ rostlina. Mšice ji natolik preferují, že se stáhnou primárně na ni, čímž ušetří okolní zeleninu. Zahradník pak může škůdce kontrolovaně zlikvidovat na této vybrané kultuře. Mezi další vhodné sousedy patří kopr, heřmánek nebo levandule.
Pokud si všimnete, že po stoncích a větvích intenzivně pobíhají mravenci, je to téměř stoprocentní signál přítomnosti mšic. Tyto dva druhy žijí v těsné oboustranně výhodné symbióze. Mravenci chrání mšice před dravým hmyzem a na oplátku se živí jejich medovicí. Mravenci dokonce mšice na mladé, šťavnaté výhonky aktivně přenášejí a pomáhají jim v šíření.
Chcete-li se mšic zbavit dlouhodobě, musíte omezit pohyb mravenců po rostlinách. U ovocných stromů a keřů se výborně osvědčily lepové pásky upevněné na kmeny, které mravencům mechanicky zabrání v přístupu do koruny. Pravidelné kypření půdy kolem rostlin a narušování mravenčích cest rovněž přispívá k tomu, že mravenci své svěřence opustí, čímž se kolonie mšic stanou snadnou kořistí pro přirozené predátory.
Zdroje: Kupi.cz, zahradnice Marie Brázdová pro Kupi.cz