Odložené platby zažívají v Česku velký boom. Stačí totiž jen pár kliknutí v e-shopu, zboží máte doma a platbu vyřešíte elegantně až za několik týdnů. Služby jako Twisto, Klarna nebo Skip Pay lákají na pohodlí, rychlost i pocit bezstarostného nakupování. Jenže právě v tom může být problém, a ne malý. Z nenápadného odkladu se totiž snadno stane dluhová spirála, o to víc, pokud využíváte více odložených plateb najednou. Bolet pak může nejen nastřádaný dluh, ale i nepříjemné sankce.
Model „Buy Now, Pay Later“ (BNPL), tedy „Nakup teď, zaplať později“, funguje jednoduše. Zákazník si objedná zboží, ale peníze odejdou až po určité době, typicky za 14, 30 nebo 45 dní. Některé služby navíc umožňují rozložení do několika splátek. Zatímco pro e-shopy jde o způsob, jak zvýšit počet objednávek i průměrnou útratu, pro zákazníky se zase jedná o rychlou cestu k nákupu bez okamžitého zásahu do rozpočtu.
Podle analytických odhadů využilo odložené platby alespoň jednou zhruba 22 % českých spotřebitelů, nejčastěji mladší zákazníci a online nakupující. Některé služby fungují čistě jako krátkodobý odklad platby, jiné už připomínají klasický spotřebitelský úvěr.
V Česku dnes odložené platby nabízejí například služby jako Twisto, Klarna nebo Skip Pay. Podobný princip ale najdete i u některých bank, splátkových společností nebo přímo v platebních branách e-shopů. Pro zákazníka proto není důležité jen známé logo služby, ale hlavně konkrétní podmínky: kdy je splatnost, co se stane při zpoždění a zda se z krátkého odkladu nestává klasický úvěr.
Výplata až za týden: Nejčastější scénář? Peníze dojdou až po výplatě. Člověk ale potřebuje koupit nové boty pro dítě, zaplatit nečekaný nákup nebo využít časově omezenou slevu. Odložená platba v takovou chvíli působí jako elegantní řešení.
Psychologický efekt – „neplatím teď“: Právě tenhle bod bývá podle odborníků nejrizikovější. Platba se odloží, mozek najednou necítí okamžitý odchod peněz a nevidí aktuální bilanci na svém účtu, což častěji vede k většímu utrácení než při běžné platbě kartou.
„Odložená platba snižuje bolest z utrácení. Člověk si něco koupí hned, ale skutečný dopad do rozpočtu přijde až později. To může vést k tomu, že lidé nakupují věci, které by si při okamžité platbě možná rozmysleli. Za mě je to rizikové hlavně proto, že to normalizuje chování: ‚koupím si to teď, i když na to aktuálně nemám peníze,‘“ říká pro Kupi Michal Doubek, finanční poradce a lektor finanční gramotnosti.
Možnost zboží vrátit: Řada zákazníků využívá odložené platby i prakticky, například při nákupu oblečení. Objednají více velikostí, doma vyzkouší a zaplatí až to, co si skutečně nechají.
Výhodná akce, která nepočká: Slevové akce typu Black Friday nebo krátkodobé výprodeje vytvářejí tlak na rychlé rozhodování. Lidé často nechtějí „propásnout příležitost“, a tak nakoupí i ve chvíli, kdy aktuálně nemají dostatek peněz.
„Nebezpečné to začíná být ve chvíli, kdy si člověk přes odloženou platbu kupuje věci, které by si bez ní nemohl dovolit. To je pro mě jasný varovný signál. Pokud na něco nemám dnes, měl bych se nejdřív ptát, zda to opravdu potřebuji – ne jak platbu odsunout,“ radí Doubek.
Pokud zákazník nezaplatí včas, mohou následovat poplatky, penále nebo předání pohledávky k vymáhání. Některé služby navíc reportují informace do úvěrových registrů. To může komplikovat například budoucí žádost o hypotéku nebo jiný úvěr. Zvlášť rizikové jsou situace, kdy lidé používají odložené platby jako náhradu za běžný příjem.
Odložené platby jsou populární hlavně mezi mladšími zákazníky. Právě generace Z a mileniálové patří mezi nejsilnější uživatele služeb typu Klarna nebo Twisto. Ti jsou zároveň náchylnější k impulzivnímu nakupování přes mobil. Stačí pár kliknutí na sociálních sítích, reklama na „limitovanou nabídku“ a možnost zaplatit až později. Kombinace pohodlí, marketingového tlaku a jednoduchého schválení může vést k rychlému zadlužování.
„Nejrizikovější skupinou jsou podle mě lidé s napjatým rozpočtem, nízkou rezervou, nepravidelnými příjmy a také mladší lidé, kteří ještě nemají pevně nastavené finanční návyky. U nich může odložená platba velmi snadno vytvořit iluzi, že si něco mohou dovolit, i když jejich rozpočet říká opak,“ popisuje Michal Doubek.
Právě v tom mají někteří zákazníci zmatek. Krátký odklad bez navýšení často nepůsobí jako klasický úvěr. Ve skutečnosti ale člověk stále nakupuje za peníze, které v tu chvíli fyzicky nemá.
„Rizika vidím velmi podobná jako u spotřebitelských úvěrů, jen jsou často méně viditelná. U klasického úvěru má člověk obvykle pocit, že si půjčuje. U odložené platby to psychologicky často působí spíš jako ‚jen posunutí platby‘. A právě v tom je podle mě hlavní problém,“ říká Doubek.
Rozdíl proti kreditní kartě nebo spotřebitelské půjčce je hlavně v jednoduchosti. Schválení bývá otázkou sekund a celý proces působí méně bankovně. I proto odborníci upozorňují, že lidé mohou riziko zadlužení podceňovat.
Samotné odložené platby nejsou automaticky špatné. Riziko vzniká ve chvíli, kdy si člověk začne odkládat více nákupů najednou. Americký Consumer Financial Protection Bureau upozornil, že většina uživatelů BNPL měla více odložených půjček současně. Přibližně pětina lidí si navíc brala novou odloženou platbu každý měsíc.
Právě vrstvení více malých plateb bývá podle finančních poradců nejvíce rizikové. „Jedna odložená platba může působit nevinně. Problém nastává ve chvíli, kdy jich člověk má více najednou – každá je třeba relativně malá, ale dohromady mohou vytvořit nepříjemný závazek do dalších měsíců. Lidé pak často nemají jasný přehled, kolik už vlastně utratili a kolik peněz jim v dalších týdnech nebo měsících reálně odejde. Rozpočet potom na první pohled vypadá lépe, než ve skutečnosti je. Člověk má na účtu peníze, ale část z nich už je ve skutečnosti utracená dopředu,“ vysvětluje pro Kupi finanční poradce Michal Doubek.
A právě v tento moment dle finančních poradců lidé ztrácejí přehled o tom, kolik už reálně utratili. Zpozornět byste měli, pokud:
Existuje pár situací, kdy mohou být odložené platby rozumným pomocníkem. Například když člověk čeká na výplatu a ví, že bude mít na úhradu, nebo také při nákupu zboží, které si chce nejdřív vyzkoušet. V pořádku je to také tehdy, pokud se jedná o krátkodobé překlenutí nečekaného výdaje a pečlivě si hlídáte všechny termíny splatnosti.
„Teoreticky mohou dávat smysl pro člověka, který má perfektní přehled o svém rozpočtu, má rezervu, nekupuje plánovaně a odloženou platbu používá jen technicky – například kvůli pohodlí, reklamaci nebo krátkodobému překlenutí cashflow. Ale upřímně řečeno, u běžné spotřeby vidím jen velmi málo situací, kdy je to skutečně potřeba,“ radí Michal Doubek.
Klíčové je nepoužívat tyto služby jako způsob dlouhodobého financování běžné spotřeby. Na co si ale naopak dát pozor? Odborníci doporučují několik základních pravidel:
Pomoci může i jednoduché pravidlo. Pokud by si člověk danou věc nekoupil při okamžité platbě kartou, měl by nákup zvážit i při odložené platbě.
Zdroje: finanční poradce Michal Doubek pro Kupi.cz, Forbes, Investopedia