Oběd u počítače v kanceláři? Právě tohle podle odbornice často znepřátelí kolegy

Přestávka na jídlo neznamená, že se musí jíst

Zákoník práce stanovuje, že zaměstnanec má během směny nárok na přestávku na jídlo a oddech. Ta by měla přijít nejpozději po šesti hodinách práce a trvá alespoň třicet minut. Zákon ale neurčuje, že zaměstnanec musí tuto dobu využít výhradně k jídlu.

V jedné ruce vidlička v druhé myš

Právě proto mnoho lidí během pauzy vyřídí jiné věci – například nákup, telefonáty nebo krátké pochůzky. Jídlo pak snědí až později přímo u pracovního stolu.

Když je v kanceláři klima à la jídelna

V open space kancelářích může být konzumace jídla u pracovního stolu citlivé téma. Zvlášť když se sejde více různých pokrmů najednou. Typickými „spouštěči“ kancelářských debat bývají například ryby ohřívané v mikrovlnce, smažená jídla, pokrmy s výrazným česnekem nebo cibulí, silně kořeněná jídla.

Pokud si několik lidí začne ohřívat oběd ve stejnou dobu, může být prostor během chvíle plný různých pachů. Pro některé kolegy je pak obtížné soustředit se na práci.

• Podobnou zkušenost mám i já osobně z doby studií: Na brigádě jsem pracovala v kanceláři obchodního oddělení, kde nás sedělo asi deset. Několik kolegů si nosilo obědy v krabičkách a jedli je přímo u počítače. Když se sešli dva nebo tři lidé najednou, bylo to opravdu nepříjemné – v malé kanceláři se míchaly různé pachy a nedalo se tomu nijak uniknout. Jeden kolega pak oběd u počítače protáhl klidně i na 45 minut a jen scroloval myší a hlásil do placu, co se děje v bulváru.

Zaměstnavatel může nastavit pravidla

Podle pracovního práva má zaměstnavatel právo stanovit pravidla pro chování na pracovišti, pokud je to potřeba pro fungování pracovního prostředí.

„Zaměstnavatel může například určit, že se jídlo konzumuje pouze v kuchyňce nebo jídelně. Takové pravidlo bývá součástí pracovního řádu nebo interní směrnice,“ vysvětluje Jana Březíková, HR manažerka.

Podle ní nejde o výjimečnou situaci. „Ve sdílených kancelářích nebo open space se často řeší stížnosti na pachy z jídla. Firmy proto někdy zavádějí pravidla, která mají chránit komfort ostatních zaměstnanců,“ dodává.

Přestávku zaměstnanec má, místo jídla ale může firma určit

Mnoho zaměstnanců překvapí, že nárok na přestávku automaticky neznamená možnost jíst kdekoliv.

„Zaměstnanec má právo na přestávku na jídlo a oddech, ale zaměstnavatel může určit, kde se jídlo konzumuje. Pokud je například k dispozici kuchyňka nebo jídelní kout, může firma očekávat, že zaměstnanci budou jíst právě tam,“ říká Březíková.

Takové pravidlo je podle ní běžné zejména tam, kde pracuje větší počet lidí ve společném prostoru. „Pokud jídelnu ve vaší firmě nemáte, pak je dobré si o tom promluvit s nadřízeným, vysvětlit mu, že vám stravování kolegů v kanceláři vadí, a poprosit ho o úpravu interních pravidel,“ vysvětluje Březíková.

Tiché nepohodlí, které zná mnoho kanceláří

Mnoho lidí se podobné situace zdráhá řešit otevřeně. Říct kolegovi, že vám vadí jídlo u počítače, může působit nepříjemně nebo zbytečně konfliktně, a tak raději mlčíte.

V kancelářích pak vznikají typické momenty, které zná téměř každý. Někdo si ohřeje oběd, položí krabičku vedle klávesnice a v klidu u něj projíždí internet nebo vyřizuje e-maily. Ostatní kolegové kolem sebe jen nenápadně pokukují a přemýšlejí, kdo se odváží něco říct.

Přitom právě v takových situacích by měla fungovat základní kancelářská ohleduplnost. Sdílený pracovní prostor znamená, že každý svým chováním ovlivňuje i ostatní.

Jak kolegovi naznačit, že vám jídlo v kanceláři vadí

Podle HR specialistů není dobré nechávat podobné situace dlouho neřešené. Pokud někomu jídlo u pracovního stolu vadí, je lepší říct to kolegovi klidně a přímo, ideálně mezi čtyřma očima.

„Nejlepší je mluvit za sebe a popsat vlastní pocit, ne obviňovat druhého. Například říct, že vám pach jídla v kanceláři vadí nebo že se vám pak hůř soustředí na práci,“ doporučuje Jana Březíková.

Podle ní je důležité zachovat přirozený tón a vyhnout se výčitkám. „Většina lidí si vůbec neuvědomí, že tím může ostatní rušit. Když jim to někdo řekne slušně a bez emocí, obvykle to pochopí. Často pak stačí jednoduchá domluva, že teplá jídla se budou jíst spíše v kuchyňce,“ dodává.

Co říkají zaměstnanci

Redakce se zeptala několika lidí, jak podobné situace v kancelářích vnímají.

„Když někdo jí u počítače studený sendvič, asi mi to nevadí, pokud tedy nemlaská nebo nemá potřebu mluvit s plnou pusou. Ale když se ohřívá ryba nebo něco hodně aromatického, je to nepříjemné pro všechny kolem,“ říká Martin (34), který pracuje v IT firmě.

Podobnou zkušenost má i Lucie (29). „U nás v kanceláři jsme se nakonec domluvili, že teplá jídla jíme v kuchyňce. Dřív jsme seděli v open space, a když si tři lidé ohřáli oběd najednou, byla tam opravdu silná směs pachů. A vůbec nemuselo jít o rybu nebo cibuli. Někdy stačí i jeden oběd, který celý prostor kanceláře zamoří.“

Kancelářská etiketa někdy vyřeší víc než pravidla

Přestože některé firmy mají pravidla jasně uvedená v interních směrnicích, v mnoha kancelářích fungují spíš nepsané dohody mezi kolegy.

Typickým příkladem jsou drobná doporučení:

• jídla jíst v kuchyňce, v odpočinkové zóně, kde nikdo není, apod.,
• nenechávat zbytky jídla na stole,
• po jídle pracovní místo uklidit,
• při ohřívání jídla využít kuchyňku.

Právě tyto drobnosti často rozhodují o tom, zda se z kancelářského oběda stane běžná rutina, nebo zdroj napětí mezi kolegy.

Většina podobných konfliktů vzniká spíše z nedorozumění než ze zlého úmyslu. Pro jednoho je rychlý oběd u počítače praktickým řešením, pro druhého nepříjemným rozptýlením během práce. A někdy stačí opravdu málo – přesunout oběd o pár metrů dál do kuchyňky.

Zdroje: Kupi.cz, HR manažerka Jana Březíková pro Kupi.cz