Otevřít troubu hned po dopečení, nebo raději počkat? Zdánlivě banální otázka může rozhodnout o tom, jestli vám vydrží kuchyňská linka v pořádku, nebo se začne rozpadat. Horká pára ničí nábytek podobně jako u myčky, ale málokdo to tuší. Servisní technik vysvětluje, kdy troubu otevřít a jak ji správně udržovat.
Když dopečete při dvou stech stupních a otevřete dvířka dokořán, uvolní se obrovské množství horké páry. Ta stoupá přímo nahoru k pracovní desce, skříňkám a případně i k digestoři. A právě tady začíná problém, o kterém se moc nemluví.
„Lidé se bojí otevřít myčku kvůli páře, ale u trouby dělají přesně to samé a ani si to neuvědomují,“ říká Ing. Petr Slovák, servisní technik s třicetiletou praxí. „Rozdíl je v tom, že trouba se otevírá ručně a člověk má pocit, že má situaci pod kontrolou. Ale pára je stejně horká a škody jsou stejné.“
Horká pára o teplotě sedmdesát až devadesát stupňů dokáže poškodit laminátové desky, odlepit hrany kuchyňských dvířek nebo zvlnit dřevěné povrchy. Záleží na kvalitě materiálů a na tom, jak často a jak dlouho páru vystavujete. U levnějších kuchyní se první problémy objevují už po roce intenzivního používání.
Univerzální rada neexistuje, protože záleží na typu pokrmu, teplotě pečení a konstrukci kuchyně. Základní pravidlo ale platí: Čím vyšší teplota, tím déle byste měli s otevřením počkat.
Pokud jste pekli při teplotách nad sto osmdesát stupňů, nechte troubu aspoň pět až deset minut pootevřenou jen o pár centimetrů. Použijte dřevěnou vařečku nebo speciální zarážku, kterou některé trouby mají v příslušenství. Pára tak unikne postupně a nepoškodí okolní nábytek. Teprve pak můžete dvířka otevřít úplně.
„Nejhorší je otevřít troubu naplno hned po dopečení. Rázový výbuch páry je jako horká sprcha pro vaši kuchyňskou linku,“ vysvětluje Ing. Slovák. „Viděl jsem případy, kdy se lidem odlepila celá hrana pracovní desky. A to jen proto, že pravidelně pekli při vysokých teplotách a hned otevírali.“
U pokrmů pečených na nižších teplotách, řekněme do sto padesáti stupňů, není problém tak výrazný. Pára je mírnější a škody minimální. Přesto je lepší postupovat opatrně, zejména pokud máte dřevěnou pracovní desku nebo levnější kuchyňskou linku.
Moderní trouby nabízejí funkci pyrolytického čištění. Trouba se zahřeje na teplotu kolem pěti set stupňů a všechny nečistoty shoří na popel. Po skončení stačí popel vytřít vlhkým hadříkem. Zní to skvěle a funguje to výborně. Problém je v teplotě.
„Pyrolýza je nejagresivnější zátěž pro kuchyňský nábytek,“ upozorňuje technik. „Trouba je několik hodin rozpálená na extrémní teplotu a teplo se šíří do okolí. Pokud máte vestavnou troubu v levnější lince, můžete mít problém.“
Výrobci sice trouby izolují, ale teplo se stejně dostává ven, zejména kolem dvířek a větracích otvorů. Po skončení pyrolýzy navíc vzniká obrovské množství páry, když troubu poprvé otevřete. Proto je důležité počkat, až trouba vychladne, a pak ji otevřít jen pootevřenou, ne hned dokořán.
Pokud používáte pyrolýzu pravidelně, sledujte stav kuchyňského nábytku v okolí trouby. Objeví-li se první známky poškození, zvažte ruční čištění nebo použití šetrnějších čisticích prostředků.
Gumové těsnění kolem dvířek trouby plní dvě funkce. Za prvé zabraňuje úniku tepla ven, což šetří energii. Za druhé chrání okolní nábytek před přímým kontaktem s horkým vzduchem. Když je těsnění poškozené nebo znečištěné, obě funkce selhávají.
„Těsnění trouby je jako pneumatika u auta. Když je opotřebované, všechno funguje hůř,“ přirovnává Ing. Slovák. „Viděl jsem trouby, kde bylo těsnění tak zanášené tukem, že dvířka řádně nedoléhala. Teplo unikalo ven a ničilo linku.“
Těsnění byste měli čistit minimálně jednou měsíčně. Použijte vlhký hadřík namočený v teplé vodě s trochou saponátu. Důkladně otřete celý obvod těsnění, zejména v rozích, kde se usazuje nejvíc mastnoty. Pokud je těsnění viditelně poškozené, prasklé nebo ztratilo pružnost, je čas ho vyměnit. Výměna není drahá a prodlouží životnost trouby i okolního nábytku.
Dvířka moderních trub mají obvykle dvě až čtyři skleněné vrstvy. Mezi nimi cirkuluje vzduch, který izoluje a snižuje teplotu vnějšího skla. Problém nastává, když se mezi skla dostane mastnota nebo nečistoty. Zvenku to není vidět, ale zevnitř trouby ano.
„Málokdo ví, že se dvířka dají rozebrat a vyčistit i mezi skly,“ říká technik. „Přitom to není nic složitého. Stačí si přečíst návod a postupovat podle něj. Čisté sklo mezi panely znamená lepší izolaci a nižší spotřebu energie.“
Postup se liší podle značky trouby, ale princip je podobný. Většinou se dvířka sejmou z pantů, rozšroubují se dva šrouby a skla se opatrně vyjmou. Umyjete je v teplé vodě s mycím prostředkem, osušíte a vrátíte zpět. Celá operace zabere maximálně dvacet minut a výsledek stojí za to.
Pokud si na to netroufáte sami, zavolejte servis. Čištění mezi skly není drahá služba a prodlouží životnost dvířek. Navíc uvidíte do trouby líp a nebudete muset hádat, jestli je jídlo už hotové.
Některé moderní trouby mají funkci odvětrávání nebo rychlého chlazení. Po skončení pečení zapnete tuto funkci a ventilátor odvede horký vzduch rychleji ven. Trouba vychladne za poloviční čas a pára se rozloží postupně, ne rázově.
„Tahle funkce je přesně na to, o čem mluvíme. Pomalu odvede páru a teplo, aniž by poškodila nábytek,“ vysvětluje Ing. Slovák. „Problém je, že ji většina lidí vůbec nepoužívá, protože o ní neví. Přitom je to v návodu.“
Pokud vaše trouba tuto funkci má, používejte ji. Ušetříte si starosti s poškozením kuchyně a trouba vydrží déle. Pokud ji nemáte, použijte metodu s pootevřenými dvířky, o které jsme mluvili výše.
Pyrolýza je pohodlná, ale ne každá trouba ji má a ne každý ji chce používat kvůli vysoké spotřebě energie. Ruční čištění je alternativa, která funguje stejně dobře, jen vyžaduje trochu práce.
Klasické čisticí prostředky na trouby obsahují agresivní chemikálie, které sice odstraní připálený tuk, ale mohou poškodit smalt nebo nerezové povrchy. Šetrnější variantou je čištění pomocí jedlé sody a octa. Smíchejte jedlou sodu s trochou vody na pastu, natřete jí vnitřek trouby a nechte působit přes noc. Ráno setřete vlhkým hadříkem a povrch dolaďte octem. Funguje to překvapivě dobře a nezatěžujete životní prostředí.
„Jedlá soda je podceňovaný pomocník. Nepoškodí povrch a funguje i na staré připáleniny,“ říká Ing. Slovák. „Samozřejmě to není tak rychlé jako pyrolýza, ale výsledek je srovnatelný.“
Další šetrná metoda využívá páru. Dejte do trouby žáruvzdornou misku s vodou a citronem, nastavte teplotu na sto stupňů a nechte hodinu působit. Pára změkčí nečistoty a pak je snadno setřete. Trouba navíc voní svěže.
Redakce Kupi vyrazila do pražského obchodního centra a zeptala se náhodných zákazníků na jejich zkušenosti s péčí o troubu. Odpovědi ukázaly, že problém s párou a poškozením nábytku je běžnější, než se zdá.
Trouba není jen o pečení, ale i o správné péči. Horká pára dokáže poškodit kuchyňský nábytek stejně jako u myčky, proto je důležité troubu otevírat opatrně a postupně. Pravidelné čištění těsnění, kontrola skla mezi panely a rozumné používání pyrolýzy prodlouží životnost spotřebiče i celé kuchyně. A hlavně: Není důvod spěchat. Pár minut navíc vám může ušetřit tisíce korun za opravu nebo výměnu nábytku.
„Trouba je jeden z nejnamáhanějších spotřebičů v domácnosti. Zaslouží si pozornost,“ uzavírá Ing. Slovák. „Pár jednoduchých návyků stačí a vydrží vám roky bez problémů.“
Zdroje: Kupi.cz, Ing. Petr Slovák – servisní technik, respondenti redakce Kupi, výrobci spotřebičů