ŽEBŘÍČEK: Turisté hodnotili české sladkosti. Těchto 10 dopadlo nejhůř

ŽEBŘÍČEK: 10 nejhůře hodnocených českých dezertů podle turistů

Jak žebříček vznikl

Portál TasteAtlas zveřejnil přehled šestnácti nejhůře hodnocených českých dezertů. Hodnocení vychází z recenzí uživatelů, přičemž systém rozlišuje mezi skutečným uživatelem a robotem. Pro verzi žebříčku aktualizovanou k 17. listopadu 2025 uvádí TasteAtlas celkem 4 224 hodnocení, z nichž 3 389 označil jako legitimní.

TasteAtlas zároveň upozorňuje, že podobné žebříčky nejsou absolutní pravdou. Mají lidi vést k diskusi a k hlubšímu zájmu o regionální kuchyni.

Kuchař Aleš Markytán pro Kupi vysvětluje: „Turista často nezná kontext. Nesleduje, co je pro českou kuchyni typické. Vidí dezert, hodnotí chuť, vzhled a cenu. To je legitimní pohled, který ale může být velmi odlišný od toho, jak jídlo vnímá místní obyvatel. Právě proto je zajímavé sledovat, kde se očekávání potkávají a kde se rozcházejí.“

Které dezerty dopadly nejhůř

Z celkových šestnácti dezertů vybíráme deset nejčastěji kritizovaných položek. Informace o nich vycházejí z popisů jednotlivých jídel uvedených na TasteAtlas.

1. Rýžový nákyp

Rýže v mléce, žloutky, máslo, ovoce a navrch ušlehané bílky. Tak vypadá tradiční rýžový nákyp. Pro mnoho lidí nostalgie, pro jiné překvapivě těžký pokrm. Turisté často uvádějí, že působí sytě, někdy suše, někdy vizuálně méně přitažlivě. Markytán upozorňuje: „Nákyp je jídlo, jehož síla stojí na vzpomínkách. Bez nich může být pro hosta jen hmotou rýže v cukru a mléce. Prezentace hraje velkou roli.“

2. Těstoviny s mákem

Široké nudle s máslem, mákem a cukrem se v Česku berou jako rychlá klasika. V zahraničí ale jde o nezvyklý hybrid mezi slaným a sladkým. Často zaznívá, že chuť je příliš jednoduchá a málo nápaditá.

3. Velikonoční beránek

Symbol Velikonoc v pečené formě. Piškotové těsto, citronová kůra, rozinky a někdy čokoládová poleva. Beránek je ale sváteční jídlo. Kdo nezná české tradice, vidí hlavně suché pečivo, které se lépe uchovává, než jí.

4. Hořické trubičky

Oplatky s chráněným zeměpisným označením. Na papíře kvalitní produkt, v praxi dezert, který může být vnímán jako turistický suvenýr. V diskusích se objevuje rozdílná kvalita u různých výrobců.

5. Bramborové šišky s mákem

Dezert postavený na bramborovém těstu je pro některé hosty zvláštní už v základu. Větší porce mohou působit jako hlavní jídlo. Ti, kdo čekají lehkou sladkou tečku, bývají překvapení.

6. Makový závin

Závin plněný makovou pastou, rozinkami a citronovou kůrou. Často chutný, ale může doplatit na rozdílnou kvalitu výrobců. Pokud je náplň příliš hutná nebo těsto suché, zanechá dojem, který se těžko napravuje.

7. Žemlovka

Kombinace pečiva, mléka, jablek a skořice je doma oblíbená. Pro někoho ale vypadá jako způsob, jak zužitkovat zbytky. Vizuální stránka rozhoduje. Dezert je chutný, ale potřebuje prezentaci, která mu pomůže.

8. Mazanec

Sladké pečivo s mandlemi a rozinkami není mimo velikonoční období příliš vyhledávané. Mnozí turisté nerozumí sezónním tradicím, a proto jej hodnotí jako běžný sladký chléb s vyšší cenou.

9. Ovocné knedlíky a další sladké varianty českých knedlíků

Ovocné knedlíky jsou ikonou české kuchyně. Zároveň jídlem, které může působit nezvykle. Pro někoho je těžké přijmout sladký knedlík jako dezert. Zvlášť pokud je porce velká a doplněná máslem a tvarohem.

10. Perníčky

Vánoční stálice. V prosinci milované, v létě méně. Kvalita se výrazně liší mezi poctivými perníkáři a levnými balenými produkty. Právě setkání s tvrdým nebo málo kořeněným perníkem často snižuje celkový dojem hodnotitelů.

Co na to respondenti

Redakce vyrazila do obchodního centra a oslovila několik zákazníků. Jejich odpovědi ukazují, jak různé jsou pohledy na kritizované dezerty.

• Marie, důchodkyně, 62 let: „Žemlovka se u nás doma dělala vždy. Chápu ale, že pro někoho zvenčí nemusí vypadat lákavě. Když se špatně naservíruje, nepomůže tomu ani chuť.“
• Petr, IT specialista, 38 let: „Nudle s mákem si udělám doma, když potřebuji rychlou večeři. V restauraci bych si je nedal. Za stejnou cenu může být na výběr něco, co působí propracovaněji.“
• Karolína, učitelka, 29 let: „Mazanec mám ráda jen čerstvý. V obchodech bývá často tvrdý. Pokud turista narazí na tuhle verzi, není divu, že ho zařadí mezi horší dezerty.“
• Lukáš, řidič, 45 let: „Miluji ovocné knedlíky, ale turisté asi čekají něco jiného. Když dostanou velkou porci, působí to spíš jako oběd než jako dezert.“

Jak české dezerty obstojí u dnešních hostů

Tradiční sladkosti mají silné kořeny. Jenže současní hosté a turisté vnímají jídlo jinak než dřívější generace. Záleží jim na prezentaci, lehkosti i porci. V této konkurenci se některé české dezerty ocitají v roli outsiderů, i když doma mají pevné místo.

Markytán pro Kupi dodává: „Prostor pro tradici tu vždy bude. Jde jen o to, jak se s ní pracuje. Pokud ji dokážeme podat způsobem, který mluví ke dnešnímu publiku, může uspět stejně dobře jako moderní dezert.“

Žebříček TasteAtlas nepředstavuje útok na českou kuchyni. Ukazuje jen, že turismus a domácí gastronomie mohou fungovat podle odlišných pravidel. Dezert, který někomu připomíná dětství, může pro někoho jiného znamenat porci něčeho těžkého a neznámého. Možná právě v tom je krása české kuchyně. Je upřímná, někdy přímočará a nesnaží se být něčím, čím není. A pokud některé sladkosti turistům úplně nesedí, neznamená to, že bychom se jich měli vzdát. Spíš stojí za to ukázat je v dobré formě.

Zdroje: Kupi.cz, TasteAtlas, respondenti redakce, kuchař Aleš Markytán pro Kupi.cz