Asi většina lidí má za to, že prkénko na krájení stačí prostě umýt vodou a jarem a je hotovo. To ale není ideální, alespoň jednou za čas byste ho měli vyčistit mnohem důkladněji! Na špatně umytých nebo poškrábaných prkýnkách je podle odborníků víc bakterií než na záchodě.
Velkým nešvarem nejen českých domácností je jedno univerzální, „dobře zajeté“ prkénko, na kterém se krájí všechno – maso, zelenina, ovoce i pečivo. Jenže právě tím vzniká podle řady výzkumů riziko takzvané křížové kontaminace, tedy přenosu bakterií ze syrových potravin na jiné.
Všichni víme, že po syrovém mase nemáme krájet na stejném prkénku třeba zeleninu. Ale ani umytí nemusí pomoct. Zbytky nedostatečně umytých šťáv z masa mohou snadno kontaminovat třeba zeleninový salát nebo chleba, a právě tudy se do těla může podle vědců dostat Salmonella nebo bakterie E. coli.
Výsledek? Nevolnost, horečky, zvracení a tak dále. Naštěstí se tomu dá předcházet.
Rychlé opláchnutí pod tekoucí vodou nestačí. Bakterie dokážou přežívat i po běžném mytí, hlavně pokud prkénko zůstává vlhké. Podle testů americké organizace Consumer Reports nebo USDA se mikroorganismy nejčastěji množí právě v drobných zářezech po noži, kde zůstávají zbytky potravin, tuk i vlhkost.
Pokud prkénko neusušíte, vytvoříte bakteriím ideální prostředí pro množení. Riziková jsou také prkénka, která už mají hluboké rýhy nebo mastný film. I když na první pohled vypadají čistě, bakterie jako Listeria monocytogenes v nich můžou přežít i několik dní. Takové prkénko už je lepší vyměnit za nové.
Spousta článků na internetu tvrdí, že dřevo je z hlediska hygieny méně vhodné než plast. I mezi lidmi se tato polopravda šíří, protože se to zdá logické.
Ve skutečnosti to ale výzkumy vyvracejí. Například už studie z roku 1994, kterou publikoval tým profesora Deana Clivera z Univerzity ve Wisconsinu, poukázala na to, že dřevěná prkénka mohou být dokonce hygieničtější než plastová. Dřevo totiž obsahuje přírodní látky – taniny a polyfenoly –, které působí antibakteriálně.
Bakterie, které se do pórů dřeva dostanou, v nich rychle odumírají a nemohou se znovu dostat na povrch. Naproti tomu plastová prkénka, zvlášť když jsou poškrábaná, zadržují vlhkost i zbytky potravin a bakterie v nich můžou dlouhodobě přežívat.
Každé prkénko, dřevěné i plastové, by se mělo po každém použití důkladně umýt horkou vodou, saponátem a kartáčkem, aby se odstranily zbytky jídla.
Dřevěné by se nemělo dlouho máčet ve vodě ani ho dávat do myčky, protože by mohlo popraskat nebo se zkroutit. Po umytí ho osušte utěrkou a nechte stát nastojato, aby z něj mohla voda odtéct a vzduch ho zbavil vlhkosti.
Například Kanadský institut pro bezpečnost potravin doporučuje pro občasnou dezinfekci použít roztok vody a octa, a to přibližně v poměru 1 : 1. Dobře funguje taky 3% peroxid vodíku nebo dezinfekce na bázi alkoholu či alkálií pro potravinářské účely.
Pokud dáváte přednost přírodním prostředkům, vyzkoušejte jedlou sodu, sůl nebo citronovou šťávu. Tyto potraviny nejen dezinfikují, ale i neutralizují pachy. Dřevěné prkénko pak můžete jednou za měsíc ošetřit potravinářským olejem nebo voskem, aby bylo odolnější proti vlhkosti.
Pokud je vaše prkénko plné škrábanců, vrypů a prohlubní, prostě ho vyhoďte a kupte si nové. Ale jestli vypadá ještě docela zachovale, můžete ho pořádně vyčistit a „zrenovovat“. Tady je oblíbený postup s přírodními látkami, který doporučují lidé v diskuzních fórech i na sociálních sítích.
Ať už budete prkénko jednou za čas hloubkově čistit chemikáliemi, dezinfekcí, nebo přírodním způsobem, jedno je jisté – bude vám sloužit mnohem déle a taky tím výrazně snížíte riziko nákazy bakteriemi. A o to jde především.
Zdroje: Kupi.cz, NCBI, Science direct, dTest, Food safety