Někdo je velký spáč, jinému stačí doslova pár hodin. Nicméně všeobecně se říká, že ideál se pohybuje okolo 8 hodin spánku denně. Ale věděli jste, že potřeba spánku se během věku mění? Proč tomu tak je? A odpovídáte „vědeckým tabulkám“?
Dá se říct, že každá životní etapa klade na naše tělo i mysl jiné nároky, a proto se mění i to, kolik spánku potřebujeme.
Jak potvrzuje například studie z roku 2018, u nejmenších dětí jde hlavně o intenzivní růst a vývoj mozku, který se bez dlouhého a pravidelného spánku neobejde. Spánek je v dětství doslova „stavebním kamenem“ zdraví, protože podporuje správný rozvoj nervových spojů a ukládání nových zkušeností. V období dospívání zase vyžadují hodně spánku hormonální změny.
Dospělí se potýkají spíše s vlivem životního stylu, kdy se snaží skloubit práci, rodinu, koníčky a výsledkem může být méně spánku, než by chtěli.
U seniorů pak přichází změny – postupně klesá tvorba melatoninu, hormonu spánku, a jejich spánek bývá lehčí a více přerušovaný. Starší lidé se častěji budí během noci a odpočinek dohánějí krátkými zdřímnutími přes den.
Z vědeckých studií a doporučení spánkových organizací po celém světě vyplývají poměrně přesné intervaly, kolik hodin spánku je pro zdraví optimální. Velký průzkum z roku 2022, který zahrnul více než 500 000 lidí ve věku 38 až 73 let, ukázal, že univerzální optimum je 7 hodin.
Současná doba nahrává tomu, že spánku věnujeme méně času, než bychom fyziologicky měli. Nejčastější příčiny? Práce na směny, stres, pozdní sledování filmů a seriálů a další záliby. Přitom tělo si deficit nijak „neodpustí“, dříve nebo později se projeví.
Dlouhodobé nevyspání má zdravotní následky prokázané mnoha studiemi. Lidé, kteří spí pravidelně méně než 6 hodin, mají vyšší riziko obezity, cukrovky, vysokého krevního tlaku i nemocí srdce. Spánek ovlivňuje také imunitu, takže nedostatek znamená častější nachlazení a pomalejší hojení.
A nesmíme zapomenout na psychiku. Úzkosti, deprese nebo podrážděnost jsou s chronickým nevyspáním úzce spojené. Kromě toho trpí i náš mozek. Výsledkem je horší soustředění a pomalejší reakce.
Také podezřele dlouhé vyspávání může být varovným signálem. Pokud člověk potřebuje pravidelně 9–10 hodin a více, je dobré zpozornět. Odborníci varují, že za tím může stát skrytá deprese, hormonální potíže, poruchy štítné žlázy nebo jiné onemocnění.
Výzkumy u starších lidí ukazují, že nadměrné spaní bývá spojeno s horší pamětí a rychlejším kognitivním úpadkem. Často nejde o skutečný „delší spánek“, ale o roztříštěný spánkový cyklus, kdy člověk tráví v posteli hodně času, ale spánek není kvalitní.
Pokud spíte víc než 9 hodin, a přesto se cítíte unavení, je namístě poradit se s lékařem. Může jít o signál, že se tělo potýká se skrytým zdravotním problémem.
Zdroje: Kupi.cz, NCBI, NZIP, WHO, University of Cambridge