Stovky vesnic v Česku přišly o jediný obchod. Starostové varují, že bez obchodů umírá život na venkově. Obchodníci zase počítají ztráty. A stát? Ten mezi tím rozdává dotace, které nestačí ani na všechny žádosti.
Kdysi to bylo centrum dění. Místo, kde jste si nejen koupili mléko, ale také prohodili pár slov s paní za pultem. Dnes po takových obchodech zbyly jen nápisy „zavřeno“ a prázdné regály. Podle aktuálních dat agentury NIQ se počet prodejen s potravinami a smíšeným zbožím do 400 metrů čtverečních za posledních osm let propadl o více než 2 000. V roce 2017 jich bylo 13 758, letos už jen 11 598.
Kdo mizí nejčastěji? Nezávislé české sítě, které přestávají zvládat tlak konkurence a drahé náklady. Jen loni jich skončilo 155. A to především v nejmenších obcích. Podle Pavla Březiny z Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) za to může prostá ekonomika: „Venkovské obchody mají vzhledem k obratu relativně vysoké provozní náklady a působí mnohdy v lokalitách s nízkým počtem zákazníků.“
Pro naši čtenářku Annu z malé obce na Vysočině byl obchod kousek od domu každodenní zastávkou. „Nechcete jet kvůli pečivu 20 minut autobusem. Hlavně když jste starší nebo nemáte auto,“ říká. Ten jejich zavřel před rokem. Nyní dojíždí její syn, vozí jí nákup dvakrát týdně. Ostatní sousedé spoléhají na pojízdnou prodejnu nebo internet, svěřila se redakci Kupi.cz paní Anna.
Přitom podle Kamily Halačkové z NIQ ubývá právě těch obchodů, které by pro obyvatele malých obcí byly životně důležité: „Neorganizovaný segment klesá konzistentněji, což může signalizovat strukturální změny v maloobchodním prostředí.“ Jinými slovy: mizí to, co dělalo z vesnice fungující celek.
Projekt Obchůdek 2021+, za kterým stojí Ministerstvo průmyslu a obchodu, měl být záchranným lanem. Letos má rozdělit 49,4 milionu korun, maximálně 130 tisíc na obchod. Jenže to nestačí.
Jak potvrzuje Pavel Březina, zájemců je víc, než může stát podpořit. „Zavírají se i obchody, u kterých existuje veřejný zájem na jejich zachování. Tedy například obchody v místech, kde jiná možnost jednoduše nakoupit neexistuje.“ Zkrátka, pokud nejste jediný obchod v obci do 1 000 obyvatel, na dotaci nedosáhnete. A ani v těchto případech není podpora jistá.
Jedním z řešení, které zaznívá stále častěji, jsou automatizované prodejny 24/7. Nízké náklady, žádné personální starosti. Jenže i tady je háček. Na podporu modernizace nedosáhnou české obchodní sítě, které provozují víc než jeden krámek. A tak i ony dávají přednost místům s vyšší návratností. „Je škoda, že modernizace není podporována i pro malé obchody provozované českými sítěmi,“ dodává Březina. Ekonomická logika pak velí soustředit se na města. Venkov se pomalu ocitá mimo zájem.
Oslovili jsme s redakcí několik náhodných zákazníků v pražském nákupním centru a zde jsou jejich odpovědi:
Kam dál? Situace je vážná a týká se každého, kdo žije mimo velká města. Bez obchodů totiž vesnice ztrácí nejen možnost si nakoupit, ale i kontakt, komunitu, jistotu. Pokud má venkov přežít jako funkční místo pro život, nestačí jen hasit požáry dotacemi. Potřebujeme dlouhodobý plán, jak zachovat základní služby i v těch nejmenších obcích.
Zdroje: Tisková zpráva AČTO (červenec 2025,) NIQ Market Track, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Kupi.cz