„Byla to jen sušenka…“ říká Tereza, maminka malého Matyáše, která během běžného nákupu zažila nečekaně nepříjemný zásah ochranky. Příběh, který znají mnozí rodiče, otevírá důležité otázky: Kdy už jde o přestupek? Co říká zákon? A jak to vidí samotné obchody?
Byl to jeden z těch klasických dnů. Deštivý, ospalý, s protivným malým dítětem a frontou, která se nehýbala. Můj syn Matyáš sahal na všechno v regálu, loudil sladkosti a nakonec si sám otevřel balení máslových sušenek. Sotva jsem stihla říct „počkej!“, už měl jednu v puse.
„Omlouvám se, zaplatíme je hned u pokladny,“ otočila jsem se na prodavačku, která nás právě míjela. Nevěřila jsem, že kvůli jedné sušence z balíčku za 25 korun bude problém. Ale byl.
U pokladny už na nás čekal pracovník ostrahy. „Zboží bylo zkonzumováno před zaplacením, víte, že to je proti pravidlům?“ řekl a tvářil se vážně. Hned dodal, že v některých případech by mohlo jít o přestupek a obchod má právo věc hlásit.
Stála jsem tam s rozbaleným balíčkem sušenek, se synem, který netušil, že něco provedl, a s pocitem, že se na mě dívá celá fronta. Bylo to trapné, stresující a hlavně nečekané. Naštěstí jsme to vyřešili domluvou. Sušenky jsem ihned zaplatila, omluvila se a odešla s pocitem, že i malá chyba může mít nečekané důsledky.
Celou cestu domů jsme si povídali. Vysvětlovala jsem, že jídlo v obchodě ještě nepatří nám. Že nejdřív musíme zaplatit. Bylo mu to líto, ne kvůli „pravidlům“, ale protože jsem plakala.
Od té doby nosím v kabelce malou svačinu. A Matymu před vstupem říkám: „Na jídlo se jen díváme, nepapáme.“
„Z pohledu zákona ano, pokud je zboží zkonzumováno, aniž by k tomu měl zákazník právo, může jít o přestupek proti majetku. U dětí ale odpovídají rodiče, kteří mají povinnost situaci řešit a uhradit škodu,“ komentuje pro Kupi.cz JUDr. Jan Grada, právník specializující se na přestupkové právo.
Přestupek proti majetku podle § 8 zákona č. 251/2016 Sb.:
„V praxi se u konzumace zboží dítětem před zaplacením jedná téměř vždy o přestupek, nikoliv trestný čin. Rozdíl je v hodnotě škody, trestný čin krádeže nastává až při škodě nad 10 000 Kč,“ vysvětluje Grada a dodává: „Pokud rodič ihned škodu uhradí a spolupracuje, věc se většinou řeší domluvou. Přestupkové řízení se zahajuje výjimečně, například při opakovaném jednání nebo odmítnutí zaplatit.“
Ve většině případů, zejména jde-li o malé dítě, se vše řeší domluvou. Problém nastává ve chvíli, kdy zákazník nechce spolupracovat, odmítá zaplatit nebo vznikne škoda, která nejde zpětně doložit. Jak se k takovým situacím staví samotné řetězce, jsme se zeptali přímo jejich zástupců a zde jsou jejich odpovědi:
„Z hlediska čistě právního je všechno zboží ve vlastnictví naší společnosti, až do okamžiku, kdy je u pokladny zaplaceno. Před zaplacením by tak pečivo ani jiné zboží nemělo být konzumováno,“ vysvětlila pro Kupi tisková mluvčí Eliška Froschová Stehlíková. Dodává ale, že situace se řeší individuálně: „V tomto ohledu ovšem spoléháme na poctivost zákazníků a nastalé situace řeší se zákazníkem konkrétní zaměstnanec. K tomu účelu nám slouží koncept vstřícnosti, na kterém dlouhodobě pracujeme. Naši kolegové v prodejnách absolvují školení ohledně toho, jak a jakou formou komunikovat i jak postupovat při krizových situacích.“
Podle tiskové mluvčí Renaty Maierl řetězec Kaufland podobné případy neposuzuje jako porušení pravidel, pokud je zboží nakonec zaplaceno: „Konzumace pečiva na prodejní ploše není trestná, pokud zákazník pečivo zaplatí na konci svého nákupu.“
I řetězec Albert potvrzuje, že chápe rodiče, kteří během nákupu nabídnou dětem rohlík nebo pití: „V prodejnách Albert se snažíme zákazníkům nakupování co nejvíce usnadnit a zpříjemnit. Máme proto pochopení pro rodiče, kteří dají už během nákupu svým dětem pití nebo rohlík a zaplatí až při odchodu,“ uvedl pro Kupi Jiří Mareček, ředitel komunikace.
„Popsaná situace se v běhu obchodu stává. V naprosté většině se ale setkáváme se slušností a poctivostí zákazníků, kdy snědené pečivo u pokladny nahlásí,“ uvedla pro redakci Kupi tisková mluvčí Aneta Turnovská.
„Pro malé děti je pochopení konceptu vlastnictví velmi abstraktní. V jejich světě, když mají hlad a vidí jídlo, je přirozené po něm sáhnout,“ vysvětluje pro redakci PhDr. Klára Schoudkovská, dětská psycholožka.
„Pokud dítě opakovaně bere věci v obchodech i přes vysvětlování, může jít o impulzivní poruchu nebo potřebu pozornosti. V takovém případě doporučuji konzultaci s odborníkem,“ dodává Dr. Schoudkovská.
Dnes už vím, že obchod není školka a personál nevidí „jen hladové dítě“, ale potenciální škodu. Neměli bychom ale zapomínat na lidskost, z obou stran. Z drobného nedorozumění se může stát důležitá lekce. Pro dítě. I pro nás.
Zdroje: Tento článek vychází ze zkušenosti anonymní čtenářky (jméno na její žádost změněno), právní výklad poskytl JUDr. Jan Grada, specialista na přestupkové právo. Citované právní předpisy: Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 2920–2924, odpovědnost za škodu způsobenou nezletilými). Komentáře tiskových mluvčích řetězců Lidl, Kaufland, Albert a Globus pro Kupi. Psychologický pohled poskytla PhDr. Klára Schoudkovská, dětská psycholožka.