„U Čechů mě překvapuje, jak málo umí cizí jazyky,“ říká kouč a vrcholový manažer Jan Mühlfeit

Kdo je Jan Mühlfeit?

Jan Mühlfeit je český manažer, globální stratég, kouč a autor bestselleru The Positive Leader. Téměř 22 let působil ve společnosti Microsoft a z toho 15 let v nejvyšším vedení. Jako prezident Microsoft Corporation pro Evropu pomáhal odemykat potenciál lidí i organizací po celém světě. Tomu se věnuje dodnes jako kouč manažerů a globální stratég.

Co o sobě Jan prozradil?

Jak začínáte svůj den?

Den začínám dechovým cvičením. Na čtyři doby se nadechnu, na čtyři dech zadržím a na čtyři zase vydechnu. Takhle to opakuji zhruba 2 až 3 minuty. Poté si vizualizuji den, zacvičím si Tai Chi. Pak jdu dělat nějaký sport. Buďto hodinu běhám, nebo dělám nordic walking.

Snažím se být co nejdřív na denním světle, alespoň 10–12 minut. Právě slunce totiž nastartuje metabolismus a dodá energii. Také se po ránu vyhýbám elektronickým zařízením. Nanejvýš si stáhnu na běhání podcast. Na sociální sítě nebo do inboxu se dívám nejdříve od 8:00 hodin. Po ránu mám vždy 2–3 hodiny bez digitálních technologií.

Co obvykle snídáte?

Jím většinou borůvky, maliny, ovesné vločky, jogurt. Občas vyměním sladkou snídani za slanou.

Večer máte také nějaký rituál?

Snažím se, ale občas sleduji YouTube. Večer si vždy beru speciální brýle proti modrému světlu a na obrazovky si nastavuji filtr. Někdy si ale jen čtu knihu. Tady ale musím podotknout, že jsou naše oči na čtení zvyklé. Problematičtější je, že lidé většinou pouze sjíždí obsah na obrazovkách a nečtou, a to pak odčerpává naši energii.

Koučování vás zavedlo do nejrůznějších zemí. Prozradil byste, v čem se liší fungování organizací a firem u nás od těch v cizině?

Česko má bohužel syndrom české kotliny. Kolikrát si myslíme, že věci, které fungují za hranicemi, nebudou fungovat u nás. Co mě velmi překvapuje na Česku, je nízká znalost cizích jazyků. Ačkoliv mám Českou republiku rád, v tomhle vidím značné znevýhodnění, protože čím víc jazyků člověk umí, tím více informací si může o daných problematikách nastudovat. Vždy jsem se snažil, aby lidé pochopili, v čem jsme stejní a v čem jiní. Protože právě souhra odlišností je to, díky čemu můžeme mít větší moc než jednotlivci.

Jak se vy sám snažíte utužit vztahy ve firmách?

V Mnichově jsem vedl střední a východní Evropu. Zavedl jsem tam takzvané dny Pizza Lounge Days, kdy každý mluvil o své zemi. Dále třeba Family Olympic Games, kdy se poznávaly celé rodiny mezi sebou. Snažil jsem se, aby lidé pochopili, že v sebepoznání a držení při sobě je právě síla týmu. Cestování a pobyt v zahraničí bych doporučil všem.

Archiv Jana Mühlfeita / se svolením

Myslíte, že právě neznalost jazyků chybí team leaderům v Česku?

Rozhodně. Je to jedna z věcí, ve které jsme pozadu.

Jak lze podchytit atmosféru a vylepšit firemní kulturu hned od začátku tak, aby byla spolupráce efektivnější?

Leader musí mít především vysokou míru sebepoznání – tedy vědět, kdo je a kdo není. Pokud mu něco chybí, musí mít někoho k sobě, kdo tuto chybějící vlastnost má. Jakmile je schopný porozumět sobě, teprve tehdy může rozumět i ostatním. Potom je důležité, aby z každého člověka dostal to nejlepší, protože lidé dělají to, na co mají talent a co je baví.

Dále by měl umět složit tým lidí tak, aby dohromady pokrývali vzájemné slabiny. Třetí věcí je inspirace. Nelze si to plést s motivací. Motivace může souviset s finanční odměnou, ale inspirace je důvodem, proč vás lidé následují. Jakmile se pokryjí tyto tři položky, nastává takzvané týmové flow, kdy podáváme lepší výkon, rychleji se učíme a jsme kreativnější. Zkrátka firmy jsou poté úspěšnější, pracovníci šťastnější a také zdravější, protože se během pracovního flow vyplavují endorfiny a serotonin.

Takže správný leader by měl mít kombinaci intelektuální i emoční inteligence?

Je to tak. Bohužel je spousta leaderů, které řídí jejich ego a nedovedou se ovládat v těžkých situacích. Tohle je pak o emoční inteligenci. Pravý leader se však pozná v těžkých chvílích, když se nedaří a musí překonávat překážky. Dále je v tom také empatie a to, jak se dokáže dotyčný vcítit do ostatních. Tato schopnost se moc neučí. Na školách jsou většinou lekce na marketing, prodej, podporu, finance – tedy to, co je kolem nás, ale málo univerzit učí to, co je uvnitř lidí.

Myslíte, že se to může potenciálně zlepšit, nebo se to naopak zhorší například s rozvojem umělé inteligence?

Já bych řekl, že nezhorší. Naopak, umělá inteligence bude schopna emoce více vnímat. Sám s ní často spolupracuji , protože je rozšířením mé mysli. Mnohdy se mě zeptá na otázky, které mi nikdo jiný nepoloží. Důležité je ale se jí správně zeptat. To kolikrát lidem chybí. Přitom je to vlastnost, kterou v sobě přirozeně máme, akorát vlivem systémů zakrní. Jako děti jsme se dovedli skvěle ptát. Jenže po nástupu do školy tato dovednost zamrzne. Škola totiž není o otázkách, ale o odpovědích. Dítě, které je doma, položí desítky otázek, ve školním kolektivu ale jen pár.

Je možné, že by umělá inteligence mohla v budoucnu pomoci učitelům lépe porozumět žákům?

Určitě by mohla pomoci v procesu a umožnila by individuální přístup. Jenže když se ptám, všechny děti jsou sice na sociálních sítích, ale v případě používání umělé inteligence zase tak zběhlé nejsou. Důležité je se umět zeptat a zadat správný prompt, aby mohl být tento nástroj k užitku, a to jen tak někdo neumí.

Jak důležitá je zdravá strava na pozitivní myšlení?

Rozhodně důležitá. Strava by měla být rozmanitá. Sám se snažím zařazovat do jídelníčku hodně vlákniny a doplňovat vitamíny. Paradoxem je, že se někteří vymlouvají na to, že je zdravé stravování drahé. Není tomu však tak, protože vždy jde najít nějaká alternativa. Nemusíte si například kupovat borůvky a maliny, ale třeba si místo toho připravit mrkvový salát. Zkrátka pokud se člověk chce v Česku stravovat zdravě, je to možné. Na pozitivní myšlení má však také vliv pohyb, který je další důležitou položkou zdravého životního stylu.

Co byste připravil na večeři pro své kolegy, aby byli výkonní a pozitivně naladění?

Rybu se zeleninou, třeba brokolicí. Dále zeleninovou polévku, aby byla lehká a výživná. A místo zákusku bych zvolil nějaké ovoce. Hlavně bych ji připravil kolem 18. hodiny, aby tělo stihlo večeři strávit.

Máte nějakou vychytávku ve stravování, na kterou nedáte dopustit?

Vždy se snažím začínat a končit jídlo vlákninou, která slouží jako takový filtr a zasytí. Dále mám rád kombuchu.

Zdroj: Kupi.cz