Na Tučný čtvrtek se smí hřešit! Tenhle den je jako stvořený k poctivému hodování, ještě než začne dlouhý půst. Kromě všech těch zabijačkových dobrot a voňavého knedla-vepřa-zela si dopřejte i sladkou tečku v podobě božích milostí. Ty jsou nadýchané a chutnají naprosto božsky. Navíc je snadno zvládnete i doma – a u stolu pak budete za hvězdu. Připomeňte si starou tradici, která se zase vrací do kurzu, a užijte si pořádnou masopustní veselici!
Jelita, jitrnice, ovar, knedlo vepřo zelo, koblihy i boží milosti – nejen to neodmyslitelně patří k masopustní hostině a také k Tučnému čtvrtku. Tento den se neobejde bez „obžerství“. Podle tradic je to den, kdy se stoly prohýbají pod horami jídla a lidé se baví – velké finále před velikonočním čtyřicetidenním půstem. Tradičně byly v tento den pořádány velkolepé svatby a zabijačky. Tučný čtvrtek nemá pevné datum, a tak ho každý rok „slavíme“ jindy. Letos vychází na 27. února.
Tučný čtvrtek je podle tradice dnem organizovaného přejídání a jakousi přípravou na čtyřicetidenní půst, který křesťané drží od Popeleční středy (následuje v týdnu po Tučném čtvrtku) až do Velikonoc.
Ačkoli se na Tučný čtvrtek v moderní době téměř zapomnělo, v posledních letech se opět dostává do povědomí. A to i díky některým restauracím, které právě na tento den připravují speciální menu nebo zvětšují porce svých klasických jídel, aby hostům pořádně dopřály a naplnily břicha skoro až k prasknutí.
Říká se, že na Tučný čtvrtek by se měla všem pusa lesknout omastkem. Toho se naši předkové rozhodně drželi a neostýchali se pořádně najíst. Mastné a vydatné menu bylo samozřejmě nutné pořádně zapít pivem, ale i něčím ostřejším. A bez sladké tečky na konec by to také nešlo.
K typickým jídlům pro tento den patřilo knedlo vepřo zelo a zabijačkové speciality jako tlačenka, ovar, jelita a jitrnice. A na závěr nechyběly v pořádné vrstvě oleje dozlatova usmažené, nadýchané koblihy nebo boží milosti s poctivou vrstvou cukru.
Masopustní koblihy patří mezi tradiční české dobroty spojené s tímto zimním veselím. Jejich příprava je sice trošku náročnější, výsledná chuť je však s těmi kupovanými naprosto nesrovnatelná. Vyzkoušejte si je doma připravit podle našeho receptu a budete se oblizovat až za ušima.
Boží milosti – sladké, nadýchané, a přitom velmi křehké pečivo bylo pro naše předky jakýmsi symbolem hojnosti. Na jejich přípravu bylo totiž potřeba nemalé množství tuku a cukru, které byly pomyslnými symboly blahobytu. Právě proto se boží milosti připravovaly jen při výjimečných příležitostech.
Příprava božích milostí není nijak složitá a stačí k ní běžné suroviny, kuchyňský vál a váleček na těsto. Vzhledem k tomu, že se pečou napříč celou Českou republikou, existuje i mnoho krajových variant. Někde se do těsta přidává cukr, jinde rum nebo třeba citronová kůra a šťáva. Vyzkoušejte je také!
Dobrou chuť!
Zdroj: autorský recept Tereza Paik, Kupi.cz