Jablko z obchodu většinou rychle opláchneme pod kohoutkem a hurá do pusy. Jenže to nestačí! Na ovoci a zelenině zůstávají zbytky postřiků, vosky i bakterie z desítek rukou. Poradíme vám, jak se jich opravdu zbavit – a překvapivě nejlépe funguje obyčejná jedlá soda.
Citron, limeta nebo pomeranč s kůrou dokážou obyčejnou kohoutkovou vodu příjemně ovonět i ochutit, je ovšem jasné, že je musíme nejprve umýt – samotná voda na to však nestačí a po nedostatečném očištění se pak do nápoje kromě ovocné chutě a vůně dostávají i bakterie, a dokonce pesticidy.
Kromě toho, že pesticidy chrání plod před bakteriemi, houbami a plísněmi, mají také negativní vliv na životní prostředí a zdraví konzumentů. Organismus každého člověka reaguje odlišně kvůli rozdílné senzitivitě, ale i typu pesticidu či jeho dávce.
V Evropské unii jsou maximální limity reziduí pesticidů v potravinách upraveny nařízením č. 396/2005. V praxi se využívají především fungicidy a baktericidy.
Možná jste to nikdy nezaznamenali, ale citrony (a nejen ty) bývají někdy potaženy voskovou vrstvou, která udržuje kůru hezky lesklou a na pohled čerstvou.
Ve skutečnosti je mnoho plodů potaženo svým vlastním voskem, který si samy zcela přirozeně tvoří. Jakmile jsou však sklizeny a omyty, bývají zbaveny i tohoto přirozeného voskového potahu, a proto producenti dodatečně plody nastřikují voskem, aby v obchodech déle vydržely.
Pro odstranění vosku se nejlépe osvědčilo drhnutí pod teplou tekoucí vodou pomocí měkkého kartáčku na ovoce a zeleninu. Citrony, limetky nebo jablka můžete také krátce přelít horkou (ne však vroucí) vodou – vroucí by mohla tenkou slupku poškodit a urychlit její kažení. Kartáček je univerzální pomocník i pro další plody, které jíte i se slupkou – například okurky, rajčata nebo brambory.
Vědci z univerzity off Massachusetts Amherst zjistili, že roztok jedlé sody dovede z ovoce odstranit povrchové pesticidy mnohem účinněji než obyčejná voda nebo chlorové čističe. Při testu na jablkách odrůdy Gala roztok během 12–15 minut odstranil 80–96 % reziduí dvou běžně používaných pesticidů – fungicidu thiabendazolu a insekticidu phosmetu.
Recept je jednoduchý:
Pozor ale na jedno „ale": Studie zároveň ukázala, že malá část pesticidů (zhruba 4–20 %) může proniknout pod slupku, kde už se žádným mytím nedostanou. Pokud chcete mít opravdovou jistotu, slupku oloupejte – byť tím přijdete o část vitaminů a vlákniny. Zlatá střední cesta? Důkladně mýt všechno a slupku odstraňovat u plodů, u nichž to nejvíc bolí (nebio jablka, hrušky, brambory).
Jablečná buchta s perníkovým kořením je snadná a vláčná. Vyzkoušejte ji a uvidíte, jak rychle vám zmizí z plechu.
Někdo na mytí ovoce a zeleniny používá například roztok bělidla či mycí přípravek na nádobí. To ovšem rozhodně není vhodné řešení – ovoce i zelenina mají póry, které do sebe mohou mycí směs natáhnout. Takže místo abyste se zbavili reziduí pesticidů, jiné chemické látky k nim ještě přidáte.
Zvolte raději speciální čističe ovoce – o jejich stoprocentní účinnosti lze opět diskutovat, na rozdíl od přípravků na nádobí jsou však na potraviny skutečně určené.
Je BIO ovoce a zelenina bez pesticidů? Vyzrát nad pesticidy se vám nemusí podařit dokonce ani v případě, že se rozhodnete kupovat výhradně BIO ovoce a zeleninu. Podle spotřebitelského testu dTestu totiž i některé BIO produkty prodávané v Česku pesticidy stále obsahují. Své šance tím ale určitě zvýšíte.
Zdroje: Consumer Reports, Pesticide Reform, National Library of Medicine, dTest