Stáhněte si mobilní aplikaci Kupi.cz a vyzkoušejte chytrého pomocníka, který vám pomůže s každodenními nákupy.

Stáhněte si mobilní aplikaci Kupi.cz a vyzkoušejte chytrého pomocníka, který vám pomůže s každodenními nákupy.

Ušetřete za probiotika: Vyzkoušejte si doma připravit zkvašenou zeleninu, která posílí imunitu

Canva

Pokud jste už slyšeli o fermentaci, jistě také znáte pojem kvašení. Víte, o co se jedná a co všechno můžete kvašením připravit? A proč byste to měli vůbec dělat? Poradíme vám, s čím vám kvašení v domácnosti pomůže a proč mu dát šanci.

Přečtěte si také

Možná jste ani netušili, co všechno můžete umývat v myčce nádobí

Pickles aneb zkvašená zelenina

Picles, kvašení, fermentace – trojice pojmů může působit zmateně, ve skutečnosti se ovšem jedná pokaždé o to samé. Všechny tyto názvy znamenají stejný proces přeměny polysacharidů na jednoduché cukry, alkohol a oxid uhličitý pomocí mikroorganismů/bakterií mléčného kvašení.

  • Někde se nicméně můžete dočíst, že pickles mohou být více pikantní a jsou nakládány s určitými druhy koření (kmín, chilli). 

Tento způsob zpracovávání potravin je velice ekologický, levný, zdravý, a zejména nízkoodpadový. Potraviny si takto totiž konzervujete bez zbytečných kovových plechovek, přidaných konzervantů a ničení důležitých látek pasterizací.

Kam pro kysané zelí v akci?

Co vše lze metodou kvašení zpracovat?

  1. Mléčné zakysané produkty (kefíry, jogurty, tvarohy či smetany)
  2. Kvašenou zeleninu a ovoce (nejen kysané zelí, nýbrž i celé směsi ovoce či zeleniny) 
  3. Octy (díky vzdušenému působení vzniká z alkoholu kyselina octová)
  4. Alkohol (pivo, víno, cider apod.)
  5. Kváskové pečivo (chleby a rohlíky, ale i sladké pečivo)
  6. Fermentované luštěniny (tempeh, miso, natto)
  7. Vodní kefír (na jeho bázi vznikají i některé perlivé ovocné nápoje)
  8. Nápoj z kombuchy (perlivý nápoj fermentovaný houbou kombucha z čaje s cukrem)

Jak to funguje?

Díky kvašení získávají potraviny a nápoje mírně či více nakyslou chuť, za niž jsou zodpovědné právě bakterie mléčného kvašení, které pojídáním cukrů předchystávají našemu žaludku potravu. Ta je jednodušeji stravitelná a mnohem výživnější. Díky procesu fermentace tak získá naše tělo z potravin mnohem více užitečných látek, vitamínů a minerálů, které by běžně nezískalo buď vůbec, anebo velmi obtížně.

Tip: Pořiďte si unikátní soupravu pro kvašení v domácích podmínkách. Soupravu pro kvašení TESCOMA DELLA CASA 5 000 ml pořídíte za 419 Kč v prodejnách Tescoma, které jsou i během nouzového stavu otevřeny.

Canva

Proč se tedy pustit do fermentace?

Některé potraviny si můžete samozřejmě koupit v obchodě – a je pravda, že mnoho z nich byste v domácích podmínkách vyráběli stěží. Třeba taková výroba piva, vína nebo tempehu je malinko náročnější a potřebujete na ni mnoho vybavení. Mnoho jiných potravin však uchystáte během chvilky – a do 5 až 10 dní získáte poklad plný vitamínů a probiotik.

  • Při nákupu v obchodech si navíc musíte dát pozor – mnoho druhů kysaného zelí či jiné zeleniny je totiž bohužel pasterizováno a všechny důležité a zdraví prospěšné látky jsou tak „zabity“. Potravina tudíž chutná jako kvašená, ale přidané hodnoty bakterií postrádá.

Raději se tedy obraťte na lokální farmáře, kteří se kvašením zabývají, na zkušené „fermentátory“, které znáte, anebo se do kvašení pusťte sami. Jak na to?

Základní recept na kvašení zeleniny

Kvašení může vypadat složitě, ale opak je pravdou. Na výrobu potřebujete pouze sůl, konkrétní potraviny a nádoby, do kterých si zeleninu naložíte. Konkrétně tedy budete potřebovat:

  • 2% solný roztok v množství podle váhy potravin
  • zeleninu (či ovoce) na naložení dle chuti
  • čisté nádoby nebo sklenice

Postup:

  1. Čisté a vysušené sklenice a nádoby (ideálně z myčky) naplňte dostatečně očištěnou a omytou zeleninou. Můžete použít zelí, mrkve, rajčata, okurky, květák, brokolici, řepu aj.
  2. Podle váhy potravin si připravte množství nejodizované soli na výrobu dvouprocentního roztoku, jímž zeleninu ve sklenicích zalijte až povrch. Všechna zelenina musí být pod roztokem, jinak vám začne v teple plesnivět! 
  3. Sklenice dobře uzavřete a utěsněte – neměl by v nich být přísun vzduchu. Poté je umístěte na tmavé místo, ideálně do pokojové teploty cca 20–22 °C.
  4. Nechejte kvasit několik dní, zhruba po 5 dnech nádobu otevřete a ochutnejte. Některá zelenina totiž kvasí rychleji než jiná (podle množství cukru v nich), proto je dobré průběžně testovat chuť, abyste mohli kvašení včas zastavit.
  5. Až se rozhodnete proces fermentace přerušit, jednoduše přemístěte nádobu se zeleninou do chladu nebo lednice – dejte ovšem pozor na mražení.
Canva

Teď už víte, co vše vám kvašení čili fermentace nabízí a kolik dobrého pro vaše zdraví udělá – zlepšíte si imunitu, obohatíte si kuchyni, ulehčíte svému trávení a dodáte mnoha potravinám nový rozměr a více chuti. Tak se nebojte a pusťte se do toho!